„Zejména americký prezident je pod velkým tlakem amerického ‚deep state‘ a nebál bych se říci, že těch 59 střel s plochou dráhou letu mělo zasáhnout především jeho,“ zahájil svůj dnešní Rozjezd politolog Zdeněk Zbořil. Politolog připomíná, že dva dny před tímto podivným útokem prohlásil americký ministr zahraničních věcí Tillerson, že Bašár Asad by nemusel odejít a že je třeba s ním jednat a pak „hned došlo k náletu syrské armády buď na sklad bojových plynů, nebo k jejich použití proti občanům Sýrie, a to po téměř čtyřletém zkoumání, zda se bojové zakázané látky na území Sýrie nacházejí nebo nikoli.“ Politolog upozorňuje: „Mezinárodní instituce pověřené tímto prověřováním nic nenašly a najednou vidíme na obrazových dokumentech, že se v Sýrii objevily kontejnery dokonce s německými nápisy. Nemusíme mít ani takové znalosti jako experti Evropských hodnot nebo podobných agentur s.r.o., abychom si nevzpomněli na objev a použití bojových plynů v Iráku a nedávný nález vyšetřovací komise britského parlamentu, že Tony Blair nemluvil jako ministerský předseda pravdu.“

„My starší si ještě pamatujeme podvržené záběry z rumunského Temešváru v roce 1989 a ti ještě starší na bombardování amerického vojenského plavidla v Tonkinském zálivu. Autor těchto řádek držel bojovou pohotovost po sestřelení amerického špionážního letounu U2 a zajetí pilota Powerse a vůbec tehdy nevěděl, že se v Paříži chystala schůzka na nejvyšší úrovni mezi Dwight Eisenhowerem a N. S. Chruščovem. Ta se nekonala, oba pánové se samostatně prošli po Champs Elysées, potřásli si rukou s Pařížany (nikoli sami sobě) a významné setkání hlav dvou tehdy největších mocností světa se nekonalo.“

V reakci na nastavení aktuálních vztahů Spojených států a Ruska po americké odvetě za chemický útok v Sýrii podotkl: „Mám možnost sledovat francouzské a německé TV zpravodajství, které je méně agresivní než BBC a britský premiér a nezodpovězených otázek a proto nejistého předpovídání budoucnosti je příliš mnoho. Snad jedině Blesk a pan europoslanec Jiří Pospíšil toho vědí víc a rychleji než všichni ostatní, až se zdá, že věděli, oč jde, snad ještě před zahájením celé vojensko-politické akce. Oni také už vědí, jak se budou měnit vztahy USA k RF, ale já, na rozdíl od nich a některých dalších českých zahraničněpolitických komentátorů, o tom ještě nic nevím.“

Připravovaná akce? Ne. Jen víra určité zájmové skupiny

Přesto se nabízí i tato otázka, do jaké míry bylo těch 59 střel Tomahawk jen politickým signálem dovnitř USA a zda mohlo jít o výhrůžku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi?
„Domnívám se, že tento incident je jako hrozba Putinovi jen zbožným přáním, ale spíše mám obavy, zda to není začátek nějakého až revolučního pohybu ve Spojených státech. Protože máme rok stoletého výročí ruských revolucí, mohli bychom si vzpomenout, že ještě před více než sto lety se evropští socialisté domnívali, v duchu svých interpretací marxismu, že ke ‚světové sociální revoluci dojde v nejrozvinutějších kapitalistických státech‘. A on ten náš dnešní svět se nezdá být o moc lepší než v letech 1914–1918?“ reagoval Zbořil.

Evropští politici považují reakci Spojených států na masakr lidí chemickými zbraněmi za adekvátní. „Civilizované národy“ prezident Trump vyzval, aby se připojily k USA ve snaze „ukončit masakr a krveprolití v Sýrii“. Trumpovi se tleská, jenže zůstává řada pochybností, mezi nimi i ta, zda změnil Trump tak rychle názor na Asada s ohledem na chemický masakr nebo šlo o akci, která byla připravována už delší dobu. „Zejména až zběsile aplaudují ta média, která se původně zmýlila v odhadu jeho možností stát se v USA hlavou státu a která předpokládala vítězství útočné Hillary Clintonové. Dnes vyděšeni ze svých omylů a předpokladů, že konečně ‚potáhneme na Rusa‘, se jim zvyšuje úroveň adrenalinu a doufají, že ta jejich válka přece jen konečně bude,“ říká Zbořil.
„A pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, zda se tato akce připravovala delší dobu, myslím si, že nikoli. Naopak, bylo to velmi rychlé rozhodnutí a víra, že se určité zájmové skupině podaří ‚přivést amerického prezidenta k rozumu‘, samozřejmě k tomu jejich, který mnozí, většinou nikoli na ‚Západě‘, považují za nerozum,“ dodává politolog.