Pane Hejmo, blíží se prezidentské volby v USA. Vy máte Ameriku rád, jezdíte tam, máte tam kamarády. Zkrátka Ameriku znáte. Volil byste Trumpa, nebo Clintonovou? Když se začalo rýsovat, kteří dva kandidáti se střetnou, uvažoval jste dlouho, kdo by byl váš favorit, nebo to bylo hned jasné?

Jsem docela rád, že tenhle problém nemusím řešit, a Američanům to vůbec nezávidím. Přiznám se ale, že jako vnější pozorovatel z malé zemičky uprostřed Evropy momentálně držím palce Trumpovi, protože je to poprvé po dlouhé době, co kandidát jedné ze dvou velkých stran otevírá opravdu zásadní témata. Vývoz demokracie do zemí, které ji nechtějí, migrace ve všech souvislostech, reforma NATO, krize EU, vztahy s Ruskem a další. To by ještě nedávno bylo považováno za nepřijatelné kacířství. Takže, ať už to celé dopadne, jak chce, je skvělé, že tyhle věci jsou na stole, oficiálně a regulérně. Je to naděje pro Ameriku i pro nás.

Kampaň před listopadovými volbami se každým dnem zostřuje. Ovšem i zde v Evropě často slýcháme od některých médií nebo politiků důrazná varování před Donaldem Trumpem ve smyslu, že by jako prezident byl nebezpečný, že je hulvát, že je bankrotář, že by se kamarádil s Putinem atd. Co k tomu všemu říci?

Americká i česká kavárna zuří. A není divu. Trumpův styl, vzhled i rétorika jsou hodně za hranou i na americké poměry. Stejně jako Miloš Zeman se Trump úspěšně vyžívá v porušování politické korektnosti a to bolí. Někdejší Trumpova moravská tchýně říká, že „Doník je fajn kluk“, ale faktem je, že jako politik toho za sebou moc nemá a je to pořád tak trošku hádanka. Nechme se ale překvapit, Amerika to zvládne. Každopádně je na co se těšit; a to vůbec není málo.

Na jednu oblast se zeptám zvlášť. Co říkáte na různá podezření, že je Trump napojen na Rusko, že dostává peníze na kampaň nebo že mu Kreml pomáhá hledat špínu na protikandidátku?

K tomu se nedá seriózně říct vůbec nic stejně jako k argumentům druhé strany, že Hillary je napojena na Islámský stát přes nějakou francouzskou firmu. Tyhle těžko prokazatelné pomluvy k prezidentským kampaním prostě patří, ale je to naštěstí ta jejich méně důležitá část.

Současný prezident Obama pochopitelně podpořil Hillary Clintonovou a zároveň uvedl, že Trump není způsobilý být prezidentem, a vyzval republikány, aby se od něho distancovali. Šlo hlavně o prohlášení směrem k mrtvému americkému muslimskému vojákovi, který padl v Afghánistánu. Nepřehnal to už Trump?

Obama a Hillary... Jak je to dlouho, co spolu bojovali o nominaci a nadávali si ze všech sil? A teď jsou nejlepší kamarádi. Příběh onoho muslimského vojáka je v podstatě zapomenut už teď, když spolu vedeme tenhle rozhovor, a příští týden ho nahradí zase jiný příběh. A jestli je Trump způsobilý? Na tohle zpochybňování je už trochu pozdě. Kdyby nebyl způsobilý, nevyhrál by republikánskou nominaci.

Nyní se podívejme i na Hillary Clintonovou. Jistě má na rozdíl od Donalda Trumpa zkušenosti z vrcholné politiky, byla ministryně zahraničí, dříve první dáma… Nebyla by už pro zkušenosti lepším prezidentem?

Tyhle „zkušenosti“ jsou pro Clintonovou spíš problém. Tak jako o Trumpovi víme příliš málo, o Hillary toho víme až příliš mnoho. Navíc nemá čím překvapit, nemůže slíbit nic zásadně nového a to je problém, protože vyhlídky na změnu k lepšímu mají voliči rádi. Naději jí dává zase to, že oslovuje nejrůznější menšiny, které už dnes začínají být v Americe dohromady většinou. Otázka nového demografického složení Ameriky a to, jak výrazná ta změna je, může rozhodnout. Každopádně to budou volby historické, ba přímo epochální, protože mohou určit směřování největší mocnosti světa na mnoho let dopředu.

Pokud jde ještě o kauzu e-maily. Do jaké míry se podle vás dá říci, že únik citlivých mailů je vážným bezpečnostním rizikem, které by ji mělo z boje o Bílý dům vyloučit? A z druhé strany, není právě z toho cítit „ruská stopa“, jak někteří tvrdí?

To, že neopatrně používala soukromý e-mail, byla určitě chyba. Kdyby se ukázalo, že nějak brutálně nečestně chtěla zlikvidovat Bernieho Sanderse, mohl by to být problém, ale to už bychom asi touhle dobou věděli. Likvidaci lidí za použití soukromé korespondence získané bůhvíjakým způsobem ostatně považuji za nefér, ať už je to u nás, nebo v Americe, ať už je ta stopa ruská, nebo jiná.

A mimochodem, může v USA hrát roli, že je žena? Jinými slovy, zda ji to může při hlasování z(ne)výhodnit?

To, že může být první ženou v pozici prezidenta USA, je určitě mediální „příběh“, ale na iternetu také koluje anekdota, že by byla první, kdo spal s jiným prezidentem Spojených států... Myslím, že tenhle feministický aspekt není důležitý, spíš je zajímavé to, že Trumpovo alfasamectví zatím na americké ženy moc nezabírá. Tam má jeho kampaň zatím rezervy; a já se těším, co s tím Donald udělá.

Donalda Trumpa u nás někteří přirovnávají buď k prezidentu Zemanovi, nebo k vicepremiéru Babišovi. Sedí v něčem taková srovnání?

Trump skutečně působí dojmem, že je to kříženec Zemana s Babišem. A omlouvám se oběma pánům za tu strašlivou představu. Má v sobě jejich osamělost, showmanství i miliardářskou aroganci, ale také určitou tvrdohlavost, samostatnost a nespornou úspěšnost, která lidem imponuje. A je zatím nejzřetelnějším projevem toho, že lidé na celém světě chtějí, aby západní politici konečně přestali filozofovat a moralizovat, aby se místo toho dohodli a konečně začali něco dělat.

Jak se vůbec díváte na prezidenta Zemana v poslední době, jeho výroky, činnost? Nyní je některými spolky obviňován z toho, že je trojským koněm Kremlu, že nás táhne na Východ apod. Máte ten pocit?

Tohle je už hodně obnošená vesta. Každý státník jezdí tam, kam ho pozvou. Kdyby Miloše pozvali do Washingtonu, určitě by nebyl proti. Tak kdo si tady stěžuje? To, že jezdí do Moskvy a do Pekingu, nám nemůže uškodit, naopak, dělají to všichni. Naše spojenectví se Západem je díkybohu přirozené a pevné. Narušit ho může jen Západ sám, pokud nás bude nutit do věcí, které ohrožují naši existenci.

Když jsme prezidentskými volbami začali, tak jimi i skončeme. Tedy těmi českými v roce 2018. Začínají se objevovat možní prezidentští kandidáti, hlavně Michal Horáček. A pochopitelně se spekuluje, zda bude Miloš Zeman znovu kandidovat. A pokud ano, zda mu vůbec někdo může konkurovat. Jak to vidíte?

Nějaký konkurent se vždycky může najít, dokáže přijít doslova odnikud, stačí se podívat na Slovensko. Nakonec ta podobnost mezi Kiskou a Horáčkem je už teď zřejmá dost. Ale Michalova představa o prezidentství, jak ji prezentuje dneska, je zatím dost nevýrazná. Něco mezi knězem, filozofem a ministrem zahraničních věcí de luxe, to mi přijde málo. Jestli to myslí vážně, potřebuje přitvrdit. Každopádně doufám, že na rozdíl od Radka Johna, který sliboval, a zboží nedodal, on by tu knihu o tom všem opravdu napsal... to by bylo počteníčko!