Pane prezidente, Evropská komise proti rasismu a netoleranci v rámci Rady Evropy kromě jiného ve své zprávě kritizovala i vás za výroky na adresu islámu. Můžete to podrobněji okomentovat?

Existuje termín, kterému se říká politická korektnost, a tento termín v několika západoevropských zemích vede například k tomu, že se sundávají kříže ze škol anebo se zakazuje konzumovat vepřové jenom proto, abychom neurazili muslimské přistěhovalce.

Já nesdílím politickou korektnost, která halí reálné problémy do zdvořilostních frází. Snažím se říkat věci na rovinu a snažím se říkat to, co pokládám za pravdu, a snažím se také svoje názory zdůvodňovat argumenty. Ty argumenty, to nejsou jenom krutosti Islámského státu, to je například i nepřizpůsobivost většiny islámských komunit v západní Evropě, kde se vytvářejí ghetta, odloučené lokality a některé části západoevropských měst jsou tzv. no go neboli místa, kam se neodváží ani policie. Čili chceme-li mít totéž i v České republice, budiž, buďme politicky korektní. Nechceme-li to mít, říkejme věci na rovinu bez politické korektnosti.

Ombudsmanka Šabatová nedávno prohlásila, že děti uprchlíků mají v uprchlických táborech u nás horší podmínky než čeští vězni. Co o tom soudíte?

Pokud vím, děti uprchlíků mají běžnou lékařskou péči, mají dostatek jídla, jsou v teple, jsou oblečeny. Paní Šabatová jako obvykle není příliš dobře informována.

V souvislosti s těmi životními podmínkami se ozval i Komisař Rady Evropy pro lidská práva a vyzval Českou republiku, aby rychle a rozhodně tyto životní podmínky uprchlíků u nás zlepšila…

Životní podmínky uprchlíků se už výrazně zlepšily ve srovnání se situací, v jaké žili ve svých zemích, a já si myslím, že je to naprosto dostačující.

Lídři EU se na čtvrtečním summitu nejen dohodli na finanční podpoře Turecka za zadržování vln migrantů, ale shodli se také na tom, že viníkem uprchlické krize je v podstatě Bašár Asad. Lze to takto interpretovat?

V tom případě má Bašár Asad nesporně větší vliv, než se domníváme, protože jak známo, uprchlíci přicházejí i z Pákistánu, Súdánu, Senegalu, Eritreje, Etiopie, Libye, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. Čili téměř by se chtělo říci, že Bašár Asad je světovládce.

Zůstaňme u Asada. Proč chtějí některé země, hlavně USA, syrského prezidenta odstranit a říkají, že v novém uspořádání Sýrie po ukončení války už pro něho není místo nebo že to musí být bez jeho účasti?

Jediný způsob, jak by měl Bašár Asad odejít z politické scény, spočívá ve svobodných volbách. Pokud tyto svobodné volby prohraje, odchází automaticky. Jinak onen intervencionismus se už nevyplatil v Iráku, nevyplatil se v Libyi a já nevidím důvod, proč v těchto nesmyslech pokračovat.

A to, že se neustále říká, že Asad musí skončit bez ohledu na volby, není vměšování do syrských vnitrostátních záležitostí?

Jistě. Podívejte se, prezidentů je na světě asi tak dvě stě plus minus, a kdyby někdo z arabského světa prohlásil o Baracku Obamovi, že musí odejít, tak by to jistě pokládali američtí, a nejenom američtí, novináři za vměšování do amerických vnitřních záležitostí. Ale samozřejmě chápu ten rozdíl, chápu, že Asad je obviňován z nedemokratického režimu. Ovšem i takových politiků je na světě minimálně několik desítek a já se v tom případě ptám, proč se to má týkat zrovna jenom Bašára Asada.

Média nedávno informovala o případu asi dvacetiletého mladíka v Saúdské Arábii, který byl po zatčení na demonstraci odsouzen k trestu smrti ukřižováním, a jeho matka prosí amerického prezidenta, aby tomu zabránil. Co k tomu říci?

Myslím si, že to něco vypovídá o kultuře v dané zemi stejně jako kamenování žen. Je třeba si uvědomit, že vyloučení poloviny populace, tj. žen z veřejného života, tím, že jim bráníte v přístupu ke vzdělání, v přístupu k veřejným funkcím, to je kritika, kterou těžko můžete nazvat neoprávněnou, i když na ni přilepíte nálepku islamofobie.

Německo pořád trvá na zavedení stálého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků v rámci EU. Máme podle vás šanci tomu zabránit, třeba v koordinaci se zeměmi V4?

Jistě musíme najít spojence. Velmi mile mě překvapilo nedávné jednání s polským prezidentem Dudou v Maďarsku, kde vyjádřil nesouhlas s povinným přerozdělováním i obecně s uprchlickými kvótami. Chápu to tak, že se Polsko opět vrací do Visegrádu a bude zastávat shodnou politiku s ostatními zeměmi V4.

Právě během zmiňované návštěvy Maďarska došlo k nečekanému vývoji v kauze dětí Michalákových, na což jste reagoval zrušením pozvánky pro norskou velvyslankyni na oslavy 28. října. Před časem jste v této věci psal dopis norskému králi. Dočkal jste se odpovědi?

Obdržel jsem odpověď, ale ta odpověď byla zhruba stejná jakou například český premiér nebo český ministr zahraničí obdrželi od norských úřadů. Já si myslím, že v tom tlaku je zapotřebí vytrvávat, využít všech možností, které jsou k dispozici.

Já jsem byl nedávno informován, a nevím, jestli je to pravda, že údajně indický premiér navštívil Norsko, aby osobně intervenoval ve věci unesených indických dětí, patrně je to také případ Barnevernetu. A je-li to pravda, proč by například český premiér neměl podniknout cestu do Norska.