Letošní ročník Cesty vítězství, které se zúčastňujete po boku Nočních vlků, je už třetí v pořadí. Jaký je zatím jeho průběh? Zažili jste nějaké reakce čtenářů, podobné té aktivistovi Zapletalovi, který na konvoj US Army vystrčil holou řiť?

Zatím všechno klape. Ti jezdci, kteří nejsou členy Evropské unie, nemohli jet přes Polsko, takže se z Minska přesunuli letecky do Bratislavy, kde si půjčili motorky, což na Slovensku není problém a pokračovali dál s námi.

Jinak vztah lidí k nám je velmi přátelský, nezažili jsme žádné problémy. Jenom Poláci odmítli pustit na své území jednoho ruského Nočního vlka, a vyhostili ho, přestože měl platné vízum. Jsou mezi námi i Rusové, kteří žijí dlouhodobě v Německu a mají tam doklady EU.

Jaká je letošní trasa a program? Odkud jste vyrazili a kde skončíte?

Program je už tradiční. Jezdíme po významných místech bojů 2. světové války, kde jsou úložiště ostatků vojáků, kteří padli v boji proti nacistickému Německu. Nejenom těch ruských, ale i našich, polských, rumunských a vůbec všech dalších zemí, kteří bojovali proti Německu. Vždy přijedeme na hřbitov, položíme květiny, následuje minuta ticha a jde-li to, tak nějaká pravoslavná bohoslužba. Pak jedeme dál. Letos jsme začali v Moskvě, pokračovali jsme na Minsk se zastávkami v Siněgiru, což je místo, kam až se Němci probojovali nejblíže k Moskvě. Stavěli jsme také v Katyni, kde společně s ruskými Nočními vlky uctili památku postřílených polských důstojníků i polští motorkáři. Pak se jelo do Brestu, kde se vrátila část Nočních vlků, kteří neměli pasy EU - a ti letěli na Slovensko. Zde se jelo na Banskou Bystricu a Bratislavu, odtud do Budapešti, na Brno, Prahu a teď do Děčína. Odtud ještě dnes vyrážíme na Drážďany a dál na Torgau, kde se potkala v roce 1945 americká a sovětská armáda, Seelow a Berlín, kde budeme 9. 5. slavit Den vítězství.

Sledujete i během letošní jízdy politické veletoče současné české ústavní krize a spor mezi hlavou státu, premiérem a ministrem financí?

Vůbec ne, nás tohle nezajímá. Naše jízda je apolitická, čistě vzpomínková akce na památku vítězství nad Německem. Samozřejmě to Češi v konvoji vnímají, máme na to vlastní názor, ale tady a teď to neřešíme. S naší akcí to vůbec nesouvisí.

Nočním vlkům je některými médii předhazován jejich údajný blízký vztah k prezidentu Ruska, podpora občanské války na Donbase a návrat Krymu zpět pod Rusko, stejně jako podpora pravoslavné církve. Souhlasíte s těmito názory, šířenými hlavně v poslední době morálně i odborně zdiskreditovanými mainstreamovými médii, patřícími ještě donedávna Andreji Babišovi?

Víte, problém je, že se k tomu vyjadřují lidi, co o tom vůbec nic nevědí. Je v tom jistě ta slavná propaganda, pravicová informační válka. Samozřejmě Krym je palčivá otázka, nicméně všichni lidé vědí, jaké je procento Rusů mezi tamním obyvatelstvem a co se tam odehrávalo. Zaplaťpánbu se tam neválčilo, ne jako na východní Ukrajině. Tamní chlapi tam ale v tom žijí a tak se prostě jen angažovali v obraně svých žen a domovů. My tomu rozumíme a v jejich situaci bychom jednali asi stejně.

Kdybyste šel teď mezi ty ruské motorkáře, zjistil byste, že to jsou obyčejní ruští vlastenci. Všechno si tady platí ze svého, hotely, motorky – a od Putina tedy nic nedostávají. Tak jakýpak jeho agitátoři? A že jsou věřící? Rusko prošlo úžasnou změnou a obrodou, v zemi dnes věří v Boha většina lidí. Také národnostní cítění a vlastenectví je zde obrovské a my bychom si v nich měli v tomto směru vzít příklad.

Nepociťujete i vy, coby bratrský motoklub ruských Nočních vlků, proti sobě nějaké zásahy ze strany represivních orgánů?

Ne, žádné problémy nevnímáme. Naopak, spolupráce s policií, magistráty a s dalšími místními úřady je naprosto v pořádku a bez problémů.