Česká národní banka i naše ministerstvo financí opět zamítly přijmout v nejbližší době euro. Nicméně se k tomu naše vládní reprezentace stále připravuje a v současné době také zvažuje, zda se nezapojit do některých nově vzniklých struktur EU. Měla by opravdu ČR někdy v budoucnu přijmout euro? A když ano, tak za jakých podmínek? Jaké klady a zápory by v současné době přineslo zavedení evropské měny?
Příznivci zapojení se do nových struktur často argumentují, že jedině tam prý budeme moci něco ovlivnit. Je to hezká úvaha, ale zcela mimo mocenskou realitu Evropské unie. Jediné, co by nám to přineslo, by byla možnost kývat hlavou tak intenzivně, jak by si přála paní kancléřka Merkelová.
Euro je nepovedený projekt, protože nesplňuje základní podmínky pro fungování společné měny pro různě rozvinutá území. A tak funguje dlouhodobá redistribuce z vyspělejších částí EU do méně vyspělých. Takhle je to v USA, aby různě vyspělá území mohla mít jednu měnu – dolar. Podobně to bylo u Itálie s lirou i u Československa s korunou. Pokud je takováto úvaha ekonomicky a politicky nepředstavitelná, pak je možné založit hospodářskou a měnovou unii na trvalé restrikci. Země, kterou zasáhne nějaký problém, musí snižovat ceny a mzdy, což je bolestivé, neúčinné, sociálně neakceptovatelné a jedná se vlastně o opakování ve stylu a la zlatý standard 30. let. Je to pořád stejná chyba – vládnou mocenské představy a je zde odmítání reality. Buď se o tom nemluví (Finsko), nebo se z obětí udělají viníci (jižní část Evropy).
Vstupovat do něčeho, co nefunguje, mi nepřijde jako příliš logický krok. A to už vůbec za kurzu 27 Kč za euro, což je hluboko depreciovaný (záměrně snížený) kurz, který z nás dělá žebráky – přepočtěte si, co by se za takového kurzu stalo s vaším platem, úsporami, důchody…
Jsem ovšem mírný optimista, neboť podle Jiřího Drašnara, kterého si dovolím parafrázovat: „Do Čech sice vždycky všechno dorazí pozdě, ale můžeš si být jistý, že když to dorazí, tak už je potom.“ Z toho by vyplývalo, že začneme zavádět euro v situaci, kdy se eurozóna začne rozpadat.
Evropská unie se snaží v poslední době vytvořit některé mechanismy, jež mají zabránit zejména dalším dluhovým i finančním krizím a podpořit ekonomický růst. Jedná se například o vytvoření Bankovní unie, orgánů, které se budou zabývat makroekonomickými nerovnováhami v jednotlivých zemích, ustavením Národních rad pro konkurenceschopnost a podobně. Už nyní ale tyto kroky například kritizují Slováci za to, že se jedná o další zbytečnou byrokracii, která nerespektuje národní specifika členských států. Jaký je váš osobní názor na vznik těchto institucí a opatření? Mohou být skutečně úspěšná?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán