O čtvrté průmyslové revoluci jste se vyjádřil, že není prostým spojením technologických změn, ale zásadním skokovým kvalitativním posunem, který posouvá společnost někam úplně jinam. Kam to bude?

Základní otázkou je, že se pravděpodobně změní celý systém subkontraktingu, jaký byl doteď. To znamená, že velká moc transnacionálů vyplývající z toho, že vlastní informace o zákaznících a finalizují výrobu, z nich udělalo klíčové hráče. Ti najímají subkontraktory, kteří pro ně dělají za podmínek, jaké ti velcí definují. To se může změnit, protože právě pomocí 4D tisku si můžete sami vytisknout jakoukoli součástku nebo výrobek v dokonalé kvalitě. A co je velmi důležité s ohledem na materiály a ostatní předpoklady, můžete je vytisknout ve velmi nízké ceně. Můžete tedy vyrábět individuální produkci přesně podle přání zákazníka za přijatelné ceny v dostatečné kvalitě, ale klíčovým se stane poznání představ zákazníka. To bude vyžadovat velmi složité informační systémy, databáze a tak dále, na což jednotliví malí výrobci síly mít nebudou. Pozice moci se u transnacionálů přesune do oblasti informací o poznatcích a představách společnosti.

Druhá věc je, že technický vývoj a inovace budou konstruované tak, aby se vytvářely modulární systémy, z nichž bude možné vytvořit skládačku, puzzle. A právě celá technologie přípravy těchto modulárních systémů zůstane v rukách velkých transnacionálů, kteří pouze zapůjčí vlastní know-how k výrobě jednotlivých částí. Změní se tak celá podoba výrobního řetězce, spolupráce služeb a tak dále. Další zvláštností je, že se stále víc a víc rozšiřují služby spojené s konkrétním výrobkem, které už dnes tvoří zhruba 40 až 50 procent ceny. A služby, když se spojí s tím, že je výrobek šitý přesně na konkrétní požadavek, budou specifikované a budou tvořit stále větší část ceny finálního výrobku. Toto změní celkový charakter vztahů ve výrobní sféře, inovacích, v rozmístění po planetě a podobně. Představa, že na jednom kontinentě vyrobíte jednu součástku, na druhém kontinentu druhou, na třetím kontinentu to smontujete, dostane zásadní trhliny. To potom znamená, že klasická podoba přesunu výroby za lacinou pracovní sílou na jiná místa po planetě zmizí a změní se prostorové rozložení výrobních systémů. Toto dohromady úplně změní celý výrobní systém, jak ho známe dnes.

Člověk by očekával, že bude ubývat pracovních míst, ale dosavadní zkušenosti ze zahraničí prý ukazují, že na jedno ztracené místo by mělo přibýt 2,5 nového. Jste v tomto směru také optimista, nebo spíše očekáváte od „průmyslu 4.0“ dramatický dopad na trh práce?

Právě naopak. Rád bych věděl, odkud se tento optimismus bere, protože si stačí jen promítnout zkušenosti z minulosti. Podstatou je, že nyní budou zanikat místa nejen v samotné výrobě nekvalifikované a málo kvalifikované, ale začnou radikálně zanikat i místa v oblasti konstrukce, designu, výroby a nebudou nahrazována. A vidíme už první náznaky, kam to směřuje. Velké nadnárodní koncerny, které měly montážní plošiny, na nichž montovaly auta, kde jedna montážní plošina vyžadovala 1200 až 1400 lidí, teď rozjíždějí montážní plošiny, které se připravují díky průmyslu 4.0, ale potřebují jen 200 až 220 lidí.

Vůbec tedy nemůžeme říci, že zaniknou místa ve výrobě a vzniknou jinde. Budou totiž zanikat ve všech oblastech i díky umělé inteligenci. To potom znamená jednu zásadní věc. Největší dopad čtvrté průmyslové revoluce bude v radikálním snížení potřeby práce ve všech oblastech. A na toto reagovaly i některé prognózy a materiály, které vydal Massachusettský technologický institut, kde jim vychází, že do roku 2030 zanikne 40 až 55 procent všech pracovních míst současnosti, ovšem zaniknou bez náhrady. Dojde tak k radikální redukci potřeby práce v celé společnosti. A nejsem si jistý, jestli na toto jsou připraveni lidé jako takoví.

Základní vizí tzv. čtvrté průmyslové revoluce je to, že vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. O práci tak především přijdou lidé, kteří vykonávají opakující se a jednoduché činnosti. Co čeká masu lidí s nízkou kvalifikací, pro niž na trhu práce nebude vlivem čtvrté průmyslové revoluce uplatnění?

To je fundamentální otázka, protože opravdu budou zanikat místa napříč celou škálou profesí a zaměstnání, neboť umělá inteligence bude nahrazovat další a další oblasti práce, které jsou dnes vykonávané tzv. vysoce kvalifikovanou prací. V podstatě bude existovat jediný požadavek: absolutní kreativita myšlení, úplně netradiční přístupy, ale tam existuje mentální bariéra. Velká část populace není mentálně nastavená na takový systém uvažování, myšlení či chápání souvislostí. Ta skutečně nenajde žádné uplatnění. Právě proto, i ve vazbě na otázku tzv. nepodmíněného příjmu, je poměrně zřejmé, že obnovené diskuse o nepodmíněném příjmu reagují v předstihu na skutečnost, co s těmi lidmi, kteří nebudou zapotřebí. Ale tato společnost je založena na masové spotřebě. Pokud ti lidé nebudou potřební, nebudou mít příjem a společnost nebude mít masovou spotřebu, tak nastane spirála sestupné potřeby práce, kde další fáze spirály ještě zmenší celkovou spotřebu práce ve společnosti. Právě proto se na to snaží reagovat někteří autoři rozvíjením tezí nepodmíněného příjmu, kdy každý dostane nějaký obolus a na základě toho se musí přizpůsobit a z toho žít.