Zastánci imigrace často přirovnávají současné uprchlíky k emigrantům ze socialistického Československa. Západoevropské státy, Kanada nebo USA tehdy Čechoslováky přijímaly. Máme proto prý morální povinnost přijímat zase ty současné uprchlíky z Blízkého východu či Afriky. Co na to říkáte?

Odpovím otázkou. Když se Miloš Forman po emigraci ocitl ve Spojených státech, vydal se s dalšími imigranty ze zemí sovětského bloku na Brooklynský most, aby jej společnými silami blokovali, bránili volnému průjezdu aut, dělali výtržnosti a dostali se i do křížku s policií…? Pochopitelně, nic takového se nikdy nestalo. Je absurdní srovnávat imigraci jen proto, že jde o imigraci. Ano, při hodně povrchním pohledu jde o srovnatelný, analogický akt, avšak hlubší pohled by měl každému otevřít oči: Formana a spol. prostě nelze srovnávat s eritrejskými nebo syrskými běženci horké současnosti, kteří blokují dopravu v Calais. Vůbec, ráz imigrace se v běhu posledních desetiletí značně změnil. Elity Západu tuto změnu stále příliš nezohledňují. Čím déle v tom budou pokračovat, tím ničivější budou důsledky.

Buďte konkrétní.

Už v polovině 90. let doložil ekonom George Borjas, profesor ekonomie z Harvardu, zaměřující se na problematiku přistěhovalectví, že imigrace se „kvalitativně“, tedy svojí ekonomickou přínosností, v čase a prostoru značně liší. Zaměřil se na imigraci do USA ve druhé polovině dvacátého století. Vyšel přitom z předpokladu, že „kvalitu“ imigrace určuje to, jakých mezd v porovnání s původním obyvatelstvem přistěhovalci po nějaké době dosahují. „Kvalita“ imigrace podle něj citelně klesá. V USA ve druhé polovině 20. století jednoznačně klesala ekonomická přínosnost imigrantů. Opakuji, že „kvalitou“ se myslí ekonomická přínosnost migrantů.

Jak na to přišel?