V Evropské unii jsou Noční vlci bráni jako bandité, co pomáhají Vladimiru Putinovi uskutečňovat jeho imperiální politiku. Proč máte tak špatnou pověst?

Dokážu přijmout kritiku od lidí, kteří nás znají, vědí, co děláme, a jak se při tom chováme. Jenže to není případ většiny evropských novinářů. Očernit a pošpinit dobré úmysly dokáže kdekdo, je to velmi jednoduché. Bohužel, taková je převažující tendence v EU. I lidé, co s námi sympatizují anebo se přímo přátelí, tam jsou šikanováni a bráni za zrádce. To je úplně pomatené. Co je proboha zlého na tom, že si připomínáme historii, kterou prožili naši předkové. Protirusky smýšlející lidé by chtěli přepsat i dějiny druhé světové války, čemuž se snažíme zabránit. Pravdivou historii chceme předat našim dětem, aby se učily z chyb a napodobovaly úspěchy.

Andrej Bobrovskij uprostřed českých motorkářů (Foto: Jan Rychetský)

Jak vnímáte prezidenta Putina?

Pracuješ v Parlamentních listech, práci máš rád a svého šéfa nejspíš uznáváš či respektuješ. Nebo ne?

Někdy se sice navzájem dost štveme, ale vlastně ano...

No, a to samé cítím k Putinovi. Je to prezident, šéf naší země. Nicméně je to i člověk, takže dělá chyby jako každý jiný. Zase tak moc jich ale nedělá. V Rusku se za posledních několik desítek let mnoho změnilo k dobrému, což je převážně jeho zásluha. Dřív byla země v rozkladu, zákony na nic. V roce 1990 se všechno rozpadlo. Vladimir Vladimirovič Putin přišel do vlády v tomto rozvalu a nyní pracuje tak, že jsme na to všichni hrdí. Usiluje o to, aby se v Rusku žilo lépe. No, a my vlci se mu snažíme pomáhat. Třeba tím, abychom si s lidmi v Česku, na Slovensku či v Německu lépe rozuměli. Rusko teď jde po cestě rozvoje a přátelství.

Noční vlci ale také pomohli Putinovi s anexí Krymu, což porozumění mezi EU a Ruskem vůbec neprospělo...

O této kapitole toho upřímně moc nevím. Na Krym jsem vždy jezdil na motorce rád a viděl, jak lidé smýšlí. Nikdy se nepovažovali za součást Ukrajiny, vždy za součást SSSR. Roku 2006 jsem tam jel ještě přes Charkov a Ukrajinu, tehdy bylo vše v pořádku. Za hranicemi Krymu stál nápis Svobodná republika Krym a na různých domech visely ruské vlajky. Ve svazku s Ukrajinou tam lidé nikdy neviděli budoucnost. Když v Kyjevě začal Majdan a převzala vládu chunta, byl to poslední hřebík do rakve. Když v Oděse upálili desítky prorusky naladěných lidí, začali se všichni bát. Na Krymu si udělali vlastní volby a pak už to šlo ráz na ráz.

Nicméně Noční vlci byli na Krymu vždycky. Oddělní Krym je už hodně staré. Jeho členové se doma snažili udržovat pořádek a spolupracovali s místní samosprávou. To je celé. Pomáhali, aby tam nedošlo k provokacím. Ostatně k žádnému krveprolití na Krymu nedošlo, žádná válka se tam nekonala.

Měl by se i Donbas stát součástí Ruska?

Podle mě je Ukrajina korábem, který se plaví po rozbouřeném moři a jeho posádka se hádá, ve kterém přístavu zakotvit. Nemá plán, nemá cíl. Sami Ukrajinci by se měli zamyslet, co vlastně chtějí. Všichni křičí Ukrajina, Ukrajina, Ukrajina, ale nikdo neví, jak by měla vypadat. Začali se separovat od Ruska, což se Donbasu nelíbí. Za to mohou hlavně ukrajinští politici, kteří se snaží zemi rozkrást. Nic dobrého se tam za poslední roky nestalo. Přál bych Ukrajincům, aby zase žili normálně a občanská válka skončila.

Co si myslíte o sankcích USA a EU proti Rusku?

Ruský člověk je hodně zásadový. Takže sankce nás sice v mnohém omezují, ale zase je to výzva k tomu, aby Rusko bylo soběstačnější. Navíc se výrazně zvýšil obchod se zeměmi, které nejsou v NATO. Jdeme vlastní cestou rozvoje. Rusko je dost velká země na to, aby si nechala od někoho poroučet.

Prezident Čečenské republiky Ramzan Kadyrov je také šéfem tamního oddělení Nočních vlků. Hodně se mluví o tom, že je mužem, který za Putina vyřizuje špinavou práci. Vraždy, vydírání a tak dále...

Vím, že se to v Evropské unii píše. Chápu, že někteří novináři si tím vydělávají dobré peníze. V unii může o Rusku každý psát, co se mu zlíbí. V Grozném jsem byl za druhé války, ale i docela nedávno. Všechno se tam rychle zlepšuje. A co můžu říct o Ramzanu Kadyrovovi? Je to silný lídr, který se nezalekl složitostí severokavkazského charakteru a začal s obnovou Čečenska. Ostatně z Grozného se stává krásné město. Kadyrov je také člověk, který nenechá přítele ve štychu. Říkat, že dělá černou práci za Putina, je strašení naivních dětí.

Jste u Nočních vlků od samého začátku, tedy celých sedmadvacet let?  

Ne, přišel jsem k nim až v roce 2006. Otců zakladatelů je jen pár. Jako všude jinde i v našem klubu dochází k výměně generací.

Šéfujete oddělení Dorogy pobědy (Cesty vítězství). Jakou má klub Nočních vlků vlastně strukturu?

Dnes už jde o mezinárodní klub, který se dělí na národní a regionální pobočky. Oddělení Cesty vítězství má ve struktuře klubu celkem výjimečné postavení. Nemá totiž teritoriální omezení. Jsem rád, že nám při cestách do Berlína mnoho lidí pomáhá. Rozumějí tomu, že jde o bratrství a ne o propagandu. Vzpomínáme jen na naši historii.

Je moskevský klub Sexton hlavním doupětem nočních vlků?

Sexton je mezinárodní motocyklové centrum. Je to sraziště Nočních vlků, nicméně každé oddělení má ještě svůj klubový dům. Mělo by mít. Cesty vítězství ho ještě nemají, ale už se na tom pracuje. Do Sextonu mohou přijet všichni motocyklisté, kteří souhlasí s tím, co Noční vlci dělají. Občas tam na obhlídku přijede i policie, nemáme žádné tajnosti.

Nicméně taková selanka to mezi motorkáři v Moskvě není. Třeba v roce 2013 proběhla mezi Nočními vlky a členy klubu Tři cesty přestřelka s oběťmi na životech...

Není tajemstvím, že se činnost Nočních vlků některým lidem nelíbí. Hlavně motocyklovým klubům, které sem přišly ze Západu. Alexandr Zoldostanov zvaný Chirurg vytvořil pro klub tvrdá pravidla a nastavil hranice. Zakázal prodej drog, svazky s nelegálním byznysem, tedy s mafií, která má pod palcem obchody s bílým masem či se zbraněmi. Nechceme rozmnožovat lidskou bídu, ale snažíme se pomáhat potřebným. Ostatně se i neradi nazýváme motorkáři. Vážíme si lidí, co putují na motorce za poznáním. Těch, co vytvářejí gangy, ne. Jsme ruští motocyklisté, žádní motorkáři.