Před šesti lety jste koupil zchátralý Zámecký pivovar ve Frýdlantu, který jste opravil a uvedl opět do provozu. Postupně záchrana areálu pokračuje. Kdy bude podle vás rekonstrukce kompletně hotová? A domníváte se, že skloubit rekonstrukci pivovaru s rodinou a prací v Senátu Parlamentu ČR je možné? 

Poslední etapou rekonstrukce pivovaru je oprava původní sladovny, kde bude hotel a prostor pro automatickou lahvovací linku. To už nespěchá, tato poslední etapa rekonstrukce je v nejstarší části budov a práce již budou probíhat průběžně; například obnovu barokních omítek z roku 1751, které se na této budově zčásti zachovaly, nechci uspěchat. Práce budou placené ze zisku firmy. V současné době se vytvořil v pivovaru tým schopných lidí a nové zaměstnance si postupně zaškolujeme už dlouho dopředu, abychom navyšování výroby personálně zvládali bez problémů. Mojí hlavní náplní práce je nyní rozvoj pivovaru a jeho trhů, což je možné skloubit s prací senátora. Pokud jde o moji rodinu, musím poděkovat své ženě Pavlíně. Nebýt jejího chápavého a obětavého přístupu, nikdy bych nemohl pivovar zachránit. Obdivuji, jak se dovede postarat o naše čtyři děti, zajistit chod domácnosti a ještě mi pomáhat ve firmě. Poslední rok už mám čas být více doma, což je dobře, protože děti jsou ještě důležitější než pivovar.

Čím je vaše pivo specifické? 

Za krátkou dobu naší existence se pivo Albrecht stalo synonymem k hořkému, výrazně chmelenému pivu. Naším specifikem je to, že naše piva nejsou jen hořká, ale mají mnoho jemných chutí. To je díky tomu, že nepoužíváme žádné čistě hořké chmely, ale všechna naše piva jsou z kvalitních aromatických odrůd. Druhým specifikem je, že veškerá piva, i ta extrémně silná (IPA 22, 24), jsou čistě sladová bez přidávání cukru nebo náhražek. Například náš Albrecht 12° světlý ležák je jen z plzeňského sladu a z nejstaršího klonu chmele – Žateckého poloraného červeňáku. Co víc chtít, škoda že se tak u nás už piva moc nevaří.

Poprvé po dvaceti letech se v Česku zvýšila plocha, na které se pěstuje chmel. Konkrétně o 161 hektarů oproti loňskému roku. Je to i díky tomu, že roste zájem o český chmel – nejvíce se ho vyváží do Japonska. Specializujete se i vy na nějaký zahraniční trh?