Na jaře jste byl s tehdejším předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou na Ukrajině, včetně té východní. Jaké jsou podle vás příčiny ukrajinského konfliktu?

Je pravda, že jsem měl možnost, jako zástupce českých neziskových organizací, v dubnu navštívit Ukrajinu. Na základě svých zjištění jsme spolu s kolegy a kolegyněmi v NESEHNUTÍ připravili projekt, který v současné době na Ukrajině realizujeme. Stručně odpovědět na příčiny ukrajinského konfliktu nelze. A možná tu správnou odpověď ani neznám, takže je to pouhý subjektivní názor. Domnívám se, že se na Ukrajině stalo to, že lidé už podruhé vzali věci do svých rukou a na Majdanu řekli stop korupci, destrukci státu a zákulisním hrám politiků a oligarchů. Janukovyč a ostatní politici přivedli zemi na pokraj ekonomického bankrotu a morálního rozkladu a jeho veletoč při (ne)podpisu asociační smlouvy zapůsobil jako rozbuška. Část lidí řekla, že nechce korupci nebo zůstat součástí přímé sféry vlivu Moskvy a chce se vydat vlastní samostatnou cestou. To málokdo čekal.

Do toho vstoupil rázně Putin a začal v Rusku míchat svůj nacionalisticko/expanzivní koktejl, protože to 1) vnímal jako šanci, jak si doma zvýšit klesající popularitu, a 2) si nechtěl nechat líbit, že by si Ukrajina začala dělat, co chce. Proběhla anexe Krymu a současně Kreml začal rozdmýchávat nespokojenost na východě Ukrajiny, což přímo i nepřímo dělá dodnes, a v posledních dnech se množí zprávy o větší a větší přítomnosti ruských vojáků na území Ukrajiny. V tom zmatku je těžké se vyznat a je lehké vytvářet lži a polopravdy, dělit lidi na protiruské a protiukrajinské, což situaci zamlžuje a komplikuje. Není možné z ukrajinských politiků v čele s prezidentem Porošenkem dělat politické Mirky Dušíny. Mají za zády oligarchy a mafiány nebo jsou jimi sami a jejich zájmy jsou také těžko čitelné.

Není možné tvrdit, že ukrajinská armáda postupuje nejlépe, jak může. A v důsledku to samozřejmě odnášejí obyčejní lidé, jak ti, kteří museli uprchnout, tak ti, kteří zůstali na místě. Je jim jedno, kdo za co může, kdo co dělá a nedělá. Chtějí jen normálně žít, ve státě, který respektuje jejich práva, kde není všudypřítomná korupce, mají práci a v zimě teplo a teplou vodu. To jim ale nezajistí žoldáci z Čečenska nebo Podněstří nebo ruští vojáci, ale ani zkorumpovaní ukrajinští politici. Proto je nejprve potřeba přestat z Ruska přilévat olej do ohně, dodávat zbraně a jinak podporovat „separatisty“. Je potřeba nechat Ukrajinu na pokoji, pomoci jí stabilizovat hospodářskou a politickou situaci a tvrdě tlačit na vytváření demokratického a transparentního prostředí, ne s ní více či méně otevřeně válčit.

Pokud jste byl v poslední době opět na Ukrajině, jak se změnila místní situace od vaší poslední návštěvy?

Na Ukrajině jsem byl znovu na přelomu července a srpna a chystám se tam ještě v září a potom na delší dobu v listopadu. Setkal jsem se s desítkami nezávislých novinářů a zástupců občanských iniciativ. Na jejich podporu jsou zaměřeny aktivity NESEHNUTÍ. Myslíme si, že větší množství nezávislých informací a masivnější občanská aktivita může zvýšit šanci na omezení vlivu oligarchů a zkorumpovaných politiků a lidé budou mít stát více ve svých rukou. Nejsme lhostejní ke konfliktu, který na Ukrajině probíhá, ale nejsme ti, kteří budou Ukrajincům říkat, jak ho mají řešit. Jen chceme podpořit rozvoj tzv. občanské společnosti, která je podle nás jedinou zárukou lepší budoucnosti Ukrajiny. Oproti dubnu jsem cítil větší obavy z narůstajícího konfliktu na východě, ale na druhou stranu je z mnoha lidí cítit obrovské odhodlání si zimní revoluci nenechat ukrást a vybudovat na Ukrajině nový, lepší stát. A v tom jim chceme, v rámci našich možností, pomoci.