V otázce uprchlíků došlo ke střetu mezi premiérem a prezidentem, kdy premiér Sobotka řekl, že hrozbou nejsou uprchlíci, ale teroristé. A uprchlíkům je dle Sobotky potřeba pomoci. Prezident Zeman řekl, že problém uprchlíků je propojený s terorismem. Premiér Sobotka také řekl, že prezident Zeman ve společnosti šíří nenávist. Co si o tom myslíte? Kdo má spíš pravdu? Premiér, nebo prezident?

To vše ukáže čas. Musíme se vždy poučit z historie. Tyto věci zde již historicky byly. Obecně je potřeba přiměřenému počtu lidí pomoci. Pokud jde o syrské křesťany, jde zhruba o 150 lidí a byli v ohrožení života. Nebráním se tomu, těmto lidem pomoci, ale bráním se tomu, aby jak to bylo vidět v televizních záběrech, vpředu jel policista na koni a za ním šly desetitisíce lidí bez jakékoli kontroly z jednoho státu do druhého. A je možné, že mezi uprchlíky je jedno, dvě či tři procenta teroristů, protože ti využívají výhody, že mluví stejně jako migranti stejným jazykem, mají stejné náboženství a patří do stejné komunity.

Na příkladu teroristů z Francie vidíme, že teroristé z jednoho státu využili schengenského prostoru, dostali se přes hranice a v pohodě spáchali teroristický čin. Těmto lidem stát projevil důvěru, ale oni místo toho, aby ho podporovali, ho začnou rozkládat. Řekněme si na rovinu, že demokratický stát je velmi jednoduché rozložit. V novinách máme často zprávy, kde, co, kdy vybuchlo. Udělat teroristický výbuch je poměrně levná věc. Takže stát, místo toho, aby se staral o rozvoj blaha občanů, musí masivně investovat do bezpečnosti.

Stojí nám za to imigrace, když ty náklady jsou tak vysoké? I kdyby mezi imigranty či muslimy bylo jenom jedno, dvě či tři procenta teroristů, tak je to pořád obrovské množství lidí. Lidé muslimského vyznání jsou prostě rizikovější, a když tu nebudou, tak na to ty peníze nebudeme muset vynakládat a nebudeme se muset bát chodit po ulicích...

Česká republika vždy poskytovala vzdělání lidem z rozvojových států. Máme tady spoustu Syřanů, Iráčanů, kteří studovali v České republice a kteří umí česky a kteří nejsou nebezpeční pro Českou republiku. Takže stát by si měl vybírat lidi, které chce přijmout. Nemůže dojít k tomu, že Evropská unie přijde a řekne: „Protože jsme Evropská unie, tak vy si vezmete 100 tisíc, vy 200 tisíc, vy tři miliony uprchlíků, tady máš kvótu a ber!“ Toto není přípustné. Stát je suverénní na svém území a není možné, aby nadnárodní instituce – Evropská unie není stát – direktivně rozhodla i proti vůli většiny občanů.

Svět je přelidněný. Jestli z území, které bylo využito „do mrtě“, které se stalo neúrodným a kde se nemůže podařit obnova, přesuneme určitý počet lidí, kteří to způsobili, na jiné území, to území znovu zničí. Kde skončíme v rámci celé naší planety, když takto zlikvidujeme obrovská území? Pak zeměkoule nebude schopna lidi uživit. V současné době vymýšlíme pro lidi práci, je zde velká hustota zalidnění a potřebujeme nové pracovní síly. Když zde bude méně lidí, nebudeme muset vymýšlet tolik zbytečné práce.

Slovenský premiér Robert Fico pro Právo řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico. Co si o tom myslíte?

Pan Fico má pravdu. Já sám mám poznatky od lidí, kteří pracovali v zařízeních pro uprchlíky v ČR, že tito jednoznačně mluvili o tom, že chtějí do Německa kvůli finančním podmínkám, ne kvůli bezpečnosti. A čas včetně jejich jednání to bohužel potvrzuje. Nepřeji Němcům nic zlého, ale pokud se jejich politika nezmění, tak jim zkolabuje sociální systém. Náklady na uprchlíky ponesou občané evropských států.

Nemám problém pomoci těm, kteří jsou ohroženi na životě. To je ale jednorázová věc. Ale že bychom měli spasit celý svět? To prostě nejde! Každý stát má omezené zdroje a schopnost postarat se o omezené množství obyvatel. V okamžiku, kdy ten počet překročí kritické množství, vznikne napětí a obviněna bude vláda, obviněny budou menšiny. Napětí se bude stupňovat a máme tady revoluce a máme tedy boje. Notabene když dostaneme lidi, kteří prošli válkou a prošli uprchlickými tábory, kde platí právo silnějšího. Dále mají náboženství, kde lidský život nemá příliš velkou hodnotu. Proti tomu stojíme my, kterým je zakazováno se bránit. „Přece se nebudete bránit, když máte policii a soud viníka potrestá,“ říkají nám. To mi ale nebude moc platné, když budu mrtvý.

Takže občané by podle vás měli být ozbrojeni?

Švýcaři přežili všechny problémy jenom proto, že věřili sami sobě. Nikdy se nestalo, že by Švýcaři odzbrojili vlastní občany. Naopak je ozbrojili a vycvičili. Tak vznikl pojem Švýcarsko a švýcarský občan. Švýcarský občan lpí na tradici, dodržuje zákony, je ochoten pro svou zemi padnout. Kdybyste toto řekl u nás, tak se vám lidé vysmějí a každý řekne, že bojovat nepůjde, že máme přece profesionální armádu. U nás bohužel došlo k odtržení armády od občanů. Občan by měl přijmout za svou myšlenku, že on je ten, který musí bránit svou vlast, a že to nikdo jiný za něho neudělá.

Cizí armády nám možná pomůžou, ale nebudou tady nasazovat životy. Nebo se může taky stát, že nám nepomůžou. A nebo nám řeknou, že nám sem pošlou armádu a budou bombardovat a ať si poradíme sami s pozemní armádou. Pokud se má evropská kultura a společnost udržet, tak musí nastavit obranné mechanismy na neočekávané situace. My máme předpisy a zákony pro mírovou dobu, ale přijde-li krize, nejsme připraveni.

Hovořil jste o křehkosti demokracie a svobody. I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešení utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu, které by se tomu bránily?

Již jsme jednou zažili, že Česká republika přišla o území a rozhodly o tom jiné státy. Museli jsme sklapnout podpatky, protože ti, co to rozhodli, kdybychom to neakceptovali, by nás k tomu donutili vojensky. V EU vidím problém, že pokud v čele států nebudou rozumní lidé, může dojít k válcování menšiny států většinou. Síla v EU a hlasovací práva jsou dnes rozloženy v EU na základě počtu obyvatel. Pokud by byl mezi zeměmi hlas jedna ku jedné, tak by to šlo. Ale v okamžiku, kdy je rozhodování nastaveno dle počtu obyvatel, tak nemáme nejmenší šanci. A musíme vytvořit nějaký vnitřní mechanismus, jak se tomu bránit.

Velká Británie začala komunikovat se svými občany. Ti budou mít možnost vyjádřit se v referendu, zda zůstat v Evropské unii, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Když se Evropská unie zakládala, všichni počítali s tím, že to bude obchodní společenství, které bude umožňovat volný pohyb služeb, kapitálu, zboží a osob. Čím déle ale toto uskupení funguje, tím více se snaží převzít funkci jednotlivých států. A to je špatně. Když na evropské úrovni řešíme takové hlouposti jako žárovky, tak je to špatně. Je otázka, pokud bude Evropská unie takto pokračovat, zda se vůbec udrží. Jestli odejde Velká Británie, tak je krach Evropské unie a začínáme se zmenšovat. Pokud bude EU příliš svazovat a nebude nabízet výhody, ztroskotá. Pokud to bude funkční, jenom obchodní spolek, tak to není problém. Ale v okamžiku, kdy bude EU zasahovat do denního života člověka, tak to problém bude.