Pohoršilo by vás, kdybyste si v čítance pro druhou třídu základní školy přečetl v básni Jiřího Žáčka tato slova: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky ...“?
Taková básnička může pohoršit jenom hlupáka. Naopak básničky o mamince patří k těm nejkrásnějším poetickým zážitkům z dětství. Vzpomeňte si třeba na Jaroslava Seiferta.
Ti, co se cítí Žáčkovou říkankou pohoršeni, tvrdí, že takový text automaticky staví ženy do pozice, kdy jejich primárním životním úkolem je stát se matkou a postarat se o děti. Dá se to to tak vnímat a může to osmileté děti do budoucna takto ovlivnit?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
