Co nám podle vás útok muslimů v Paříží na redakci sdělil? Co ta zpráva pro nás znamená?

Když pominu tu tragédii pro ty zavražděné a pro jejich rodiny, tak si nemyslím, že by to přinášelo nějakou zprávu, která by byla radikálně nová. Všichni jsme věděli, že tu jsou nějaké islámské komunity a že se radikalizují a že lidé v nich jsou k určitým věcem vedeni. Věděli jsme, že toto prostředí produkuje lidi, kteří mají touhu po násilí. Věděli jsme také, že se podobné útoky čas od času stanou. Teď je otázka, co bude následovat.

Co tedy bude následovat?

Uvidíme, zda to bude jako v podobných případech, kdy byla v počátcích vlna lidového hněvu, kdy občané žádali nějaká obranná opatření, ale vydrželo to týden, dva, tři a pak se ta solidarita rozplynula a nakonec se žádná opatření neudělala a bylo to stejné jako před tím oním útokem. Žádné opatření se nepřijalo, ale zůstal jen strach, že pokud někdo urazí islámskou komunitu, tak se mu může něco takového stát. To znamená, že ti vrahové vlastně dosáhli svého. Takto to bylo ve všech předchozích případech.

Vy jste v jednom rozhovoru řekl, že islám je nebezpečím pro naši civilizaci. Někteří lidé odlišují islám a takzvaný islamismus jako jeho extrémní projev. Lze to takto oddělovat, nebo samotný islám ve svých principech, které jsou obsaženy v Koránu, v hadísech, tradici, učení proroka Mohameda a v právu šaría, je nebezpečný a násilný?

Nechci teď soudit dějiny a srovnávat texty různých náboženství. To je dlouhá piplavá práce pro historiky, archeology a jiné odborníky. Nicméně je faktem, že islám, tak jak vypadá teď v posledních letech, je pro současnou Evropu hrozbou. To je skutečnost, která teď platí bez ohledu na to, zda nějaká historická podstata islámu je taková či onaká. Můžeme říci, že hnutí Hare Krišna s naší kulturou také není příliš kompatibilní, ale můžeme vedle nich žít a žít s nimi. Nedělají to, že by vtrhávali do redakcí a s výkřiky „Haré Krišna!“ tam postříleli lidi. Je skutečnost, že současná podoba islámu takováto je. To se nedá popřít.