Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentství. Myslíte si, že šlo o úspěšné dva a půl roky? Je dobře, že se prezidentem stal zrovna on, a ne Karel Schwarzenberg?

Moc se omlouvám, ale neumím vám na tuhle otázku odpovědět. Nevím. Prostě nevím a nemůžu vědět. Nemám totiž dost informací. Mohl bych odpovědět na otázku, jestli mám raději Miloše Zemana, nebo Karla Schwarzenberga, nebo jestli je mi jeden nebo druhý sympatičtější, nebo jestli se mi víc, nebo méně líbí. Ale jestli dělá svoji práci dobře, nebo špatně, nebo dokonce co by kdyby… tak to je fakt mimo moje schopnosti.

Líbí se vám Zemanův přístup k imigrantům? On totiž poměrně jasně dává najevo, že přijímání muslimských uprchlíků není zrovna dobrá věc, Islámský stát srovnává s nacismem a vybízí k ostraze hranic před imigranty. Zeman nejnověji dal najevo, že český národ není xenofobní, jak nedávno naznačovali někteří akademici... Jak na vás osobně působí rozvětvující se problém s imigranty?

Za prvé bych se nikdy neptal na Zemanův přístup k imigrantům, ale na přístup prezidenta Miloše Zemana. Moje klasická venkovská výchova byla totiž mými rodiči vedena s úctou k autoritám a do dnešního dne mě to neopustilo a pan Miloš Zeman je pro mě dnes prezident České republiky. A nesouvisí to vůbec s tím, jestli jsem ho já sám volil, či nikoliv. To na úvod. A pokud jde o jeho vztah k přijímání, jak vy říkáte, muslimských uprchlíků, ale já říkám uprchlíků bez přívlastků, protože z Afriky sem neprchají pouze zoufalí lidé muslimského vyznání, tak s ním samozřejmě souhlasím. Nevnímám ten problém prvoplánově propagandisticky ani ideově, vnímám ho zcela a jen prakticky. A to znamená, že si v té souvislosti kladu související otázky. A na mnohé z nich si neumím odpovědět. Obecně mám pocit, že si většina zejména politiků žádné otázky neklade, natož aby na ně hledala odpovědi. Po nás potopa se tomu říká od nepaměti. Nepomůžou sbírky šatů a bot před kamerami senzacechtivých televizních stanic. Ti lidé většinou přijíždějí do Evropy oblečeni lépe než polovina obyvatel České republiky. Věc nevyřeší zvýšení kapacit emigrantských center o pár desítek či stovek postelí, nepomůžou laskaví obyvatelé metropolí, čekající na nádražích s balíky pitné vody a plenami pro miminka… to jsou jen vizuální, byť dobře míněná a ocenění hodná gesta solidarity. Zásadní problém je méně viditelný, nefilmovatelný, špatně prezentovatelný jako senzace televizních zpravodajských příběhů. V České republice je přece nevyvratitelnou pravdou, že si desítky let neumíme poradit s integrací naší romské komunity do většinové společnosti; a je přece jasné, že vlna imigrantů ze zemí, odkud se k nám dnes valí, se nezastaví. Naopak, bude z týdne na týden sílit. Jakmile se „tam“ dozvědí, že „Evropa opravdu bere“, prodají poslední svůj třebas ubohý majetek a na gumových člunech pod kuratelou neohrožených „převaděčů“ vyrazí do zemí zaslíbených. Že ale jejich přesídlování není řešením historického konfliktu, musí být přece jasné i těm, kteří rozhodují. Ale zdá se mi, že je populárnější a jednodušší je nechat zásadní a jistě nepopulární řešení na jiných, třeba na těch, co zde budou za tři roky, nebo za pět let.

Když věci vidíte v jejich reálných konturách a souvislostech, neznamená to přece, že jste xenofobní… a že to je pro nás všechny i problém z hlediska obecné bezpečnosti, není třeba nikoho dlouze přesvědčovat, to je přece jasné všem. A je to i viditelné. Pokud jste očekávala, že se budu bít v prsa a hledat slova, jak kulantně prezidentu Zemanovi za jeho přístup k imigrační vlně vyčinit, tak to fakt udělat nemohu.