Zastánci imigrace často přirovnávají současné uprchlíky k emigrantům ze socialistického Československa. Západoevropské státy, Kanada nebo USA tehdy Čechoslováky přijímaly. Máme proto prý morální povinnost přijímat zase ty současné uprchlíky z Blízkého východu či Afriky. Co na to říkáte?
Odpovím otázkou. Když se Miloš Forman po emigraci ocitl ve Spojených státech, vydal se s dalšími imigranty ze zemí sovětského bloku na Brooklynský most, aby jej společnými silami blokovali, bránili volnému průjezdu aut, dělali výtržnosti a dostali se i do křížku s policií…? Pochopitelně, nic takového se nikdy nestalo. Je absurdní srovnávat imigraci jen proto, že jde o imigraci. Ano, při hodně povrchním pohledu jde o srovnatelný, analogický akt, avšak hlubší pohled by měl každému otevřít oči: Formana a spol. prostě nelze srovnávat s eritrejskými nebo syrskými běženci horké současnosti, kteří blokují dopravu v Calais. Vůbec, ráz imigrace se v běhu posledních desetiletí značně změnil. Elity Západu tuto změnu stále příliš nezohledňují. Čím déle v tom budou pokračovat, tím ničivější budou důsledky.
Buďte konkrétní.
Už v polovině 90. let doložil ekonom George Borjas, profesor ekonomie z Harvardu, zaměřující se na problematiku přistěhovalectví, že imigrace se „kvalitativně“, tedy svojí ekonomickou přínosností, v čase a prostoru značně liší. Zaměřil se na imigraci do USA ve druhé polovině dvacátého století. Vyšel přitom z předpokladu, že „kvalitu“ imigrace určuje to, jakých mezd v porovnání s původním obyvatelstvem přistěhovalci po nějaké době dosahují. „Kvalita“ imigrace podle něj citelně klesá. V USA ve druhé polovině 20. století jednoznačně klesala ekonomická přínosnost imigrantů. Opakuji, že „kvalitou“ se myslí ekonomická přínosnost migrantů.
Jak na to přišel?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
