Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Jste komunista z kraje osvobozeného Američany. Vnímáte to jako nějaký rozpor?

Nevnímám!  Na mém rozhodnutí stát se před deseti lety právě komunistou neměla etapa osvobozování Plzně prakticky žádný vliv, ani pozitivní, a tedy ani negativní. Vidím svět kolem nás v daleko širších souvislostech a významech. V tomto ohledu bych byl však velice opatrný na vámi použitý termín „osvobození Plzně Američany“. Mnozí pamětníci a také relevantní historické zdroje potvrzují, že američtí a další spojenečtí vojáci sice do osvobozené Plzně přijeli, ale spolupodíleli se již spíše na jakémsi vojenském pojištění vlastenecky vydobyté svobody, což ostatně tehdy veřejně potvrzovali i jejich velitelé, například plukovník Noble. Mrzí mě, že dnes je tento prokazatelný fakt účelově a propagandisticky zkreslován, bohužel ne nepodobně, jako se tomu dělo, ale v opačném gardu, před několika desítkami let. Na skutečné osvoboditele, tedy české vlastence z Plzně a okolí, se u nás ve městě bohužel spíše většinou zapomíná, přičemž oběti na jejich životech nebyly zanedbatelné.

Plzeň je tradičně pravicová – alespoň to tak vždy tvrdil současný europoslanec Jiří Pospíšil. Jak se na to díváte vy?

Domnívám se, že alespoň v této věci lze s panem europoslancem souhlasit. Zdejší pravicové myšlenkové paradigma bylo uvozeno po staletí trvající dominancí katolicismu, vždyť už v prvním století po založení města byla zde na tři tisíce obyvatel více než stovka příslušníků duchovenstva, a také neobvyklou koncentrací soukromého majetku, hmotných statků a později i kapitálu. To vše vytvořilo z Plzně jedno z nejbohatších českých měst. A všude tam, kde se majetek hromadí pouze v několika málo párech rukou, což potom bývá základní osnovou kapitalismu, vzniká živná půda pro takzvané pravicové, podle mého názoru dnes až zbytečně egoistické, nesolidární a elitářské vnímání světa.