Právě v tomto týdnu uplynulo 75 let od napadení tehdejšího Sovětského svazu Německem. Jak se na tuto agresi dívat z dnešního pohledu? Jako na mocenský boj dvou totalitních velmocí, které usilovaly o vládu nad co největší částí tehdejšího světa, anebo šlo o zákeřné přepadení země, s níž měli Němci uzavřenou smlouvu o neútočení?   

Jako na hitlerovskou agresi proti zemi, která ji zastavila jako první. Wehrmachtu způsobila čtyři pětiny všech ztrát. K porážce fašismu přispěla víc než kdokoli jiný. Rusofobie 21. století na tom nic nezmění.

Jak si lze vysvětlovat i válečné události, které se odehrály nedlouho předtím? Sovětský svaz napadl v roce 1939 Finsko, které ale mělo přátelské vztahy s Německem, pak obsadilo pobaltské státy a také tzv. Besarábii a Bukovinu, tedy část Rumunska. Vidíte v těchto výbojích rozdíl oproti nacistickému Německu, které do roku 1941, než napadlo SSSR, už ovládalo velkou část Evropy? Anebo šlo o zcela stejný typ agrese pouze „pod praporem“  jiné ideologie?

Přátelské vztahy s Hitlerem – a zálusk s ním vyrazit na Moskvu – měly i Polsko, pobaltské a další země. Pramálo liberální byly i tamní režimy. Sovětské kroky byly prevencí proti agresi, která pak deptala většinu Evropy. A tedy právě tím, k čemu tak rádi vyzývají mudrci „varující“ před „appeasementem“ dnes.

Sovětský svaz také podepsal v roce 1939 s fašistickým Německem smlouvu o neútočení. V dalších letech si pak obě země rozdělily Polsko. Jak lze na tyto historické události vlastně pohlížet? Za minulého režimu se to oficiálně vysvětlovalo tak, že SSSR marně usiloval o spojenectví a mírovou smlouvu s Anglií a Francií proti Hitlerovi, a když se mu nepodařilo uzavřít tento pakt, obrátil se na Německo. Mnoho západních historiků i komentátorů to ale vidí naprosto jinak. Podle nich byl jen Hitler rychlejší než Stalin, který uvažoval o dalších agresích v rámci světového „boje proti imperialismu“, a ke střetu s Německem by tak stejně muselo dojít. Ke kterému z těchto dvou názorů se spíše přikláníte?