Režisér Zdeněk Troška: Odmítli mi dát peníze na film, protože jsem byl proti radaru USA v Brdech. A co se týče festivalu v Karlových Varech...

08.07.2016 14:35 | Zprávy

ROZHOVOR Při psaní nové pohádky přímo ve známých Hošticích jsme zastihli režiséra Zdeňka Trošku. V rozhovoru prozradil, že se o festival v Karlových Varech příliš nezajímá. Filmové festivaly se totiž podle Trošky od dob jeho studentských let změnily. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také řekl, proč má tolik rád pohádky a co si myslí o zrušení představení Sluhy dvou pánů s Miroslavem Donutilem v Národním divadle v Praze.

Režisér Zdeněk Troška: Odmítli mi dát peníze na film, protože jsem byl proti radaru USA v Brdech. A co se týče festivalu v Karlových Varech...
Foto: red
Popisek: Zdeněk Troška

Co říkáte na letošní filmový festival v Karlových Varech?

Přiznám se, že mě festival vůbec nezajímá.

Proč tomu tak je?

Protože mi to celé nějak nesedí. Přijde mi to spíše jako smetánkovská přehlídka a je jiná, než na jakou jsem jezdíval jako student. Nemám to moc rád.

Co se tedy změnilo od doby, kdy jste jako student na festival jezdil?

Mám rád Febiofest, který si na nic nehraje. Do Karlových Varů přijíždějí kritici, pořádají se večírky, už se to hodně změnilo od dob, kdy to mělo úroveň a mělo to pro co žít. Dnešní styl mi moc nesedí. Nejezdím ani na festivaly ve Zlíně, dějí se věci, které se neslučují s férovou hrou tohoto podnikání. Nechci to rozmazávat. Dozvěděl jsem se také, že jsem kontroverzní režisér, který veřejným vystoupením proti umístění amerického radaru v Brdech ukázal, na jaké straně stojí. Tím pádem jsem se dozvěděl, že mně mocnými pány byla zamítnuta podpora na další tehdejší pohádku Čertova nevěsta a peníze dostal někdo jiný. Pak se dozvíte, že o tom rozhoduje pražská kavárna, která je proti Troškovi vyhraněná.

Proto filmové festivaly neřeším a nejezdím na ně. Určitě je v Karlových Varech spousta nádherných filmů k vidění, ale počkám si, až budou uvedeny. Když jsem tam byl pozván, abych přijel s pohádkou, uvědomil jsem si, že tam moc kumštýřů a filmařů nebylo. Pak mi bylo vysvětleno, že jsou to sponzoři, manažeři, jejich přítelkyně, občas nějaký herec… To není to spontánní, co jsem tam zažíval já jako student, kdy jsme se všichni potkávali. Můžu říci, že pak už jsem ani nepotkával žádné své kolegy.

Takže politika se dotkla i vás…

Jistě a takovým způsobem, který je špatný. Na finále v Plzni byla pohádka z Pekla štěstí a měla dostat cenu jako nejnavštěvovanější film. Cenu nedostala, protože prý pohádka není film. Zůstal jsem na tehdejšího šéfa zírat a ptal jsem se ho, co tedy je pohádka? Vánočka? Svetr? Koloběžka? Z podobných důvodů na festivaly zásadně nejezdím, všechno je jinak a o tom, kdo je s kým větší kamarád. Už jsem proti tomu vystoupil před deseti lety. 

Jinak řečeno český film by měl zůstat apolitický…

No jistě, samozřejmě. Troška přeci nemůže dostat žádný grant, on je jenom komerční režisér. Řekněte mi, co znamená slovo komerční? To je přece obchodně úspěšný. Ukažte mi jediného režiséra, který nestojí o to, aby na jeho filmy chodili lidé. Všichni se snaží, aby měli návštěvnost, dnes je největší umění dostat diváka do kina, aby se zvedl z pohodlí domova, šel přes půl města, koupil drahý lístek a šel se dívat na film. To je umění. Připomíná mi to slova producenta a manžela Sophie Loren Carla Pontiho. Ten to definoval tak, že když se film líbí a chodí na něj lidé, tak je to byznys a když se nepovede, je to umění.

Jaký film z poslední doby byste doporučil?

Film, který mne zasáhl, je tři roky starý a dostal Oskara. Je to komorní drama režiséra Michaela Hanekeho s názvem Amour – láska. V hlavní roli hraje Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Riva a Isabelle Huppert. Opravdu mohu říci, že je to psychohoror ze života o tom, co se může stát každému z nás velice snadno a velice rychle. Film má takovou sílu, že jsem už dlouho nebyl tak zasažen. Po zásluze byl oceněn. Je to skvost.

Čeští filmaři, včetně například Jana Hřebejka ve svém posledním filmu s názvem Učitelka, hojně využívají téma komunismu. Je stále o čem mluvit a stále co připomínat? Jak vnímáte tuto filmovou tématiku?

Ono je třeba si říci, jestli takové téma zajímá jen tvůrce nebo i toho diváka samotného. Jestli už nechodí s křížkem po funuse. Možná to bylo zajímavé krátce po revoluci, pokud vím, tak i režisér Jiří Menzel přišel s vojákem Čonkinem pozdě. Ohlas poměrně rychle odezněl, lidé už toho měli za celou dobu dost a ten film, který je jinak velice půvabný, divák přehlédl. Je otázka, zda jsou naši diváci natěšení na toto téma i dvacet pět let po převratu, možná jde o záležitost televize poukazovat na události, které se děly, jako je válka, holocausty… Na tyto věci bychom neměli zapomenout a tuto tvorbu brát jako memento proti všem, kteří se snaží vyvolat válečné konflikty a jakoukoliv válečnou agresi. V tom případě to má svůj význam. Ale uvažuji, jestli to není spíše záležitost televize.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Evropská komise

Vy jste pro ni hlasoval. Vondra naopak. Kde berete tu jistotu, že je to posun k lepšímu? Skončí tak snad to zelené šílenství? Myslíte, že zvládne zastavit nelegální migraci? A k vaší poznámce, že tím, že jste pro ni hlasoval budete moci víc věcí ovlivnit vůbec nerozumím. Jakože kdybyste hlasoval pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Myslel jsem, že Češi budou Ukrajince ukrývat. Nakonec je na frontu ještě rádi pošlou“

4:40 „Myslel jsem, že Češi budou Ukrajince ukrývat. Nakonec je na frontu ještě rádi pošlou“

VIDLÁKŮV TÝDEN „Před rokem jsem si myslel, že by Češi ukrajinské nebožáky spíš ukrývali, než aby je …