Česká republika přijme do konce roku čtyři sta uprchlíků, přičemž první z nich dorazí v září. Vláda nedávno přidala vnitru peníze na boj s ilegální imigrací i na práci s uprchlíky. Resort dostal pro letošní rok navíc čtvrt miliardy. Pro příští rok se předběžně počítá s částkou 1,14 miliardy korun. Nebylo by přínosnější tuto částku použít k jiným účelům, zvláště když je země zadlužená?

Evropa se dostala do mimořádné situace. V okolí Evropy je 25 milionů lidí v pohybu. Jedná se o životní prioritu pro celou Evropu.

Jak lze podle vás zabezpečit, aby uprchlíci pouze nezneužili podporu naší země a pak pokračovali do zemí s lepšími sociálními systémy?

Odpovědnost vlády je vybrat takové žadatele o azyl, kteří jsou ve svých zemích původu opravdu ohroženi na životech a nebudou pro Českou republiku bezpečnostním rizikem, naopak budou mít dobré předpoklady pro integraci a budou mít zájem v ČR, pokud se situace v jejich zemi původu neuklidí, zůstat.

Měli by být trestáni uprchlíci, kteří se snaží dostat do jiných zemí nelegálními, či dokonce násilnými způsoby?

Zásadně je nezbytné rozlišovat uprchlíky, kteří jsou pronásledováni a mají právo na azyl od nelegálních uprchlíků či ekonomických migrantů. V jejich případě musí být důkladně uplatňována návratová politika. Trestán má být každý, kdo se dopustí trestného činu, který je v rozporu s právním řádem dané země.

Jaký je podle vás nejefektivnější způsob integrace uprchlíků, aby se zároveň necítili diskriminováni čeští občané, například pokud jde o práci? Třeba v Ústeckém kraji, kde je nejvyšší nezaměstnanost v republice oznámili, že uprchlíci dostanou práci ihned.

Každý, ať již občan ČR či uprchlík, bude-li požadovat jakoukoliv podporu a nebude pracovat, by měl vykonávat veřejnou službu.

Nemůže přijímání uprchlíků celkovou situaci ještě zhoršovat, protože tak bude ještě problematičtější řešit problémy v těch zemích, odkud lidé prchají? A lze vůbec vyřešit situaci kupříkladu v Sýrii, aby odtamtud lidé nemuseli utíkat? Jakým způsobem?

Samozřejmě nadále platí, že máme pomáhat hlavně v zemích, odkud lidé přicházejí. Většina uprchlíků ze Sýrie zůstává v uprchlických táborech v Turecku, Jordánsku a Libanonu a jednoduchá řešení pro stabilizaci situace v okolí Evropy opravdu neexistují.

Jak je podle vás možné, že Austrálie dokázala ubránit své hranice před uprchlíky, když jihoevropské státy tvrdí, že to nelze? Co dělat pro ochranu schengenského prostoru?

Evropa činí mnoho kroků, jako je například boj s organizovaným zločinem i ochrana vnější hranice. Za této situace by byla potřebná vojenská akce ve Středomoří, pro kterou je však nezbytný souhlas Rady bezpečnosti OSN. Přijetí této rezoluce však podle dostupných informací brání Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN.

Zmínila jste vojenskou akci ve Středomoří. Jak by měla vypadat?

Měla by vypadat tak, že by se zlikvidovaly prázdné lodě ještě dřív, než do nich migranti nastoupí. Je to otázka organizovaného zločinu, který dnes z Afriky rekrutuje běžence. Jen část z nich jsou ale opravdu uprchlíci z válečných oblastí a část jsou ekonomičtí migranti.

Každá země má omezenou kapacitu, kolik uprchlíků může přijmout. Jakým způsobem je možno zaručit, že tato kapacita nebude neustále překračována?

Kolik uprchlíků může být do jednotlivých zemí přijato, záleží především na tom, jaký počet uprchlíků jsou schopny jednotlivé země integrovat. ČR by se měla především zaměřit na pomoc těm v tuto chvíli nejohroženějším a nejpronásledovanějším, a to jsou především křesťanské rodiny s malými dětmi. Věřím, že i za pomoci obcí, sborů a farností bude jejich integrace úspěšná.

Jakým způsobem by měla vláda zajistit, aby se ti, kteří zde dostali azyl, opět vrátili zpět, až se v jejich zemi situace vyřeší?

Toto je dáno zákony a záleží na tom, jak rychle se podaří vyřešit situaci například okolo Islámského státu.