Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci, jako řecký exministr financí a ekonom Varoufakis, tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti fenoménů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa?

Globální kapitalismus je obdobou domácího, chová se stejně, jenom v globálním prostředí není nadřízená politická síla, která by vymáhala pravidla. Proto postupně slušná pravidla přestávají platit, morálka upadá, protože není vymahatelná. Příkladem anomie v globálním prostředí je neplacení daní v zemi, kde zisky vznikají, ale placení někde jinde, případně v daňovém ráji. To už samo o sobě je nespravedlivé a vyvolává ony protikapitalistické nálady. Dnes největším fenoménem je vykořisťování periferií, jako je Řecko. V zahraničí se nalézají všechny holdingy a centra bank. Tam jdou všechny zisky a platí se daně. Země, kde zisky vznikají, nemá příjmy, potom nemůže splácet dluhy (i když v Řecku je to ještě trochu jinak).

Ekonomové mají samozřejmě mnoho argumentů, které zde nebudu opakovat. Zatímco vlastní trh, tedy distribuce zboží, nepotřebuje nějaká globální pravidla, finance a investice v jiných zemích potřebují ochranu a vymahatelnost pravidel, proto musí být politické bloky, armády a podobně. Jakmile finančně silné státy a instituce zjistily, jak je pro ně globální prostředí výhodné, začaly si vytvářet pravidla pro sebe. Jinak si nemyslím, že kritici systému jsou schopni vymyslet něco úplně jiného. Kapitalismus v podstatě nelze nahradit něčím, co by nebylo direktivní, a proto nesvobodné. Protestovat proti globalizaci, aniž by bylo zcela jasné, čím ji nahradit, je zbytečné.

Lze současný ekonomický systém ve světě nazvat volným trhem? Není spíše diktaturou nadnárodních korporací a velkých bankovních domů, které mají vliv na americký Fed, který tiskne nekryté peníze a manipuluje světovou ekonomikou, vysílá falešné signály a nahrává spekulacím těch, kteří jsou dobře informováni a mají dobrý přístup k „levným penězům“? Není to celé založené na manipulaci místo reálné tržní hodnotě založené na nabídce a poptávce?

Trh zase není nic tak posvátného, je to jenom soutěž jako každá jiná. A každá soutěž musí mít pravidla, aby se nezvrhla ve válku jako u kluků na venkovském hřišti, kde chybí rozhodčí. Stát tedy musí vytvářet rozhodčího, to vědí všichni dobří ekonomové, třeba Václav Klaus, proto je nutná státní nezávislost. V globálním světě ovšem vládnou určité státy, které si pravidla světového trhu určují pro sebe a svůj prospěch a vymáhají je třeba armádou nebo prostě hrozbou. To je tak, jako kdyby na hřišti bez rozhodčího určoval pravidla jeden nebo dva silní hráči. Představme si, že by Řecko prostě odmítlo platit dluhy a udělalo posunek k věřitelům – ať si na… Co by se stalo? Nastoupilo by blíže nespecifikované násilí. Pravidla jsou do určité míry vymahatelná, ale jen těmi, kdo mají moc a určují si je pro sebe. Náš stát na nikom nic nevymůže.