Před týdnem zavelel předseda vlády Bohuslav Sobotka do boje proti vysokým cenám másla, tentokrát proti záměru firmy Volkswagen přesunout část produkce Škoda Auto do Německa. Může premiérova aktivita něco ovlivnit v situaci, kdy se zástupci VW domnívají, že Škoda má nepoctivou výhodu v podobě kombinace německé technologie a levnější pracovní síly? Podle německých statistik je to v ČR 10,10 eura na hodinu, v Německu 38,70 eura na hodinu. Je reálná obava odborářů, že by u nás v důsledku přesunu zanikly až dva tisíce pracovních míst?

Víte, tohle „zdůvodňování“ založené na argumentech emotivních a rádoby postavených na „spravedlnosti“ můžeme rovnou přeskočit, to jsou irelevantní povídačky. Byznys zná jediné kritérium, a to jsou peníze. Buď je někde levné anebo jinak výhodné vyrábět, třeba je někde menší zmetkovitost, lepší infrastruktura, nižší daně a podobně, anebo to je dražší a jinak nevýhodné. Jednička či nula. Nic víc. Květnaté řeči o nepoctivosti jsou omáčkou na vnější efekt. Já to celé vidím úplně jinak.

Na tomto místě jsme už mnohokrát mluvili o postupující robotizaci a o rušení pracovních míst v důsledku technologie. Jenom si to mnozí stále nechtějí přiznat. Ale právě robotizace je skutečně v pozadí. Německý kapitál se již pozvolna připravuje na to, že výroba bude PLNĚ automatizovaná. Nebude pak mít smysl přenášet výrobu z Německa do střední Evropy směrem za levnější pracovní silou, jako to mělo smysl v minulosti. Pracovní síla totiž u výroby aut přestává hrát roli. Už není důvod, proč by si Němci nemohli auta vyrábět na svém vlastním území, když robot stojí všude stejně.

Právě teď se ukazuje, jak krátkozraké bylo lákat k nám investice do skladů, montoven a výrobních linek. Škodovka je jen špičkou ledovce – pracovní místa v těchto oblastech budou mizet. Řečeno ještě jinak: Dosud jsme byli automobilová velmoc. V budoucnu už nebudeme. Majitelé automobilek ztrácejí motivaci jen kvůli levné pracovní síle vyrábět auta i nadále u nás. Totéž platí pro Slovensko. Musíme vsadit na úplně jiného koně, chceme-li dál patřit mezi rozvinuté země: například na telekomunikace, IT, nanotechnologie, farma-výzkum a podobně.

A mimochodem, nedá mi to nezmínit aktivitu Bohuslava Sobotky, který se v této souvislosti sešel se škodováckými odbory, aby situaci „řešil“. Já si nemohu pomoct, mně to připadá jako neuvěřitelně trapná aktivita. Rozumějte: My tu mluvíme o čtvrté průmyslové revoluci, o globálních ekonomických trendech, o celosvětové robotizaci. Doufám, že premiér si doopravdy nemyslí, že zastaví tenhle globální vývoj tím, že si popovídá s odboráři pracujícími pro německého majitele, který za všech okolností bude maximalizovat svůj zisk. Chtít to řešit s českými odbory je naprostým nepochopením situace.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček si po podpisu memoranda s australskou těžařskou firmou European Metals o budoucí spolupráci při těžbě lithia na Cínovci pochvaloval, že díky tomu se lithium bude v České republice nejen těžit, ale i zpracovávat. Objevily se ale hlasy, že se u nás sice vytěží a zpracuje, ale zisk bude realizován přes cizí firmu v zahraničí a navrch český stát zaplatí likvidaci ekologických škod. Jak počin ministra za ČSSD, který Andrej Babiš označil za krádež za bílého dne, necelé tři týdny před volbami hodnotíte vy?

Tohle je značně dvojsečné. Na jednu stranu mají stoprocentní pravdu ti, kdo tvrdí, že by pro nás bylo nejvýhodnější lithium těžit, zpracovávat i prodávat pod českým kapitálem – byl-li by tu ovšem nějaký dostupný. Na druhou stranu mají rovněž stoprocentní pravdu ti, kdo tvrdí, že my tuto technologii nemáme připravenu.

Já si to dovolím rozetnout tím, že my především nemůžeme na nic čekat. Dnes je lithium zajímavé, za deset let už po něm nemusí štěknout pes. Tak jako baterie s lithiem nahrazují ropu, něco dalšího může brzy nahradit lithium. Čím bude lithium dražší, tím víc roste pravděpodobnost, že bude nahrazeno. Čili my musíme lithium vytěžit buď hned, nebo máme smůlu. A protože my momentálně technologii pro jeho zpracování nemáme, musíme volit druhou nejlepší variantu, totiž pustit k nám někoho, kdo ho bude těžit. Jinak z něj nebudeme mít vůbec nic. Já tedy považuji kontrakt za pozitivní.