Organizace Reportéři bez hranic zařadila Rusko v oblasti svobody médií na 147. místo ze 168 zemí. Což nevyznívá nejlépe? Jak je to tedy s tou svobodou ruských médií?

Svobody médií jakoby zaručené jsou. Ale zatlačují se na okraj. Proti řadě novinářů jsou podnikány násilné útoky, které jsou nevyjasněné. Třeba Novaja Gazeta přišla za osm let o osm novinářů, u šesti je potvrzeno, že jsou po smrti, dva se pohřešují. Nejsvobodnější médium, televize Dožď, čelí ekonomickým problémům, má ohroženou smlouvu na poskytování dat. Tato média se dostávají do ekonomických potíží, nenachází spojence, nejsou schopni uzavírat kontrakty se subdodavateli. Je na ně vyvíjený neskutečný tlak. Velmi často jsou mláceni, nebo je jim vyhrožováno.

Není ta špatná ekonomická situace způsobená i tím, že na případné inzerenty vyvíjí tlak státní moc, aby je od tohoto záměru odradila?

Na tohle nemáme důkazy. Bohužel, tohle se někdo těžko dozví, protože to je forma určitého vydírání. Ale z těch náznaků je to více než zjevné. Mimochodem podle únorového Putinova výnosu Generální prokuratura může jakékoliv internetové stránky zakázat. Takže stránky Grani.ru, nebo Kasparov.ru jsou z ruských IT adres nedosažitelné. A dělá to Generální prokuratura, není to ani nařízením soudu. Cenzura médií je poměrně zřetelná.

Rusko je ohromná země a mnohde patrně chytí jen státní televizi, která je prokremelská...

Státní televize je hodně populární. Co mi říkal poměrně významný lidskoprávní aktivista Andrej Jurov, podle nějakého výzkumu má 50 procent Rusů přístup k internetu, ale pouze jedno procento z nich sleduje zprávy a noviny na internetu. Takže ta touha po nezávislých médiích je poměrně nízká. Díky masírování prokremelských médií, které neustále geroizují Vladimira Putina a establišment, lidé po těch nezávislých médiích ani neprahnou.

Zdá se, že Rusko stojí před výraznými ekonomickými potížemi. V normální svobodné zemi by v takové situaci média začala více kritizovat vládní politiky. Jak to ale bude v Rusku? Nezvýší se naopak tlak Kremlu na média?

To je otázka spíše pro nějakého analytika. Z hlediska toho, co víme od našich lidskoprávních aktivistů, tak se nějaký přesný scénář nedá odhadnout. Jediné, co je možné říci, že Vladimír Putin je totálně nevyzpytatelný. Není možné predikovat jeho kroky. Samozřejmě, že kvůli nervozitě, která se tam bude zvyšovat, se dá očekávat zvýšený tlak proti jeho kritikům. Ale je to v tuto chvíli jen spekulace.

Jak to v Rusku vypadá s politickými a občanskými svobodami?

Dříve se demonstrace nahlásila a udělala se. Teď je to tak, že když chceme udělat jako Amnesty International demonstraci na nějakém vhodném místě, tak je nám to nedoporučeno. Údajně z důvodu naší bezpečnosti. A přehodí nám ji někam k dálničnímu přivaděči v nějakou nesmyslnou hodinu. Nikdo tedy nepotlačil naši svobodu. Demonstraci jsme mohli udělat. Ale za takových podmínek, které absolutně nemají smysl. A to je přesně gró těch nových zákonů. Nikdo vám nic nezakáže, ale udělá to takovým způsobem, že to pak nemá smysl. Protože někam k dálničnímu přivaděči vám nikdo nepřijde. Takhle se to děje se spoustou věcí. Problém je, že mnoho demonstrací neziskových či lidskoprávních organizací je napadáno pravicovými extremisty. Z videozáznamů je vidět – že tam sice nejsou poslaní policií – ale velice dobře s nimi kooperují. Jsou velice dobrým nástrojem, jak tyto demonstrace potlačit. Že se o nich dozví neonacisté. Přitom informace o nich se nahlašují pouze na policii. Je evidentní, že dochází k prosakování těchto informací. Takže pak establišment tvrdí, že nás chrání před pravicovými extremisty. Což je absurdní situace.

Říkal jste, že dříve byla situace lepší. To jste myslel devadesáté roky?

Zhoršilo se to od nástupu prezidenta Putina do třetího prezidentského období. Předtím bylo naše působení daleko jednodušší. Další věcí je, že neziskové organizace financované byť jen jedním dolarem ze Západu se musí v Rusku registrovat jako zahraniční agenti. My pod tento zákon nespadáme, ale i tak jsme již měli domovní prohlídku od policie včetně natáčení všech dokumentů. Jsme v Rusku vystaveni poměrně silnému tlaku.

Co je příčinou tohoto zlomu?

Když byl Vladimír Putin zvolen potřetí prezidentem, byly velké tří set tisícové demonstrace. Občanská společnost zjistila, že by se mohla daleko více uplatňovat. Do té doby příliš nežila. Putin pochopil, že vzedmutí občanské společnosti pro něj není výhodné. Začaly se vydávat dekrety, které občanské a politické svobody omezují.