Když si vypůjčím název posledního vašeho blogu Imigrační ekonomická sebevražda, čím především ji Německo nebo celá Evropská unie páchá?

Sociální systém těchto zemí je značně předimenzovaný. Logicky nabízet tak značné sociální výhody a současně přijímat bez omezení všechny cizince musí nevyhnutelně vést k tomu, že počet imigrantů dosáhne neufinancovatelného bodu.

Máme vidět ve statisících migrantů potřebnou pracovní sílu, která vytrhne stárnoucí Evropě trn z paty, protože to jsou často lékaři nebo inženýři, jak se nás snaží přesvědčovat zastánci přijímání uprchlíků, nebo věřit upozornění mnichovského ekonomického institutu Ifo, podle jehož zprávy mají běženci velmi nízkou kvalifikaci, takže jsou spíš adepty na sociální podporu?

Podle mého soudu spíš Ifo institut má pravdu. Ale současně musím dodat, že jsem zatím neviděla jedinou skutečně hodnověrnou studii udělanou na velkém vzorku imigrantů v Německu a v dostatečném časovém odstupu, třeba rok po jejich příchodu, která by ukazovala, zda skutečně je mezi nimi nadprůměrná míra nezaměstnanosti. Intuitivně cítíme, že tomu tak spíš bude, ale intuice je málo, potřebujeme důkaz, abychom mohli na jeho základě argumentovat racionálně bez emocí.

V té zprávě se píše, že uprchlíci jsou ze zemí, kde je hodně analfabetů. Je vůbec reálné, že by se tito lidé mohli třeba i časem uplatnit na evropském pracovním trhu?

Ano, technicky vzato to možné je. Metař nepotřebuje umět spočítat, kolik tun smetí zametl. Otázka spíš stojí jinak. Chtějí tito lidé pracovat? Jsou zvyklí pracovat? Jsou ochotni přizpůsobit se? Takhle ta otázka stojí. Tohle nakonec rozhodne o tom, zda se stanou čistými příjemci sociálních dávek anebo záchranou pro důchodový systém, jak se často papouškuje.

Minulý týden v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl profesor Milan Šikula z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd mimo jiné, že bude přibývat „přebytečných lidí“, protože pod vlivem technologické revoluce ubývají méně kvalifikovaná místa, ale vznikají ta s náročnějšími požadavky na kvalifikaci. Není tohle další z argumentů proti bezbřehému přijímání migrantů, nebo jsou nějaké důvody očekávat, že se ti lidé v nových podmínkách rychle adaptují a dosáhnou potřebné kvalifikace?

Ano, je to jeden z dalších dílků do mozaiky. Vyplývá z něho sílící podezření, že imigranti jsou zátěží, nikoliv přínosem pro ekonomiku. Ale nutno dodat dvě věci. Zaprvé v tomhle mém konstatování není žádný morální soud typu „je, či není správné“ uprchlíky přijímat. A zadruhé mé podezření, že jsou imigranti ekonomickou zátěží, je platné v horizontu života přicházející generace. Nevíme, zda totéž platí i o jejich dětech, které už projdou evropským školstvím.

Migranti by prý měli pomoci i na pracovním trhu v Česku. Protože se u nás rok od roku snižují počty absolventů učebních oborů, přišla před pár dny Hospodářská komora s návrhem, aby učební obory šli studovat uprchlíci. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého chybějí například svářeči, kominíci či pokrývači. Jak se dá hodnotit tento nápad?

Hm, to by tu nejprve nějací imigranti museli chtít nejen zůstat, ale také zapojit se na pracovním trhu… Zatím se zdá, že jsme jen tranzitní zemí, cílem většiny imigrantů je německý sociální systém. Pozor, opět mluvím v průměru, nevylučuji odlišné individuální případy. Velmi se totiž bojím principu kolektivní viny. Kdyby mezi 99 teroristy byl jeden oprávněný uprchlík, je nepřípustné hovořit o sto procentech ničemů. Proto tolik zdůrazňuji, že jev imigrace jako celek je velkou zátěží, Evropa podle mě postupuje trestuhodně laxně a německý sociální systém neváhám označit za ekonomickou sebevraždu, současně ale jedním dechem vždy dodávám, že mluvím o celku, ne o každém jednotlivém případu.

Přestože se nezaměstnanost v Česku v posledních měsících snížila, jde o téměř půl milionu lidí. Neselhává v tom stát, když se o jejich možné uplatnění zdaleka tak nestará jako o případné pracovní zapojení migrantů, pracovní úřad je jen registruje, natož aby se o ně zajímala Hospodářská komora?

Ne, půl milionu lidí bez práce není selháním. Existuje něco jako „přirozená“ či „žádoucí“ míra nezaměstnanosti. Zní to děsivě antisociálně, ale prostě je faktem, že jakmile je nezaměstnanost nižší než tato přirozená míra, dělá to problémy: Zaměstnavatelé nejsou schopni sehnat zaměstnance, mzdy rostou nezdravě prudce, ekonomika se přehřívá a nezadržitelně směřuje do krize.

Švýcarská vláda po interpelaci poslance Petera Kellera poprvé zveřejnila čísla k sociální integraci pracovně schopných azylantů s povolením k pobytu, kteří se nacházejí až sedm let ve Švýcarsku. Sociální dávky však pobírá, rozčleněno podle země původu, toto procento z nich: Eritrea: 91 procent, Turecko: 89, Sýrie: 87, Írán: 84, Srí Lanka: 75. Pokud by takto dopadli azylanti v Německu, co by to mohlo i vzhledem k jejich mnohem vyššímu počtu znamenat pro nejsilnější evropskou ekonomiku? A nemůže se dopad s 800 tisíci až milionem migrantů do Německa v tomto roce promítnout sekundárně i do ekonomiky Česka?

Znovu se vracíme na začátek. Toto je právě to, co označuji za celoevropskou ekonomickou sebevraždu, ještě houšť do přijímání dalších takových imigrantů, a evropská ekonomika se zhroutí tak, že nebude na sociální systém ani pro rodilé Evropany.