Redaktorka z HN chtěla udělat bombastický titulek... Europoslankyně Konečná vysvětluje text, který o ní vyšel. A to není rozhodně vše

10.12.2017 0:01 | Zprávy

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) považuje rozhodnutí Evropské komise zažalovat Českou republiku, Polsko a Maďarsko za to, že nesplnily kvóty v přijímání uprchlíků, za hloupé. Má také jisté pochyby, jak bude v této záležitosti vyjednávat v Bruselu premiér Andrej Babiše (ANO). „Jaký může být vyjednavač někdo, jehož podnikání závisí na dotacích z EU? Babiš má v EU slabiny a všichni o tom ví,“ říká europoslankyně. A že by byla zastánkyní rychlého přijetí eura, jak měla uvést pro Hospodářské noviny? Pravda je prý zcela jiná a její vyjádření bylo překroucené.

Redaktorka z HN chtěla udělat bombastický titulek... Europoslankyně Konečná vysvětluje text, který o ní vyšel. A to není rozhodně vše

Foto: Archiv Kateřiny Konečné.
Popisek: Europoslankyně Kateřina Konečná.

Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Komise totiž byla nespokojena s tím, že se nechceme v otázce kvót chovat jako ostatní země. Odpovědi zemí na stanovisko EK byly podle jejího prvního místopředsedy Franse Timmermanse neuspokojivé. Co říkáte na takové rozhodnutí Komise? Co by mohlo přijít na konci žaloby a jak se může ČR bránit?

Je to hloupé rozhodnutí. Komise prostě nemá soudnost. Na konci může skutečně být Česká republika odsouzena k zaplacení velké finanční pokuty. Bránit se této žalobě nebude vůbec jednoduché, protože minulá vláda, jejíž významnou součástí byl i současný premiér Babiš, udělala procedurální chyby a nechala se přehlasovat na Radě ministrů místo toho, aby trvala na hlasování na Evropské radě. Dovolím si připomenout, že to byla právě KSČM, která se proti kvótám jako první vymezila a navrhla udělat protikrok, na který tehdejší strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL bohužel nereagovaly. Jsem ovšem nyní zvědava, jak si se situací poradí premiér, který se rád chlubí, jak nekecá a maká.

Nový premiér Andrej Babiš řekl, že se bude tímto problémem kvót zabývat podrobněji, o žalobě chce prý jednat přímo s Evropskou komisí. Věříte mu jeho aktivní zapojení se do této problematiky? Jakým „vyjednavačem“ v rámci EU z celkového pohledu Babiš nejspíše bude?

Jaký může být vyjednavač někdo, jehož podnikání závisí na dotacích z EU? Babiš má v EU slabiny a všichni o tom ví. Je ovšem možné, že se bude Komise bát, aby Babiš nenaskočil na vlnu proti Bruselu, a pomůže mu zachovat tvář silného lídra a Babiš za to bude velebit Evropskou unii.

V Evropě se může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů, tvrdí výzkumná agentura Pew research Center. Pracuje s různými variantami. V ČR nyní dle ní máme 0,2% muslimů, nejhůře toto číslo může stoupnout na 1,2%. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo. Je to problém, či jde tady o zbytečnou hysterii namířenou proti myšlence multikulturalismu?

Vůbec to za hysterii nepokládám, je to reálný problém, který je třeba řešit, ale nikoli panikařit. Těch scénářů dalšího vývoje je víc a velmi záleží na tom, jak se evropské státy budou chovat. Pokud budou evropské státy nadále přijímat velké množství migrantů, tak mohou mít až 25% muslimského obyvatelstva. Stejně tak Česká republika, když bude donucena Evropskou unií k přijímání migrantů, může dosáhnout podíl 1,2%. Tento vývoj je pro mě nepřijatelný. Vysoká migrace ze zemí, kde neexistuje elementární blízkost úrovni evropské civilizace, je hazardem. V západních zemích vidíme, jak se tito lidé složitě začleňují do společnosti. U migrantů vzniká frustrace z neschopnosti se začlenit, nerozumějí naší společnosti a nevyhnutelně vzniká konflikt. Pro mě bude vždy ve středu zájmu občan České republiky a naše země, která má nyní už tak dost problémů a na ty bychom se měli primárně soustředit.

Někdejší předseda Evropského parlamentu a současný předseda německé sociální demokracie Martin Schulz vyslovil na sjezdu strany v Berlíně poměrně ambiciózní myšlenku. Do roku 2025 by měl rád napsanou Ústavu nových Spojených států evropských se společnou zahraniční politikou, měnovou politikou a bezpečnostní politikou. Tuto novou ústavu by schvalovaly jednotlivé členské země EU a pak by začala platit. Kdo by ji nechtěl schválit, může prý z EU odejít. Někteří čeští poslanci a další známé osobnosti se už nechali slyšet, že „se zřejmě Schulz zbláznil a měl by si možná upravit medikaci“... Co na to říkáte vy?

Schulz plácnul totální kravinu. Nelze to nazvat jinak. Možná se chtěl jenom zviditelnit. Stačí se podívat, kdo mu dal za pravdu. Pokud vím, tak nikdo. Nicméně tyto konfrontační řeči z Německa jsou nebezpečné a víme, jak to v minulosti dopadlo. Ukazuje se, že v Německu panuje velká nervozita. V minulých letech udělalo Německo a Evropská unie mnoho chyb – řešení krize kolem eura, migrační krize – to způsobilo vzestup populistických stran po celé Evropě včetně Německa. Toto ohrožuje současné německé elity a zoufalí lidé mají zoufalé nápady.

Ekonomický expert KSČM a stranický místopředseda Jiří Dolejš a prý i vy osobně si dokážete představit, že v České republice přijde den, kdy se dobrovolně vzdáme koruny a začneme platit eurem. O přijetí eura by se podle vás mohlo rozhodovat v referendu. „Není otázka, jestli, ale kdy euro přijmeme,“ měla jste uvést pro Hospodářské noviny. Soudím, že jde o novinářskou zkratku...

Mohu si jen povzdechnout, že paní redaktorka v Hospodářských novinách chtěla udělat bombastický titulek a tak si velmi přikrášlila mé realistické postoje k euru. V současné době jsem rozhodně PROTI přijetí eura v České republice. Eurozóna je o placení dluhů nezodpovědných států a o moci Německa nad ostatními státy. Pokud se tyto dvě věci nezmění, nemá smysl do eurozóny vstupovat. Bez ohledu na to, jak bude eurozóna vypadat, tak je nezbytné o vstupu do eurozóny nechat rozhodnout občany v referendu. Zatím je můj názor takový, že KSČM by měla doporučit v referendu hlasovat proti vstupu do eurozóny. Ohledně mého vyjádření, že není otázka, jestli, ale kdy euro přijmeme, byla míněna v kontextu toho, že podle současných smluv máme povinnost euro přijmout, pokud vláda nevyjedná výjimku. Na podporu vyjednávání vlády by bylo dobré udělat referendum a využít současného otevření smluv v souvislosti s Brexitem k vyjednání trvalé výjimky.