Ostravský vědec zcela striktně odmítá obecně rozšířený názor, a to zvláště na Západě, že by za rozpoutáním jugoslávské války stáli jen Srbové. Velký díl viny vidí na straně Chorvatska, muslimských komunit v Bosně a Hercegovině a také u UÇK, Kosovské albánské osvobozenecké armády, která je v mezinárodním měřítku považována za teroristickou organizaci. Nicméně se stala v balkánské válce důležitým vojenským spojencem pro americkou administrativu i pro Západ.

Proto profesor Doleček v dubnu 2014 navštívil ve vězení velitele bosensko-srbské armády generála Ratka Mladiće, se kterým si i stále dopisuje, byť ho Mezinárodní trestní tribunál ICTY v Haagu soudí jako válečného zločince. „Mladić se choval jen jako voják, kdyby nebránil svůj národ, došlo by k nové genocidě, stejné jako byla genocida Srbů, Židů a Romů za II. světové války, kdy ve fašistickém Chorvatsku, jež tehdy bylo spojencem hitlerovského Německa, povraždili ustašovci kolem 750 tisíc lidí. Mně například tehdy zabili asi 30 příbuzných.

Zcela jednostranný haagský soud vůbec není spravedlivou institucí. Vždyť například srbského právníka, profesora Vojislava Šešelje, který se mu sám přihlásil, což měl být srbský ideolog, držel přes neuvěřitelných 12 roků ve vyšetřovací vazbě. Pak jej propustil, aniž ho odsoudil za nějaké zločiny. Mezitím Šešelj onemocněl zhoubným nádorem,“  konstatoval Rajko Doleček a ještě k tomu doplnil: „Mne za minulého režimu řada lidí považovala za amerikanofila, zvláště po mé roční odborné stáži v USA v roce 1968, kdy jsem tam i přednášel na řadě univerzit a také úspěšně publikoval. Po zločinném napadení Srbska v roce 1999 jsem ale přestal být příznivcem Bílého domu a především Severoatlantické aliance. Nemám rád obzvláště Clintonovu rodinu a Madeleine Albrightovou pro jejich neuvěřitelné dezinformace z té doby a zavlečení USA do války proti Srbsku. Příčinou toho konfliktu byl zřejmě náhled na Srbsko, pod vlivem zmíněných politiků, jako na dlouholetého spojence a tím i ‚agenta‘ Ruska. No a dnes tak máme v jižním Kosovu obrovskou americkou vojenskou základnu Bondsteel, kterou Srbsko nechtělo povolit...“