Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivististů, či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, jeho odchýlení se od minulé agendy, či jeho údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidi tak iritovat, že jdou do ulic násilně protestovat?

Celé dění, nejen kolem Trumpa, je možné vnímat kaleidoskopicky, tj. obraz za obrazem bez vzájemných souvislostí, nebo jako mozaiku, kdy jednotlivé obrazy „zapadají“ do celkového „big picture“. Můj „velký obraz“ je založen na tom, že v posledních mnoha desetiletích jsme svědky v zásadě úspěšného procesu přebírání moci ekonomickými elitami (nikým nevolenými, sledujícími jen svoje zájmy, téměř vždy na úkor lidí) z rukou elit politických (volených zástupců lidu), a to prakticky po celém světě. Postupujeme nenápadně a tiše od demokracie k totalitě korporátního fašismu. První stupeň byl běžná korupce (úplatky za zakázky), druhý stupeň tzv. systémová korupce (ovlivňování legislativy, práce police, zastupitelství a soudů, daňové a jiné úlevy…) a třetí stupeň spočívá v bezskrupulózním použití bezpečnostních složek státu (tajné služby, policie, armáda) pro vlastní zájmy, a to doma proti vlastním lidem i v zahraničí proti cizí moci. Tyto elity jsou dobře zkoordinované a hierarchizované (říkejme jim pro jednoduchost globalisté) a ve většině případů se dokáží na cílech a postupu dohodnout. To je dle mého určující trend, skrze který je nutné nazírat na jakékoli dnešní dění. Některé věci globalisté mají pod kontrolou, někdy se jim vymykají z ruky. Není snadné odlišit, co je chtěný výsledek globalistů a co je naopak „chybou v Matrixu“, např. že zafunguje demokratický proces proti vůli globalistů. U Trumpa se zdráhám uvěřit, že by globalisté tuto nejdůležitější veřejnou roli na planetě neudrželi pod kontrolou. 

Abych ale odpověděl na otázku: hlasité a masivní protesty mají tři vysvětlení – psychologické, ideologické a konspirační (nezajímá mne konspirační teorie, ale konspirační praxe). 

Psychologické samozřejmě začíná u té jeho obhroublosti, sexismu, údajného rasismu… V hlubší rovině se týká obecně strachu ze změny, vzniku další nejistoty, co bude.  A zdaleka nejdůležitější je nepřiznané uvědomění a strach z toho, že nenastává vysněný a idylický „konec dějin“, kdy vše už bude jednou provždy jen lepší. A demonstranti si to odmítají přiznat – říká se tomu kognitivní disonance (slyšíme jen to, co chceme slyšet, anebo z druhé strany: pravda bolí až příliš). Trumpa si interpretují jako hrozbu, která jim jejich iluzi – mentální „bábovičku“ – rozbíjí. 

Ideologická rovina „sporu o Trumpa“ je spor multikulturalismu proti přirozenému řádu – konzervativní tradici. Pro fanatickou část „multi kulti“ je Trump jako červený hadr na býka. Všimněte si, jaké emoce vyvolala inaugurace v Evropě i u nás, kdo je proti a kdo pro. Dělicí čára je také prakticky totožná s přístupem k migrační krizi.