Vy jste působil dva roky jako poslanec nejdřív Federálního shromáždění a pak jste byl osm let v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, takže jste zažil éru prezidentství Václava Havla. Jak na něj vzpomínáte?

Byl to velký pokrytec. Hlásal morálku, ale neřídil se tím. Jak se říká, kázal vodu, ale pil víno. Myslím si, že soud historie bude vůči němu dost přísný. Vzpomeňte si, že na samém začátku tvrdil, že žádná nezaměstnanost nebude. Uplynula určitá doba a vidíme, kdo lhal. Tvrdil, když byl ještě disidentem, že Československo by mělo existovat mimo vojenské bloky, ale pak nás hnal do náruče NATO. Hovořil o tom, že jsme státem, který má snad největší počet vězňů na počet obyvatel. I to byla lež, protože například Spojené státy měly větší počet vězňů na počet obyvatel než tehdejší Československo. Lhal, lhal a lhal.

Seriál ParlamentníchListů.cz k příležitosti výročí úmrtí Václava Havla: Odkaz zesnulého prezidenta a jeho význam pro dnešek hodnotili například i Daniel Kroupa , Karel Hvížďala, Marek Benda, Jefim Fištejn či Jaroslav Doubrava

Myslíte si, že hodnocení osobnosti Václava Havla je po třech letech od jeho smrti objektivnější?

Myslím si, že obyčejným lidem už je lhostejný a mají úplně jiné starosti. Setkávám se hlavně s názorem, že lidi Václav Havel strašně zklamal. Věřili mu, věřili propagandě, že je to myslitel světového formátu. Kdysi jsem napsal rozbor jeho díla a mně tak nepřipadal. V každém případě to chce ještě nějaký odstup. Připomeňme ale, že Václav Havel a Václav Klaus jsou spojené nádoby. Bez morální diskreditace minulosti, kterou provedl Havel, by nemohla nastoupit ekonomická transformace, kterou prosazoval Klaus, jež veškerou energii soustředila na majetkový převrat. Neřešily se podstatné věci, jako je struktura ekonomiky nebo oživení podnikové sféry, ale pouze privatizace. Václav Havel nám vykládal, že trh bude základem nové morálky. A teď to vidíme. Vždyť morální krize je snad ještě větší než politická, ekonomická a kulturní. Je strašné, kam se společnost posunula.

Co Vás z toho, co bylo řečeno nebo co jsme v republice udělali v souvislosti s Václavem Havlem, naštvalo?

Upozorním raději na to, co mě rozesmálo. Havlovi se stále snaží dělat propagandu. Jel jsem kolem Národního muzea a viděl jsem tam obří fotografii s nápisem Havel navždy. Připomnělo mi to heslo Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.

Rozdělení Československa byl moment, který dodnes řada lidí nese jako křivdu. Jak to bylo s rolí Václava Havla?

Rezignoval v červenci 1992 už s vizí, že bude prezidentem České republiky. ODS si dala jako podmínku, že nikoho jiného nenavrhnou na prezidenta než Václava Havla. Byl pro Slováky nepřijatelný a přes něj se tlačilo na rozpad federace. Havel se podílel na rušení zbrojního průmyslu, i to přispělo k tomu, že na Slovensku byla v roce 1992 ve srovnání s českými zeměmi čtyřnásobná nezaměstnanost.

Spousta lidí na Václava Havla vzpomíná jen s úctou. Jak si Vy vysvětlujete to, že při jeho pohřbu chodily desetisíce lidí uctít jeho památku a stále má spoustu příznivců…

V Praze je „havlistů“ hodně. Ale když hovoříte o pohřbu, i jeho režie byla velmi zajímavá, protože kopírovala cestu těla mrtvého svatého Václava. Ovšem byl tu jeden legrační detail, a to, že vše začínalo v centru, které pro svou nadaci pořídili Václav Havel a Dagmar Havlová, v kostele, kde je pochovaný arcilhář Václav Hájek z Libočan.

Je něco, co byste na osobnosti Václava Havla hodnotil pozitivně?

Pomohl tomu, že je tu politický, kulturní a ekonomický pluralismus. Demokracie je věc, která na politickém a kulturním pluralismu musí stavět a které se žádný rozumný člověk nechce vzdát.

Vy jako člen komunistické strany byste mohl ocenit skutečnost, že nezrušil komunistickou stranu. To jste nebral pozitivně?

Vycházel jsem z toho, že v Listopadu nedošlo k žádné hrdinné akci studentů, umělců a disidentů, ale k organizovanému předání moci v určitém mezinárodním rámci. V rámci předání moci měla svou pozici i komunistická strana, která u toho byla. Odmítal jednat s námi, ale jeho právním zástupcem a poradcem byl Marián Čalfa. Asi víte, že hrál určitou roli jako šéf Legislativní rady vlády, víte, že měl podíl na zákonech, které se tehdy přijímaly. Rozhodně nepatřil k reformnímu křídlu, a ten byl pro něj akceptovatelný. Podívejte se, co znamená překlad slova čalfa v maďarštině. Ještě ale podotknu, že Václav Havel se na samém začátku choval jinak než později.

V souvislosti s debatou o působení prezidenta Miloše Zemana se začíná hovořit o tom, že by právě na tento post mohl nastoupit někdo, kdo by se Václavu Havlovi morálně podobal. Jakého prezidenta byste si přál Vy a jaký se dá s ohledem na situaci naší společnosti očekávat?

Američané by rádi dosáhli v České republice „Majdanu“. V Praze, Budapešti a Bratislavě by chtěli něco podobného. Já se toho děsím, protože na Ukrajině jsem teď pobýval systematicky v posledních dvou měsících a situaci znám dobře. Myslím si, že desetimilionový národ má schopnost vygenerovat řadu osobností, které by společnost mohly sjednocovat. Takový člověk, který by sjednocoval společnost k podstatným úkolům, k ekonomické, politické, kulturní a morální obrodě, je tady potřeba jako sůl. Všichni čeští prezidenti společnost rozdělovali: Havel, Klaus i Zeman. 

Napadají Vás nějaká konkrétní jména? Kdo by mohl být příštím prezidentem?

Momentálně nevím. Když se podívám na zasedání Poslanecké sněmovny, obestírá mne hrůza. To je strašný úpadek. Vzpomínám si, jak jsme s profesorem Jičínským ve Federálním shromáždění říkali: „Je to hrůza, ale za pár let se to utřepe a bude to lepší.“ Před časem jsme spolu mluvili a shodli jsme se na tom, že tehdejší Federální shromáždění proti tomu, co máme dnes, byl parlament titánů. Jsem lehce v šoku, když se podívám na Moravcovy otázky. Úroveň politického diskurzu je opravdu strašná. 

Jaké je Vaše celkové hodnocení působení Václava Havla v roli prezidenta?

Velké zklamání. Provázely ho velké naděje a lidé mu skutečně věřili. Věřili obrazu, který jim byl předestírán, že je to světová osobnost, morální světlonoš - a ukázalo se, že to tak není. Zklamání přišlo zcela logicky. Mediálně se bude obraz dále přiživovat, koneckonců režim takovou ikonu potřebuje, ale samozřejmě nevydrží tlak reality. Západ potřeboval hrdinu boje proti komunismu, a tak si ho vyrobili. To řekl i Václav Klaus. Vždy jeho osoba byla použita pro manipulování lidí a odvádění pozornosti. Dnes také, například kampaň proti Zemanovi nebo kampaň pro Havla. Je to pouze odvádění pozornosti od toho, co se děje v republice podstatného. Podstatná je krize. Jsme jediná země ve střední Evropě, která má hrubý domácí produkt stále pod úrovní roku 2008.

Přesto svět Havla uznává. Jak si to vysvětlujete?

Američané do jeho mediálního obrazu investovali hodně peněz. U nás se záměrně ignorovalo to, jak ho líčí například Noam Chomsky, jenž rozebral řeč, kterou přednesl Havel kdysi v Kongresu Spojených států. Chomsky říkal, že jsou to banality. Píší, jaký je to myslitel, ale to jsou banality, které vtloukáme do hlavy našim školákům o tom, jaká je Amerika pilíř demokracie atd. Koneckonců, když toto pronesl Havel při návštěvě Mexika, kterému Američané sebrali dvě pětiny území, samozřejmě to moc příznivě nepůsobilo. Bohužel je to mýtus. Myslím si, že teď některé obrazy, které přináší seriál České století, možná nebudou strůjcům mýtů příjemné. Tam obraz Havla moc příznivý není.