Za necelé dva týdny vás před Městským soudem v Praze čeká další kolo ságy, kterou rozpoutala somálská uchazečka o studium na vaší Střední zdravotnické škole kvůli tomu, že jste ji měli diskriminovat. Čím to celé v létě 2013 začalo?

Ještě s jednou uchazečkou k nám opakovaně přišla na konzultace, aby se poradily, jaký obor studia si mají zvolit, protože měly zájem o studium na naší škole. Prvně přišly se zástupkyní z organizace  META. S kolegyněmi jsme se jim věnovaly a vysvětlovaly, že tu máme různé obory – zdravotnické, sociální, s maturitou, bez maturity, jaký je mezi tím rozdíl. Obě hovořily špatně česky. Proto jsme jim nabídly, aby studovaly – prozatím – obor ošetřovatelka, ten je tříletý bez maturity. Očekávaly jsme, že se doučí jazyk, srovnají si vědomosti z původní země s těmi u nás a pak, pokud budou mít zájem, mohou pokračovat v maturitním oboru. Proto šly na učební obor bez maturity, aby se nestresovaly, protože systém výuky je poněkud pomalejší a méně zatěžující. Takhle jsme se dohodly, ony si vyplnily přihlášku, dostaly rozhodnutí o přijetí s tím, že uchazečka ze Somálska dodá doklad o pobytu a další možné dokumenty a zápisový lístek, až je od úřadů bude mít, nejpozději první školní den. Byla jsem s ní domluvená, že přijde ve tři čtvrtě na osm v den zahájení školního roku, aby mi doklady předložila. Ale nepřišla. Tak jsem požádala sekretářku na konci úvodní hodiny, aby ji školním rozhlasem vyvolala. Chvíli nato přiběhly do ředitelny obě dvě žákyně. Zeptala jsem se, proč nedodržuje naší dohodu a nepřinesla mi požadované doklady tak, jak jsme se domluvily. Začala dupat a opakovaně říkala: „nebudu chodit, nebudu chodit“. Ten, kdo přichází do ředitelny, jde přes sekretariát a čeká na vyzvání. To se tedy vůbec nekonalo. Se sekretářkou školy jsme byly udivené nad jejich chováním. Tak to začalo!

Studentkou se tedy nestala proto, že neměla vůbec podepsán zápisový lístek?

To je podle školského zákona, že když není podepsán zápisový lístek, tak se nemůže stát žákyní školy. Nedoložila ani doklad o pobytu ani jiný požadovaný dokument. Druhá uchazečka měla doklady v pořádku, a tak u nás začala studovat. Školu navštěvovala do listopadu. Měla však velkou absenci, dle jejího sdělení pomáhala svému bratrovi v práci a vůbec se netajila tím, že chce odejít za svojí rodinou do Anglie. To se jí také podařilo, to máme potvrzené. Nikdy nezapomenu, jak jednou během září přišla do ředitelny v hidžábu s tím, že chce „přestoupit“ na studijní obor s maturitou řekla jen „přestoupit“ a dupla si. To opakovala několikrát i s tím dupnutím. Ptala jsem se jí, kam by tedy chtěla přestoupit. „Sociální činnost,“ několikrát po sobě takhle odpověděla a zase si u toho vždy dupla. Můžu vám říct, že to byl první moment, kdy jsem se začala bát. Její oděv, jak se mnou mluvila, jak si dupala. Měla zlé oči. To jsem se začala trochu bát. Nic takového jsem nikdy nezažila. Tak jsem jí k přestupu na maturitní obor dala souhlas. Věděla jsem, že studium nemůže zvládnout, což se také prokázalo při klasifikaci za první čtvrtletí. Ze všech předmětů měla buď neklasifikace, nebo nedostatečné s výjimkou anglického jazyka.   

Advokátka protistrany Radka Korbelová Dohnalová se v médiích nechala slyšet, že argument školy o nepředložení dokladu o pobytu Somálky, který převzal i soud, je ze strany školy účelový, protože prý její klientka jako azylantka doklad o pobytu evidentně měla. Co byste k tomu řekla?

Já jsem neměla důvod ji nepřijmout. Bylo dohodnuto, že chybějící dokumenty přinese s sebou nejpozději v den nástupu do školy. K tomu všemu došlo až ten první den. Neměla doklady podle zákona, takže se studentkou nikdy nestala. Jak bych ji mohla vyhodit ze školy, když se ani nikdy nestala její žákyní? Jako jediný doklad měla vysvědčení ze základní školy, že absolvovala kurz pro cizince, který nahrazuje vzdělání základní devítileté docházky. Za půl roku dostala vysvědčení, že absolvovala základní vzdělání, ale neuměla česky. Ale od roku 2013 ji nikdo neviděl, jenom Česká televize s nimi oběma měla natočené rozhovory.  Jednoznačně, doklady v souladu s právními předpisy nedoložila. To potvrdila i Česká školní inspekce v prvním šetření, že stížnost byla nedůvodná. Pak byl závěr šetření České školní inspekce přehodnocen ve smyslu porušení zásady rovného přístupu ke vzdělávání z nedůvodné stížnosti na důvodnou na základě zprávy veřejné ochránkyně práv, to bylo z 14. července 2014.