Bylo podle vás důstojné, když na prezidenta Miloše Zemana na Albertově u příležitosti oslav 25. výročí sametové revoluce nespokojení lidé házeli vajíčka? Všichni totiž víme, že tam Zeman nebyl sám - na akci byl společně s prezidenty Visegrádské čtyřky, tedy Polska, Slovenska, Maďarska a spolu s nimi se akce zúčastnil i německý prezident Joachim Gauck.

Já bych k tomu řekl stručnou odpověď: je takové pořekadlo, že škoda rány, která padla vedle, kterou já jsem modifikoval na škoda rány, která padla na Gaucka.

Jenže ti, co se ozvali na obranu Miloše Zemana, tak to pak od svého okolí pěkně schytávají. Zářným příkladem je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, jenž vydal prohlášení, kde odsoudil vajíčkový protest proti Zemanovi, ale okamžitě se na něho sesypali ostatní rektoři - nepřipadá vám to jako hysterie?

Mně to jako hysterie nepřipadá, protože Miloš Zeman všechny akce proti sobě přece sám rozpoutal, a to svými výroky ať už v Řecku, či v Číně anebo v Hovorech z Lán. On si o to prostě řekl. Jak se to říká? Když někdo seje vítr, tak sklízí bouři.

Měl by se podle vás nad sebou Miloš Zeman zamyslet? Mohlo by k jeho obratu nějak přispět i jeho okolí z Pražského hradu?

Určitě ano. Myslím, že nejsem k němu význačně nespravedlivý, neboť jej znám osobně – byl to vlastně můj kolega z revolučních besed ze Semaforu. Když se spolu potkáme, tak spolu normálně a přátelsky bez zábran běžně rozmlouváme a to bez nějakých oficialit. Takže u mě není nějaká averze vůči Miloši Zemanovi. Ale myslím si, že by se měl nad svým chováním zamyslet. A hlavně jeho okolí by mu mělo vysvětlit, že se některé věci neříkají.