Studenti, kteří o ní nic nevěděli, na její adresu vykřikovali urážlivé výroky. I když bylo od počátku podivné, proč třeboňské studenty tolik rozčilovala radní pro školství. Tlak byl ale do té míry agresivní, že po několika týdnech Vítězslava Baborová odstoupila. V radě ji nahradil její kolega z KSČM, který je sice právník, ale dobře ukryté detaily financování školství mu nemusejí být zcela vlastní. Už během probíhající kampaně totiž řekla Baborová redakci, že nevylučuje v tomto rezortu nějaké kmotrovské nekalosti. Po nástupu jejího kolegy navíc akce téměř okamžitě ustaly.

Nátlak jste dokonce odnesla zdravotně. Jak jste na tom dnes?

Řekla bych, že už je to lepší. Snažím se. Vrátila jsem se do práce, do školy, a všichni víme, že při práci s dětmi ve třídě se na to zapomene. Přesto je mi to stále líto. Bylo to hodně nefér.

Jak to vypadalo po Vašem návratu do školy? Byly nějaké problémy?

Je to dobré. Děti byly vstřícnější víc, než jsem očekávala. Byly rozhodně přátelštější než studenti třeboňského gymnázia.

Ti ale, pokud vím, s Vámi neměli nic společného, protože jste je ani neučila?

Ne, ti studenti mě vůbec neznali. Víte, říkala jsem to tehdy a tvrdím to i teď, že to byly opravdu fašistické způsoby, jak o nich čteme z počátku třicátých let minulého století. Víte, v médiích byli doslova „syčáci“, kteří z těchto výroků vytrhávali jen části vět. Pravda, našla se i média, která ty výroky uváděla tak, jak jsem to ve skutečnosti řekla. A já se opravdu nemám za co stydět, protože to jednání mělo opravdu příznaky fašismu 30. let.

Teď došlo na zatýkání mocných. S premiérem padla vláda a je zřejmé, že pravici dříve či později odzvoní. Povězte, je to pro Vás alespoň částečná satisfakce?

Je, protože ti, kdo to zosnovali, a všichni vlastně víme, že jsou za tím jihočeští kmotři (v tu chvíli přerušily hovor ostré zvuky v telefonu, které zhruba na 30 vteřin hovor přehlušily). To nic, to znám. Ten telefon byl odposlouchávaný. Myslela jsem, že už to skončilo, ale zdá se, že pořád ještě ne (říká s trpkým úsměvem).

Jak říkám, satisfakce to sice je, ale lidé v této zemi si takové jednání, které předváděly ty pravicové vlády, opravdu nezaslouží. Ta špína se teď sice začala odkrývat, ale je jí ještě příliš mnoho utajené. A to, že pro mne to je satisfakce, ještě nic nemění na tom, že to celé vládní koaliční uskupení byl jeden velký podraz na voliče České republiky.

Jaký tipujete výsledek současných jednání prezidenta se stranami?

Já bych si osobně velmi přála předčasné volby, ale mám za to, že prezident Miloš Zeman dá přednost úřednické vládě.

U vládní koalice moc pochopení k úřednické vládě ale asi nenajde…

To je pravda, že politická vůle k tomu chybí, ale tato vláda už nemá právo dál tuto zemi řídit. Takže si myslím, že pan prezident nebude souhlasit, aby v úřednické vládě zasedli ministři tohoto kabinetu.

Miloš Zeman dokonce řekl už během volby prezidenta, že tato vláda u něj nemá šanci…

Ano, a jsem tomu ráda. Myslím, že ho volila většina komunistů. I já jsem ho volila, i když jsem v jeho souboji s Karlem Schwarzenbergem volila, přiznám se, jen menší zlo. A jsem přesvědčena, že jestli pan prezident respektuje skutečnou vůli tohoto národa, pak by měl udělat vše pro to, aby mohli lidé jít k předčasným volbám.

A co Vy? Budete znovu kandidovat, tentokrát v parlamentních volbách?

Svou kandidaturu zvažuji, protože já se opravdu nemám za co stydět. A pokud jde o nějaké podobné výpady, tak jsem přesvědčená, že teď už jsem na to připravená. Tehdy mě ta zloba zaskočila.

Víte, i dnes jsem přesvědčená, že do toho byli zapleteni jihočeští kmotři, a nikdo mi nedokáže zvrátit mé přesvědčení, že to šlo z Hluboké s napojením na Třeboň. A že to šlo z různých politických stran, jsem si už dnes také jistá. První signály jsem neregistrovala. Ten první varovný signál přišel od pana Jirsy hned na prvním zastupitelstvu. Já jsem ho pochopila až podstatně později. Navíc to nebyla jenom stávka studentů. Dostávala jsem dopisy, leccos mi předávali a vzkazovali i přes manžela.