Na páteční rozhodnutí, kdy poslanci schválili mimo jiné i to, že ministři nemusí mít čisté lustrační osvědčení, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval také slovy: „I ten nejhorší bolševický šmejd může být ministrem vnitra.“ Co si o rozhodnutí sněmovny myslíte vy?

Je to špatně. Z diskuzí, které proběhly, a z toho, co vidíme kolem sebe, je zřetelné, že jsme se ještě se svou komunistickou minulostí stále nedokázali vyrovnat. V pátek zazněla řada myšlenek například o tom, že v Bundestagu by 25 let od konce druhé světové války něco takového nebylo možné. Německo se umělo vypořádat s nacisty. My se s komunisty vypořádat neumíme.

Nabízí se vysvětlení, že v celé věci šlo zejména o minulost vicepremiéra Andreje Babiše, který nemůže dostat čisté lustrační osvědčení…

Nerad bych někoho podezříval, že chtěl dělat problémy. Zákony se nemají dělat kvůli jednomu člověku. Pozměňovací návrhy určitě nikdo nedával proto, aby chtěl poškodit pana Babiše. On už ministrem jmenován byl. Dění ve sněmovně je v tomto směru celkem symbolické. Ve čtvrtek jsme řešili, zda někomu, kdo v roce 1989 mlátil ženy a děti obuškem na Václavském náměstí, se může, nebo nemůže říkat „komunistický fízl“. Sněmovna se k tomu neuměla postavit. V pátek jsme řešili lustrační zákon a opět se k tomu sněmovna nedokázala postavit. Podivnou roli sehrála KDU-ČSL, která byla tradičně ve dvojím postavení. Na jednu stranu se poslanci tvářili tak, že si nepřejí, aby mohli být ministři zároveň i bývalými spolupracovníky StB, ale na druhou stranu tohle svým hlasováním způsobili.

Jak si vy vysvětlujete, že je možné, aby se přijalo rozhodnutí, které mimo jiné popírá i odpovědnost za spolupráci s StB?

Jsem už nějakou dobu v Parlamentu a možné je leccos. To je spíš otázka pro členy KDU-ČSL, aby vysvětlili to, že i když tvrdí, že jsou pro to, aby ministři museli mít čisté lustrační osvědčení, svým hlasováním způsobí přesný opak. Oni vám určitě nějaký zábavný důvod nebo výmluvu dodají. Bylo ale také ve sněmovně řečeno: „Strom se pozná po ovoci.“

Přichází nová doba?

Část společnosti strašně rychle zapomněla. Dnešní doba je příliš uspěchaná. V každodenním shonu každý řešíme své osobní problémy a nepřemýšlíme nad věcmi, které jsou obecnější, nevážíme si příliš své svobody. Premiér je schopen svými výroky v souvislosti s krizí na Ukrajině vyměnit svobodu za export našich potravinářských výrobků. Považuji to za krátkozraké a hloupé. Není úplně otřepaná fráze, když se říká, že národ, který se nepoučil ze své vlastní historie, je odsouzen si ji zopakovat.