Pohoršilo by vás, kdybyste si v čítance pro druhou třídu základní školy přečetl v básni Jiřího Žáčka tato slova: „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky ...“?

Taková básnička může pohoršit jenom hlupáka. Naopak básničky o mamince patří k těm nejkrásnějším poetickým zážitkům z dětství. Vzpomeňte si třeba na Jaroslava Seiferta.

Ti, co se cítí Žáčkovou říkankou pohoršeni, tvrdí, že takový text automaticky staví ženy do pozice, kdy jejich primárním životním úkolem je stát se matkou a postarat se o děti. Dá se to to tak vnímat a může to osmileté děti do budoucna takto ovlivnit?

Jakákoliv báseň může někoho automaticky stavět do takové pozice jenom v představách naprostého idiota. Naprostá většina žen pociťuje mateřský pud a přejí si mít děti.

Samotná básnička je součástí čítanek pro žáky prvního stupně základních škol od roku 2015, ale poprask na sociálních sítích vyvolala až poté, co si jí nedávno všiml filmový režisér Vít Klusák a na svém facebookovém profilu ji sdílel se slovy „K čemu jsou kluci na světě? Aby psali takovýhle debility“. Dospěli jsme tak daleko, že spojení holčiček coby budoucích maminek je už opravdu politicky nekorektní?

Pokud tato báseň uráží režiséra Klusáka, rád bych se zeptal: „K čemu je Klusák na světě?“ O odpovědi raději pomlčím, protože je žalovatelná. Znám se náhodou s jeho maminkou. Myslím, že se stydí.

K této básni se dokonce pro server Aktuálně.cz vyjádřilo ministerstvo školství: „Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora.“ Zároveň dodalo, že učitel by měl při výkladu žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti. „Kromě jiného také souvislost s genderovou korektností,“ uvádí resort. Co říkáte tomu, jakým způsobem a komentářem se do této „kauzy“ vložilo ministerstvo školství?

Každý zodpovědný ministerský úředník se snaží, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Potřeštěná genderová korektnost je v obecné škole k smíchu. Každý pedagog má přece vlastní rozum a zkušenosti. Vzpomínám na otázku „Co tím chtěl básník říci?“ Tento trapný dotaz však většinou kladli učitelé až na střední škole.