Podle některých zpráv se z americké základny NATO v Turecku přesunuly jaderné rakety do Rumunska. Němci, Poláci a Maďaři jsou vyzýváni k přípravě na pohromu. Konají se různá vojenská cvičení a do Pobaltí se přesunují další jednotky NATO. Je to příprava na válku?
Válka už je v plném proudu. Hybridní válka. Používají se v ní moderní diplomatické, vojenské a propagandistické nástroje. Kupříkladu stálé provokace a dezinformace od potenciálního nepřítele. Pustíme fake, že nukleární rakety už jsou v Rumunsku. A budeme pozorovat, jak reagují Rusové, které radarové stanice nebo družice budou při tom pozorovat Rumunsko, které nové technologie budou používat. Velmi zajímavé je také, co o rozmístění těchto zbraní u sousedů řeknou Češi, Maďaři, Poláci, co uslyšíme od státních masmédií a co třeba od takových Parlamentních Listů?
Kdysi jsem pracoval na Uralu, ne v Gulagu ale v moderním leteckém podniku, a účastnil se lovu na medvěda. Je to jeden z extrémnějších ruských národních sportů. Psi, často lajky, ze všech stran dorážejí na šelmu, řvou, štěkají, potrhají jí kůži. Zvíře nevydrží a musí přisednout na zadek. Teď už se nemůže tak dobře pohybovat, takže je pro lovce mnohem snadnější terč. Avšak i sedící a rozzuřený medvěd je obrovským nebezpečím. Ohání se tlapami na útočící psy. Rychlost rány a síla úderu tlapou s ostrými drápy je taková, že hlavu lajky oddělí od těla jako při seku popravčího meče. Na lovu jsem právě takovou čistě uťatou psí hlavu viděl. Američtí pistolníci a lovci sedí za vodou a pozorují, jak jejich evropští pejskové zraňují ruské medvědy. Když budeme jenom sedět a pozorovat, tak brzy uvidíme, čí hlava poletí jako první, jestli rumunská, polská, estonská anebo dokonce česká.
Hypotetická, leč důležitá otázka. Jak by mohl vypadat konflikt mezi NATO a Ruskou federací? Šlo by o konvenční či jadernou válku a jaké by to mohlo mít důsledky?
Rusko zaostává za USA v efektivních konvenčních zbraních – „bezpečných“ pro civilizovaný svět! A proto bude nucené použit taktické nukleární zbraně. Kolik hodin nebo minut potom zůstane na rozhodnutí o použití strategických nukleárních zbraní, je otázka. Jsem důstojník letectva a přesně vím, že dnešní atomová bomba je mnohokrát silnější než ta z Hirošimy a mnohem menší než ten známý „Little Boy“.
Evropané nějak lehkomyslně pozorují obrovský nárůst napětí ve světě. A velmoci pravidelně nacvičují „preventivní“ a „odvetné“ údery. Přitom odborníci souhlasí, že i po „prevencí“ a po „odstřelu“ raket protivníků můžeme být zasaženi třiceti až padesáti procenty odvetných úderů. Jednou Dwight Eisenhower řekl: „Jsem jistý na sto procent, že v takové válce vítězů nebude.“ O válce se vede pořád strašně mnoho řečí.
Ukrajinská armáda bez většího zájmu médií chystá ofenzivu na Donbase. Co si o tom myslíte?
Náčelník junty a chráněnec Západu Petro Porošenko je zahnán do slepé uličky. Nemůže splnit minské dohody, protože když je splní, tak bude svržen svým militantnějším okolím. Proto všechna „mírová usílí“ demokratických spojenců na čele s USA a Bruselem vedou k jednomu – vyprovokovat Rusko k rozšíření podpory válčení na Donbase. A udělat ho odpovědným za selhání minských dohod. Na Donbasu ukrajinská armáda zabíjí civilisty, děti! Bývalé občany Ukrajiny, kteří se chtěli téhle noční můře vyhnout. Žádají armádní vůdce, aby přijali rozhodné kroky k zastavení tohoto darebáctví. A vypočítavý cukrář a alkoholik navíc provokuje Rusy i na Krymu.
Představte si tu strašlivou scénu – z Německa do vaší vesnice přiletí granát a zabije vaše dítě! Co budete dělat? Mlčet a skřípat zuby? Zbavíte se zbraní? Dáte do basy pár tisíc opravdivých mužských a v klidu si budete užívat dalšího protektorátu? Nebo se obrátíte na Rusy? Ukrajinští Rusové a antifašističtí Ukrajinci mají svou historii a své metody přežití. Proč nemají právo obrátit se na Rusko o pomoc?
Po zveřejnění mailové pošty amerického multimiliardáře s maďarskými kořeny George Sorose se opět začalo hovořit o jeho vlivném „neziskovém impériu“. Do jaké míry zasáhl do dění na Ukrajině?
Vzteklý a bezohledný génius Soros si hraje s celým světem jako nezodpovědné dítě. Ale nezapomíná hrát i na burze. Samozřejmě, že mu jeho finanční možnosti a známosti v obchodním světě dovolují vytvořit plánované krizové situace alias války a dobře na nich vydělávat. Kupříkladu i na válce na Ukrajině, na zničení státu Ukrajina. Tak by se dal naplánovat narůst cen akcií podniků, které měly jako konkurenty ukrajinské průmyslové giganty. Nebo způsobit záhubu zemědělských podniků v Evropě, které pěstují řepku. Tu za několik let bude pro celý svět produkovat Ukrajina. Avšak pro zemědělství a těžbu břidlicového plynu pod vedením rodiny Joe Bidena je obyvatelstvo v regionu zbytečné. Vždyť už pět z těch čtyřiceti milionů lidí uteklo. Kde schovat nebo jak zničit patnáct až dvacet milionů navíc? To řeší génius Soros. Chci ale připomenout frázi z dramatu Alexandra Puškina „Mozart a Salieri“: „Génius a hanebnost? To jsou dvě neslučitelné věci.“
Který kandidát na amerického prezidenta – Hillary Clintonová nebo Donlad Trump – by byl k uklidnění mezinárodní situace vhodnější?
Těžko říct. Oba jsou výraznými zástupci amerického establishmentu. Oba budou aktivně pracovat na prosperitě americké společnosti na účet jiných národů. Mohu to spíš posoudit z emocionální stránky. Paní Clintonovou prostě nemám rád. Je to pro mě taková stará, falešná a zlá tchyně s nepřirozeně otevřenými ústy. Nevěřím jí. Pro zájmy klanu Clintonů klidně použije atomovou bombu, pardon, přesnou konvenční bombu. A zaviní to samozřejmě Putin. Trump se mi zdá být víc otevřeným člověkem. Ten se podle mě opravdu snaží vrátit americké společnosti ty skutečné historické hodnoty a práci pro lidi. Nebude se tudíž USA snažit udržet jen pověst všesvětového policajta. Konečně má české děti, takže je to náš člověk!
Česká republika je podle všech dostupných informací rejdištěm ruských agentů. Co vy na to?
Nepovažuji tuhle zprávu za seriózní. Navíc jsem v tomto scénáři typicky ruský agent, což mne uráží. Kdybych byl opravdu ruským agentem, tak by to o mně skoro nikdo nevěděl! Pracoval bych jako státní úředník, byl bych expertem v impériu Andreje Babiše, nosil bych tašku a psal pseudohistorické výmysly pro europoslance Jaromíra Štětinu anebo bych hlásal antiruské prognózy na Rádiu Svoboda. Jsou tu i jiné vážné důvody. Škoda, ale Česká republika je opravdu příliš malý hráč na světové a evropské šachovnici. Mám ji rád, ale proč by někdo plýtval časem a penězi na budovaní nějaké velké a silné agenturní sítě a skupin vlivu zrovna tady? Není to racionální.
Nejsem básník, ale chtěl bych Čechy seznámit s pár řádky poezie Ukrajince Jana Taksjura. Báseň se jmenuje: „Agent Kremlu (test samokontroly)“. Každý, kdo půjde večer do rudnoucích luk a bude při tom smutný... Je agent Kremlu! Každý, kdo prohlíží účtenku od ČEZu a říká při tom „kurva“... Je agent Kremlu! Každý, kdo pláče, když slyší matčinu píseň a staré housle... Je agent Kremlu! Každý, kdo nevěří, že je vláda čestná, rozumná a dnes se opět neopila… Je agent Kremlu! I ti, kdo přes den neskáčou a nezpívají La-la-Lu-lu-lu-Lu-lu-lu... Jsou agenti Kremlu! Agenti Kremlu!
Je prezident Miloš Zeman „trojským koněm“ Ruska v soupeření se Západem, jak ho nazývají třeba lidé z vlivného českého think-tanku Evropské hodnoty?
To je nesmysl. „Proruský“ Miloš Zeman hraje složitou hru na obranu zájmů Česka a taky svých vlastních zájmů. Nicméně neustále, důsledně a upřímně podporuje NATO i EU. Co to je proboha za trojského koně Ruska? Ano, mluví o nesmyslnosti sankcí vůči Rusku. Ale to už ví každé dítě. Navíc o tom mluví tak obecně, že to sankce nemůže nijak vážně ovlivnit. Avšak díky jeho vyvážené rétorice se Česko jeví skoro jako nejlepší přítel Ruska i Číny. A to znamená, že v blízké budoucnosti může mít ty nejlepší zakázky pro svůj průmysl.
Jasně, že nejvíc bojuje Zeman za sebe, svou moc a používá při tom všech rozporů české společnosti. Jako kandidát na další funkční období na Hradě má hodně soků, kteří jsou v boji za svou moc připraveni podřídit zájmy Česka svým šéfům. Oni nepotřebují nezávislé Česko. A možná budou i soupeřit se sousedy ve zřízení nového radaru USA. Na ten pak samozřejmé budou ihned namířeny ruské rakety.
Jak to vypadá v Zakarpatské oblasti na Ukrajině? Máte nějaké nové zprávy od svých přátel Rusínů?
Situace na Podkarpatské Rusi je katastrofální. Křičí se tam „Deutschland, Deutschland über alles!“, pardon, „Ukrajina, Ukrajina nade všechno!“ Jde tam o genocidu Rusínů. Můj přítel, rusínský spisovatel Ivan Petrovcij, težký hypertonik, nevydržel neustálé výslechy Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU), což je takové ukrajinské gestapo. Pochovali ho. Když řeknete, že jste Rusín a sníte o autonomii, mohou vás obvinit ze separatismu a zavřít skoro do skončení vyšetřování. Vazbu samozřejmě mohou i prodloužit! Valašský král Bolek Polívka by tam už dávno seděl za katrem. Kyjevu se podařilo koupit si inteligenci kraje. Profesor university chce být doktorem – prosím, ale jenom v ukrajinštině a podle oboru odsouhlaseného ukrajinskými nacionalisty v Kyjevě. Ničí se základy národa, přepisuje se historie, rusínský jazyk se vytrácí ze života.
Někteří Rusíni mají naději, že se jim podaří jazyk zachránit, protože jím mluví doma v rodině. Je to ale utopie. To, co bylo přirozené za časů Marie Terezie, kdy celý život rodiny probíhal v jediné vesnici a nejbližším okolí, je pryč. Nedá se to porovnat s prací na internetu a dnešní globální vesnicí. Na každém rohu se Rusínům divoce připomíná, že nejsou Rusíny, ale Ukrajinci. Jestliže se Ukrajina v brzké době nerozpadne, tak Rusínům hrozí, že zmizí z povrchu zemského. Navíc mnoho z nich s obviněním ze separatismu odesílají ve vlaku na Donbas bojovat v první linii proti stejným tamním separatistům. Rusíni jsou hlavně pro EU. Ale tak trochu zvláštně. Dodatečně dostávají maďarské nebo rumunské občanství, kartu Poláka nebo trvalý pobyt a někdy i občanství v Česku. Je to specifická národní záštita. Kdyby totiž banderovci začali vojenský konflikt na Podkarpatí, zabíjeli by občany EU, což by Unie neměla dovolit. Proto Kyjev tak nervózně pospíchá s násilnou ukrajinizací Rusínů.
Kdo je Alexandr Gegalčij?
Narodil se ruským rodičům v Užhorodě roku 1949. V letech 1967 až 1971 se stal inženýrem-mechanikem na Moskevské letecko-technologické škole. Pak absolvoval vědecká postgraduální studia v Moskvě, ale byl i poslancem. Roku 1992 dokončil školu tržního hospodářství pro vedoucí pracovníky ze SSSR při společnosti Karla Duisberga v Německé spolkové republice. Následně pracoval jako řídící pracovník některých podniků a vedoucí mezinárodních obchodních a výrobních projektů. Několik let má českou občanku a podniká jako zprostředkovatel obchodních transakcí po Evropě či Asii. Na Ukrajině je nežádoucí osobou, protože se v týmu zahraničních pozorovatelů účastnil voleb v Luhansku, ale i za to, že upozorňuje na neustálé pošlapávání práv Rusínů. Ostatně je i předsedou Mezinárodního fondu Ruská Cena, který uděluje rusínským a ruským spisovatelům stejnojmenné ocenění.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský