Evropský parlament schválil směrnici o zbraních. Co tomu říkáte?

V zásadě to není překvapivé. Tyto snahy má Evropská komise již delší dobu, minimálně od roku 2013, kdy šlo o aktivity komisařky Cecilie Malmström. K dalšímu pokusu došlo v roce 2015, kdy  Evropská komise, oficiálně v odezvě na teroristické útoky ve Francii, navrhla ve svém „Návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477 / EHS o kontrole nabývání zbraní a střeliva“, zveřejněné 18.11. 2015, omezení prodeje a držení zbraní v EU, tedy omezení svobod a práv svých vlastních občanů.

O absurdnosti tohoto návrhu nebylo a jistě není potřeba někoho přesvědčovat. Bylo zcela nepochopitelné, proč EK, která není schopna, ani ochotna udělat něco pro zvýšení bezpečnosti svých občanů, navrhuje jejich odzbrojení, a tím faktické zhoršení jejich bezpečnosti. Navíc se už v průběhu jednání ve výboru IMCO Evropského parlamentu doslova v „přímém přenosu“ ukázalo, že zástupci Komise nejen že nemají pro řadu svých tvrzení žádné podklady, ale že zcela vědomě lžou a že je jim úplně jedno, že je to zřejmé nejen členům výboru, ale i odborné střelecké veřejnosti.  V závěru jednání to pod tlakem argumentů i veřejně přiznali, „chtěli jsme to udělat stejně“. Prostě schválení evidentního a nic neřešícího nesmyslu se pro EK stalo prestižní záležitostí pod heslem „něco zakázat musíme“.

A co tedy směrnice zakazuje a přikazuje?

Pokud jde o zcela konkrétní obsah schválené směrnice, je nezbytné počkat na závazné „konsolidované znění“. Nicméně již v této době je jasné, že půjde o následující oblasti.

Na základě směrnice se omezí držení krátkých poloautomatických zbraní se zásobníkem na více než dvacet nábojů a dlouhých poloautomatických zbraní se zásobníkem na více než deset nábojů. Nelegální se stanou také dlouhé střelné zbraně se skládací či teleskopickou pažbou. Registrace se bude týkat i zbraní upravených pro slepé náboje. Repliky historických zbraní pak budou muset být uloženy v trezoru či zaregistrovány na policii. I zde budou muset mít majitelé zbrojní průkaz.

Jaké to schválení směrnice bude mít dopad v ČR a jaký v EU?

Dopady schválení směrnice v ČR lze rozdělit do dvou kategorií, politický a věcný. Z politického hlediska je nutno zmínit fakt, že v našich dějinách jde o třetí omezení práva občanů v této oblasti. Po liberálních pravidlech platících za Rakouska-Uherska a první republiky přišlo drastické omezení v době  III. říše a po ní za komunistického režimu. A teď přichází třetí, od Evropské unie. Tuto symboliku ještě podtrhuje datum schválení směrnice, v předvečer 15. 3., tedy dne, kdy došlo k obsazení zemí Čech, Moravy a Slezska Německem a ke vzniku nesvobodného protektorátu. Jde prostě o výrazné omezení práv a svobod občanů oproti současnému stavu.

Druhou stranou mince jsou dopady ekonomické, protože dojde nejen k znehodnocení majetku občanů, ale i k následným vynuceným nákladům jak na straně občanů, tak na straně státu. Podle odhadu Ministerstva vnitra ČR půjde v případě poloautomatických zbraní upravených z původně automatických asi o 40 000 zbraní, v případě krátkých poloautomatických zbraní s kapacitou vyšší než 20 nábojů až o 400 tisíc zbraní a zhruba 1 milion zásobníků. Nová povinnost registrovat doposud neregistrované zbraně se bude týkat statisíců zbraní, stejně tak nezbytnosti si nově obstarat zbrojní průkaz. Veškeré tyto náklady ponesou občané a stát a přitom půjde o prostředky doslova „vyhozené oknem“.