Jak celkově vnímáte návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Číně?

Je to trochu přehnané, jedna návštěva během jednoho roku stačí a měl by dodržovat solidaritu se státy Evropské unie a státy Severoatlantické aliance. Koneckonců u těchto spolků není dobré vybočovat na truc.

Domníváte se, že jeho přítomnost v Číně může změnit obrázek o České republice v Evropské unii, nebo ve světě?

Nezlepší se. Samozřejmě jde o to, co se děje v soukromém životě. Vidíme, že lidé nás posuzují na vesnici, malém městě, v Praze i ve světě podle toho, s kým se stýkáme. U koho jsme zvaní, s kým sedíme v hospodě, koho zveme k sobě. Podle toho lidé posuzují. Taktéž je to v politice.

Je známo, že se prezident snaží navázat, ale i obnovit kontakty mezi naší republikou a Čínou, jedná s investory a podobně. Jak se na to díváte v tomto kontextu?

Jaké obnovování? Tyto vztahy stále existovaly, s Čínou máme diplomatické i obchodní vztahy a obchod s Čínou během posledních let vzrostl. Nevidím, kde by se měl zvlášť změnit výsledek, k čemu to vede. Odůvodnění obchodní diplomacií mi přijde poněkud prázdné, jde o snahu se porovnávat s nejmocnějšími muži na světě jako je Putin a dalšími podobnými politiky. Každý si zvolí svoji společnost, jak se mu to hodí.

Může být tohle jediný motivátor prezidenta, nejde zároveň o něco jiného?

I hospodářství možná hraje jistou roli, ale podívejte se na výsledky jeho politiky. Stačí se podívat na čísla a pak o tom můžeme diskutovat, když začneme předkládat fakta.

Proč to tedy Miloš Zeman dělá? Co ho vede k takovým návštěvám?

Ješitnost, ješitnost, ješitnost. Ješitnost jako u spousty politiků, chtějí vládnout a prosadit se. On bude ten jedinečný ze Západu, kdo bude stát mezi těmito mocnými pány. Je to ješitnost.