Vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO, druhá ODS, na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí SPD, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu, ČSSD, jsou výsledky debaklem. Pane senátore, jak hodnotíte výsledek voleb do Poslanecké sněmovny a o čem podle vás svědčí? (S čím jste spokojen, co nepovažujete za dobrý signál?)

Myslím si, že vítězství Andreje Babiše je ve skutečnosti Pyrrhovo vítězství. Sice získal 30 procent hlasů, ale zároveň je jasné, že 70 procent lidí je proti němu. Zároveň jsem hrdý na výsledek společné kandidátky ODS s podporou Soukromníků. Jsem rád, že to byly právě hlasy soukromníků, živnostníků a malých podnikatelů, tedy voličů Strany soukromníků ČR, které pomohly společné kandidátce obsadit ve výsledku druhé místo v celkovém pořadí volebních výsledků. Strana soukromníků ČR sice přímo nedosáhla na poslanecký post, který by byl přímou politickou sebeobranou živnostníků a malých podnikatelů, ale i tak její hlas nezapadl.

Tak např. předsedovi Soukromníků Petru Bajerovi k tomu chybělo něco málo přes 20 hlasů a velmi dobré výsledky měla i Jana Křižková ve Zlínském kraji. Přestože si lidé přejí, aby dál posilovaly byrokracie a regulace v naší zemi, jsem rád, že právě Soukromníci budou dále bít na poplach a nabízet alternativu postavenou na ochraně demokracie, svobody a soukromí. A věřím, že při příštích volbách budeme ještě úspěšnější. A to především v nejbližších komunálních volbách. 

Občanští demokraté, kteří šli do voleb s podporou Soukromníků, už vyloučili spolupráci s hnutím ANO a komunisty. Mohu požádat o komentář k „Ne“ od ODS pro Babišovo ANO? 

Je to podle mého soudu jediné správné stanovisko. Ač se mnozí před volbami snažili vytvářet spekulace o tom, že ODS s podporou Soukromníků už jsou dávno domluveni na spolupráci s ANO, od začátku jsme opakovali, že tuto možnost vylučujeme a že máme jasné programové priority, které jsou v protikladu regulačního bláznění, které zde předváděla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. ODS s podporou Soukromníků jsou druhou nejsilnější politickou formací v České republice a já jsem přesvědčený o tom, že je to dobrý základ pro kvalitní opoziční práci a především permanentní přesvědčování voličů o společných programových prioritách. 

Jistě je možné uvažovat o množství variant povolební spolupráce. Lze při tomto rozložení sil v Poslanecké sněmovně předpokládat, že může vzniknout stabilní vláda, nebo vše časem bude směřovat spíš k předčasným volbám? 

Sám jsem velmi zvědavý na povolební vyjednávání a to, jestli se vůbec podaří sestavit vládu, která získá důvěru Poslanecké sněmovny. Pokud Andrej Babiš sestaví opět vládu s ČSSD a lidovci, tak je zcela vymaže z politické mapy. Pirátům bych se divil, kdyby našli s ANO programové průsečíky, a Tomio Okamurovi se nedivím, když se mu nechce do vlády, které by měl předsedat právě Andrej Babiš. A navíc by neměli potřebnou většinu v Poslanecké sněmovně. No a ODS, TOP 09 a STAN to řekly jasně, že do vlády s ANO nepůjdou.

Takže se klidně může stát, že Andrej Babiš v prvním kole neuspěje se sestavením vlády, prezident pověří sestavením předsedu druhé nejsilnější strany Petra Fialu, kterému by se mohlo podařit spojit síly a sestavit vládu bez ANO a komunistů. Přes všechna úskalí bych v tom neviděl nic špatného, protože kdokoliv půjde do vlády s hnutím ANO, ten bude při dalších volbách následovat ČSSD a KDU-ČSL a bude bojovat o překročení pětiprocentní hranice. 

A navíc se domnívám, že Andrej Babiš překvapí ještě veleskokem a nakonec oznámí svoji kandidaturu na prezidenta, neboť je určitě opojen úspěchem a svou velikostí. Tím by jednak odlehčil diskusím o sestavení vlády a jednak by pro sebe zajistil beztrestnost. Nechme se překvapit... 

ČSSD zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1992. Zasloužila si podle vás ČSSD takovou ztrátu voličů?  

ČSSD se nechala vysát rozpínavostí hnutí ANO a bohužel se dalo očekávat, že ji nezachrání ani změna stylu a vymezení proti Andreji Babišovi a jeho praktikám ve finále volební kampaně. Celé čtyři roky totiž ČSSD jen kryla hnutí ANO záda a toto je výsledek jejího vládního počínání. Navíc tuším, že stejný osud potká každého dalšího koaličního partnera hnutí ANO. 

Prezident Miloš Zeman prohlásil, že zasedání Poslanecké sněmovny po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Některá média to ale označila za zbytečné odkládání. Co si o tom myslíte vy?

Výsledek voleb je poměrně jednoznačný, proto si myslím, že není důvod odkládat ustanovující zasedání Poslanecké sněmovny. Ať vítěz voleb ukáže, jak bude úspěšný se sestavováním vlády. 

Obrovský úspěch populistů a protisystémových stran a debakl zavedených politických uskupení, tak hodnotí výsledek českých parlamentních voleb světové agentury a zahraniční média. V komentářích shodně uvádějí, že drtivé vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše, který byl obviněn v souvislosti s dotacemi EU, vyvolává nejistotu nad dalším směřováním Česka a nad jeho budoucími vztahy se Západem, především pak s EU a NATO. Také se obáváte o směřování Česka, nebo k tomu není podle vás vážný důvod? 

Samozřejmě bude záležet na finální podobě vlády. Pokud by vládu tvořili Andrej Babiš a Tomio Okamura a k tomu měli tichou podporu komunistů, tak bych si opravdu kladl otázku, kam se posune naše zahraniční politika. Taková vláda by byla podle mne ostudou České republiky v zahraničí.

Analytik bruselského Centra pro studium evropských politik Steven Blockmans řekl ČTK k výsledkům voleb, že budou povzbuzením pro ty síly, které jsou ostře kritické vůči humánnímu způsobu řešení uprchlické krize, jak jej prosazuje německá kancléřka Angela Merkelová. Blockmans proto očekává možné prohloubení příkopů mezi bohatšími západními státy „staré Evropy“ a stále autoritářštějšími zeměmi Východu. Mají tyto předpoklady reálný základ, nebo jde pouze o nepodložené odhady? A máte dojem, že by se země Východu skutečně stávaly „autoritářštějšími“?

Především pokládám za důležité, abychom se nenechali některými evropskými zeměmi zatlačit do kouta a nepodlehli jejich tlaku na „humanitární řešení“ uprchlické krize. Naopak si myslím, že Česká republika a další středoevropské země musejí být naprosto neústupné v obraně proti islámským nájezdníkům. To, že se pak někteří snaží naši zemi díky tomu očerňovat z autoritářství nebo vyhrožovat zastavením evropských dotací, jen dokládá to, jak moc potřebuje Evropská unie hlubokou reformu.