Ještě než jste se stal europoslancem, tak jste také roky pobýval jako poslanec v českém Parlamentu. Jaké máte dojmy z posledních dnů této dolní komory?

Na mne to působí jako mraveniště. Pro člověka, který nezná, jak to tam chodí, to totiž působí naprosto chaoticky, takže dojem zvenku je naprostý chaos. Několik lidí tvrdilo velice sebevědomě, že mají "stojedničkovou" většinu, pak se ukázalo, že vlastně vůbec neexistuje a podle průzkumů až sedmdesát procent obyvatel tvrdilo, že je nejvyšší čas, aby se už konečně něco změnilo. V kvartálu naše ekonomika šla dolů, což je ale indikátor toho, že je třeba něco změnit. Jestliže je politika vlády neodpovídající situaci, tak samozřejmě jde ekonomika do kytiček. Pro mé kolegy v Evropském parlamentu ale bylo překvapením hlavně to, že u nás klesly reálné mzdy. Když jsem jim ale řekl, že u nás dokonce i silové složky měly snížení platů, tak se jim zorničky rozšířily ještě víc. To se totiž nedělo od dob Rakousko-Uherska. To všechno ale indikovalo, že se stane něco velkého...

Občas ale i já do Poslanecké sněmovny zavítám. Zevnitř mne pak překvapilo, jak lidé, kteří před deseti lety, když jsem ze sněmovny odcházel, se tvářili jako nenápadní a soustředění na svou práci, většinou buď v zákrytu, nebo spíš ostřílení v zákulisních šarvátkách – tak ti dnes v této krizi měli hlavní slovo. Ať už to byl někdejší ministr práce a sociálních věcí a pak náhle ministerský předseda "pan Čistý", který nakonec ukázal, že má i on špínu za nehty. Neboť přece bigotní katolík nemůže opustit manželku a namluvit si někoho jiného takovým fatálním způsobem? Myslím si, že ten páter, co ho zpovídal, měl ze všeho zamotanou hlavu a asi ani nevěděl, co mu uložit. Neboť je známo, že pan expremiér má velmi „vytahaná kolena“.

Kdo další vás zaujal?

Pak jsme tam měli pana Kalouska, který byl vždy tak trochu v pozadí. Proto také u něj bylo možné velmi čistě a naprosto ve shodě s našimi zákony pracovat na tom, aby strana, kterou zrovna představuje, a i jeho lidé - dříve to byli bratři a sestry a dnes nevím, jak se oslovují příslušníci strany TOP 09 - z toho také něco měli. Seděl přece v minulosti na Ministerstvu obrany nebo i na jiných místech, tak se dá předpokládat, že vždycky z toho ta skupina, s níž pracoval, nevyšla naprázdno. Tím nechci říci, že by dělal něco nezákonného. Myslím si, že on vždy velmi pečlivě sleduje, aby bylo vše v pořádku a pokud vím, tak se mu nikdy nestalo, že by v krabici od vína nesl sedm milionů nebo něco podobného.

A když se podívám na paní Němcovou, která v poslední době vykřikovala nejrůznější hesla? Ta mi dnes trošku připomíná náboženskou předříkávačku na poutích před křížem. Podobné lidi jsem totiž viděl postávat v katolických zemích, kde ponejvíce postarší ženy vykřikují pomatená náboženská hesla. Paní Němcová ale dříve bývávala v zákrytu, byla vždy loajální vůči vedení ODS a teď najednou se dostala na výsluní. Jenže podle mne svou roli nezvládla.

A když zhodnotíte vládu Petra Nečase jako celek?

Vláda Nečase vůbec bylo velice zajímavé panoptikum. Za daleko menší věci, za kterýkoliv podobný přešlap by se politici v zahraničí odporoučeli. Abych nechodil daleko, tak třeba v Sasku manželka premiéra měla drobný delikt, který spočíval v tom, že dostala pozornost od nějaké společnosti a pan premiér se odporoučel. I když je to zemská vláda. Když to tak porovnám s Českem, tak musím říci, že by neškodilo více skromnosti na těch nejvyšších politických místech a trošku více se dívat na to, co veřejnost krokům, které podnikáme, také říká.

V posledních dvou letech, když jsem přijel z Bruselu nebo ze Štrasburku a vešel jsem do Poslanecké sněmovny při plénu, tak jsem si připadal jako velmi starý člověk. Staří lidé totiž říkají: Tak tohle za našich mladých let nebývalo. A já mám takový dojem, že před těmi deseti lety, když jsem opouštěl sněmovnu, tak myšlenková a vyjadřovací úroveň toho, co se tam produkovalo, byla přece jen vyšší. Teď mi to tam připadalo často jako bulvár...

Jak si stojí Česká republika v Evropském parlamentu? Ví se tam kupříkladu, že tady je nějaká úřednická vláda a že se nám rozpustila jedna z komor Parlamentu?

Podle mne je toto za rozlišovací schopností mých kolegů, protože dodnes někteří poslanci Evropského parlamentu mají problém s lokalizací České republiky. Je ale pravda, že to, že někde nastupuje úřednická vláda, a i uprostřed svého předsednictví, není nic zvláštního. Vemte si takové Dánsko. To má tradičně několikrát za sebou sérii menšinových vlád, což je velmi vratké postavení pro vládu. A vzpomínám si, že při řadě mezinárodních jednání ti, kteří reprezentují Dánsko, tedy vládní činitelé a ministři, tak často přerušili jednání uprostřed a šli se zeptat do svého Parlamentu, jestli mohou pokračovat v tom či onom smyslu, což je věc naprosto pro nás nevídaná.

Jaký máte pocit z úřednické vlády?

To je docela fantastická záležitost, neboť vidím, že mnoho jejích členů je ve svém ministerském oboru doma. A musím říci, že je to již podruhé, kdy se setkávám s lidmi, kteří vědí, čemu šéfují. Jsou schopni třeba slušně reagovat a kvalifikovaně odpovědět. To jsem ale zažil už u Fischerovy vlády. Porovnávání s těmi politickými vládami je pak velmi zajímavé, a je to často velmi špatné vysvědčení pro naše politiky.

Podle vás tedy prezident Miloš Zeman udělal dobře, když se rozhodl pro vládu odborníků?

Z hlediska mého ano a i z hlediska odstranění minulé vlády to byl přímo geniální tah, neboť on tím přímo donutil TOP 09, aby splnila to, co deklarovala. Oni si ale navíc u té „topky“ také přečetli Ústavu – což blahopřeji  - a zjistili, že z hlediska Ústavy, i když vláda bude v demisi, tak vlastně může vládnout nekonečně dlouho. Protože není žádný termín na stanovení nového ministerského předsedy. A proto tak rychle strana reagovala, bylo to koherentní, i když předseda TOP 09 bohužel někdy také říká věci, které vypadají, že jsou mimo, což je asi dáno tím, že mu často není rozumět. Ovšem prý má s tím problémy i jinde, jak mne ubezpečili mí rakouští kolegové. Obdivuji sice v rozhledu vystudovaného lesníka, jak sám o sobě říká, ale občas se mu ta myšlenka někam zatoulá, takže něco jiného řekne a něco jiného pak ta strana udělá. Tentokrát ho musím pochválit.

Jak ale vy osobně vnímáte Karla Schwarzenberga? On přece v zahraničí reprezentoval naši diplomacii...

Promiňte, on ale nereprezentoval diplomacii, spíše vyprázdněnost naší domácí politické scény. Bohužel ale ten člověk mnoho o diplomacii neví, i když má mnoho známých ve vyšších kruzích. Totiž všechny ty starobylé rodiny jsou spolu sešvagřeny, a to je ten jejich problém, jak známe z biologie. Tam jsme se učili, jak blízká příbuzenství v rodině mohou negativně působit, no a druhá větev rodiny Schwarzenbergů tím byla velmi silně postižena.

Brali vůbec pana knížete vážně v Evropském parlamentu?

Pokud jej tam někdo bral, tak na podobné úrovni jako baronku Catherine Ashtonovou. Ta nás také občas častovala svou hloupostí a neznalostí a špatnými mravy. Prostě pan Schwarzenberg je takový typický představitel Sněmovny lordů, horní komory britského Parlamentu. Ve Sněmovně lordů by se mohl hravě uplatnit jako člověk bez zásadní znalosti se širokým sebevědomím a jako člověk, který velmi rád rozverně vypráví své dojmy a pak se je snaží vnášet do širší veřejnosti. Ovšem při vší úctě k panu Schwarzenbergovi - jistě nabyl ve své rodině širokého vzdělání, ale v pětasedmdesáti letech jsou síly poněkud vyčerpány. Vzpomínám, že když jsem jednou se skupinou europoslanců pracovně přišel do Černínského paláce, tak musím říci, že jsem se od žádného jiného z ministrů zahraničních věcí nedozvěděl tak málo.

Je ale pravda, že máme v diplomatických službách kvalitní lidi, kteří mají přehled, ovšem problém je v tom, že i ten sebelepší úředník musí mít jasné zadání. Vzpomínám si v této souvislosti na pana Teličku, který byl výborný vyjednavač v přístupových jednáních a já jako místopředseda výboru pro evropské záležitosti jsem mu často říkával: Pane Teličko, vy jste tady mohl jít ještě dál, mohl jste vybojovat pro Českou republiku víc. A on mi na to odpovídal: Já jsem loajální úředník a držím se zadání, které jsem dostal od naší vlády. Tedy i sebelepší úředníci Ministerstva zahraničních věcí se musí řídit tím, jaké mají zadání. No a jestliže je zadání: „Blablabla, blabla, mňou, brum...“, tak pak z takovéhoto „jasného“ politického zadání se velmi těžko vytěží něco významného. Tedy ani ne tak obsah, jako spíš forma jeho vystoupení nám trošičku brala vítr z plachet. Jestliže si na mezinárodní konferenci, kde jsem jeden z panelistů, obléknu křiklavé ponožky, je to sice z hlediska marketingového vynikající věc, neboť tím přitáhnu na sebe pozornost, ale potom bych měl také něco odpovídajícího předvést. Občas jsou u něj záblesky bonmotů, občas tam jsou i zajímavé náhledy, ale po jeho huhňavém předvedení si říkáte, co tím asi básník chtěl říci. To je ale dané tím, jakou měl společenskou praxi nebo jak je zvyklý jednat.

Co říkáte na Miroslava Kalouska? Prezident Miloš Zeman našemu serveru v rozhovoru řekl, že: „Kalousek způsobil České republice výrazné národohospodářské škody“. Podle Zemana je totiž Kalousek spojován s četnými zbrojními zakázkami, které Česko stály desítky miliard korun. Uvedl přitom jako příklad repasy tanků na T-72  či zakázku na bitevníky L-159.

Možná si pamatujete na tu kratičkou aféru po volbách, kdy Kalousek zkusmo vypustil balónek a potom odstoupil. Ten balónek zněl: Co kdybychom udělali se sociálními demokraty vládu s tichou podporou komunistů? A vzápětí zmizel. Mně ale připadá, že ty jeho kroky jsou často promyšlené. Navíc vzpomeňme jeho švagra z Příbrami – znám málo lidí, jehož švagři by zemřeli za nevyjasněných okolností... Ale to sem nepatří.

Ovšem každopádně to je velmi šikovný člověk, když vystudoval chemii. Problém ale je, že vystudoval chemii na potravinách, tam se totiž hodně pálilo. No a protože jsem i já chemik, tak vím, že když špatně vypálíte a berete ty první podíly pod 78 stupňů, tak jsou tam i podíly metanolu. A když potom destilujete etanol, tak vám začne stoupat v destilační koloně teplota a už jsou tam vyšší alkoholy – a ty mají také negativní vliv na zdraví. A já mám dojem, že když se konzumuje ten špatně pálený alkohol, tak z toho mohou být některé problémy...

A ty má podle vás Miroslav Kalousek?

To neříkám, ale může tam být určitá souvislost...

Ovšem nejenom Kalousek, ale i Miroslava Němcová má v poslední době hodně podivné výroky. Němcová například ještě jako šéfka Poslanecké sněmovny srovnávala předčasné volby s rokem 1968. Prý to bude podle ní ztráta demokracie. Co tomu říkáte?

Mne by zajímalo, co oni dva v roce 1968 dělali. Já jsem nedávno pro ParlamentníListy.cz vyprávěl historku o tom, jak jsem v roce 1968 lezl na tank Varšavských vojsk a přemlouval jsem velitele tanku, ať jedou za město... Když se někdo k nějaké podobné události vyjádří tak osobně, tak se vždycky ptám, jak v té době reagoval on sám, co dělal, co dělali jeho rodiče, protože tam je vždy nějaká souvislost. No a oba dva v roce 1968 už nebyly malé děti. Většinou to bývá tak, že podobně jako pan expremiér, který byl aktivní svazák, tak najednou otočí a začnou být aktivní na druhou stranu, aby se moc nemluvilo o tom, jací byli před 24 lety či před 45 lety. Já nevím, co paní Němcová dělala v roce 1968, co dělal pan Kalousek, ale jedno vím – malé děti už v té době nebyly. Třeba bychom v jejich aktivitách našli vysvětlení toho, proč se vyjadřují tak, jak se vyjadřují. To se dá dobře dohledat... Podobně jako to, jestli obchod, který jsem vlastnil, zkrachoval, nebo jen tak skončil.

Tím myslíte knihkupectví ve vlastnictví Miroslavy Němcové?

Ano. Knižní velkoobchod byl také velmi zajímavě přeprodán, že?

Zanechme lehké ironie... Našel by se podle vás někdo v minulé nebo dnešní vládě, kdo vás zaujal? Kdo nebyl až tak mimo mísu? Pro kterého politika byste našel pozitivní slova?

Nesporně tam je řada politiků, kteří mne přesvědčili o tom, že jsou kvalitní. Kdo mne z minulé vlády velmi příjemně překvapil, tak to byl ministr školství. Jeho první kroky v resortu, který byl naprosto v rozvalu, kde to po vládnutí vězeňského psychologa spíše vypadalo tak, že tam vládl psychiatr, nebo někdo, kdo patřil do rukou psychiatra, byly velmi dobré. Já jsem se s Josefem Dobešem dokonce setkal, a i na mne působil poněkud hekticky. Ale sympaticky podle mne vystupoval jiný pan ministr Dobeš - ten byl ministrem dopravy. A musím říci, že na Ministerstvu místního rozvoje byl člověk, který alespoň neškodil. Strašně mne ale zklamal ministr zdravotnictví. Protože jsem ze zdravotnické rodiny - tatínek byl lékař, sestra je lékařka, neteř je lékařka, maminka byla zdravotní sestra, tak tyhle věci dost sleduji a k doktorům chodím na přátelské pohovory - jako pacienta mne totiž moc neužijí. A vím tak, že je vskutku zdravotnictví v rozkladu. Mne ale velmi trápí, že se na tom zúčastnil člověk, od něhož jsem si velmi sliboval, že to jen tak nenechá. To tedy byly dvě věci, které mne na minulé vládě zaujaly negativně i pozitivně.

V Poslanecké sněmovně je jinak řada kolegů, s nimiž mám řadu společných zájmů, ať je to již v oblasti sociální, nebo v dalších oblastech. S nimi se velmi dobře shodnu i napříč spektrem, když mají znalosti, tak to není problém. Pokud jsou neználkové v oblastech, kde nemají co dělat, tak problém nutně nastává.

Vy jste hovořil o některých ministrech, co na vás zapůsobili dobře, ale oni vyšli převážně z líhně Věcí veřejných. Co si o této straně vůbec myslíte?

Věci veřejné byl projekt, který byl marketingově velmi dobře zvládnut. Vyzkoušely si na Praze jak postupovat, ale původní Věci veřejné byly předtím, než šly do velké politiky, totálně personálně změněny. To, že si tam nastavily několik hezkých děvčat dopředu, aby působily přitažlivě pro mladé lidi, kteří moc k volbám nechodí, to, že vytvořily několik populistických hesel, to bylo naprosto správné. VV tak ukázaly krásný příklad amerikanizace. To, čeho se některé strany snaží lopotně dobrat, tak to oni doslova přeskočily. Ale tam chyběla programová náplň - je to něco podobného jako pirátské strany v Evropě. Sice řekli: Jsme proti patentům na programátorské práce, jsme proti tomu, aby se šmírovalo na internetu... - jejich program sice zaujme, ale v momentě, kdy máte vládnout, tak vám to nedává příliš mnoho orientace k tomu, jakým způsobem postupovat. No a něco podobného se stalo i u Věcí veřejných.