Sledoval jste, jak se poslanci a ministři chovali při mimořádné schůzi k lithiu? Jak na vás působila jejich vystoupení jako na lékaře-psychiatra? (Kdo z nich by nejspíše potřeboval lékařský dohled?)

Ne, nesledoval, panoptikálního divadla jsem si užil dost v letech, kdy jsem byl poslancem. Jak mi tehdy na konci volebního období řekl jiný kolega: „Čtyři roky mezi těmito vzácnými charaktery úplně stačí.“ Když jsem se tam pak objevoval jako „návštěva“, tak mi mnozí pokračující bývalí kolegové dost často „vtipně“ říkali: „Ahoj, hledáš nové pacienty?“ Pokud vrcholoví politici trpí duševními poruchami – takových není mnoho – tak jde většinou o poruchy osobnosti, které se stejně nedají léčit. I „normální“ lidé se ovšem pod tlakem situace často chovají jako „magoři“.

Je třeba zakročovat proti zahraničním společnostem, které od nás odvádějí zisky, případně je nutit, aby zvedly lidem platy? Anebo si za to všechno můžeme my kvůli naší vlastní neschopnosti?

Zakročovat? Vyvádění nezdaněného zisku je bohužel legální, v tom je ten problém. Proto je nutné zavést „daňovou domestikaci“ jak to od začátku První republiky zavedl ministr Rašín (zastřelen anarchistou, jmenuje se po něm nábřeží v Praze). Podnikáš v ČR? Pak tady budeš platit daně! Anebo budeš sankcionován, anebo tady nebudeš podnikat. Tečka. To je ovšem proti zásadním principům EU. Korporace určují pravidla, kterým se „naši představitelé“ ochotně podvolují. Onen volný pohyb kapitálu znamená také vyvádění nezdaněných nebo téměř nezdaněných příjmů z ČR. Další „krásný“ princip je volný pohyb zboží. Budeme u vás prodávat svoje zboží v našich supermarketech a tím vás vytlačíme z vašeho vlastního trhu.

Cla byla zavedena již ve starověku, aby chránila domácí trh. Jsme sice exportní ekonomikou, ale vyvážíme za cenu levné práce. Obecně nízké příjmy za spolupůsobení volného pohybu osob zaručují vykrádání mozků a svalů z ČR a dovoz ještě větších chudáků, kteří se neuplatní jinde a stlačují dál cenu práce. Evropskou unii s jejími slavnými zásadami nám byl čert dlužen. Že se líbí politikům levně pronajímajícím naše občany a sloužícím podnikatelům těžícím z levné práce, to nám nemůže být jedno. „Naši představitelé“ jsou hlavními zemskými škůdci, kterých je třeba se zbavit, jinak naši národní komunitu čeká temná budoucnost. Už současnost je temná, ale jen ti bystřejší to už postřehli. Samozřejmě „naši představitelé“ mluví o úspěších.

Co naše země potřebuje úplně nejvíc? Je něco fatálního, co politici zanedbávají a co by od nich volič měl ve volbách chtít? Je naše země v ohrožení?

Od těch, kteří nám svojí činností nebo nečinností škodí, nelze chtít nic. Při volbách nelze nic chtít a po volbách již na zvolené nemáme páky. Mohu čtenáře ujistit, že pro ně je nejdůležitější, když rozdělují naše peníze. Vedle toho se starají, abychom nepostřehli, že na občany kašlou. Podle mě má politik být advokát. Nemusí být hezký ani sympatický, ale vybrali jsme si ho, aby hájil naše zájmy. Když tak nečiní, dáme „plnou moc“ jinému advokátovi.