Miloš Zeman je za polovinou svého prezidentského období. Myslíte si, že šlo o úspěšné dva a půl roky? Je dobře, že se prezidentem stal zrovna on, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak, kdyby byl prezidentem Schwarzenberg?

Jsem ráda, že se prezidentem republiky stal demokrat a ne feudál. Pořád mám v živé paměti den, kdy se sčítaly hlasy v druhém kole voleb. Cítila jsem velkou nervozitu. Z průběhu kampaně bylo zřejmé, že tým Karla Schwarzenberga jde do bitvy o Hrad naostro, s veškerou municí, která je k mání a že zverboval nejen „Havlovy sirotky“, ale i dosud nerozkoukané teenagery. Pod fasádou barevné hravosti a karnevalové nespoutanosti měla kampaň pevně vybudovanou konstrukci. Naštěstí v televizních debatách obou kandidátů se projevilo, že rozverné maskování pana K.S. prezentované na plackách a na plakátech je jen mucholapkou. Po některých výrocích, které v přímých přenosech zazněly z knížecích úst, se jistě pár mušek z lepu odtrhlo. K prozření dosud nerozhodnutých voličů pak přispělo vystoupení válečného veterána a Schwarzenbergova neurvalá reakce. Myslím, že právě pod dojmem toho večera si hodně diváků uvědomilo, o co v té hře běží. Přesto jsem si nebyla výsledkem skóre dopředu jista. Zneklidňovalo mě především nemastné neslané oficiální stanovisko sociálně demokratických politiků, jejichž skvadra byla evidentně názorově rozložená. Moji kamarádi se mě snažili uklidnit, tvrdili, že většina voličů nečeká na doporučení a že se u voleb génius národa projeví.

Po sečtení hlasů se skutečně ukázalo, že kromě Prahy a několika dalších fleků na mapě republiky tu pořád ještě žijí lidé se schopností kritického myšlení a že v krizových chvílích dokážou potlačit svou nechuť ke kompromisům. Myslím, že i ti, co tehdy volili Miloše Zemana jako takzvaně menší zlo, dnes nelitují svého rozhodnutí. Já osobně hodnotím dosavadní výkon pana Zemana ve funkci prezidenta jako velmi dobrý. A to nejen v porovnání s tím, jak by zřejmě tento úřad praktikoval jeho protikandidát. Na góly do vlastní branky přece nahrával už prezident Václav Havel a nevím, zda je polehčující okolností to, že si to (zřejmě?) neuvědomoval. Miloš Zeman měl ale tu výhodu, že zatímco seděl na střídačce na Vysočině, mohl průběh dosavadní hry analyzovat a v klidu si promýšlet strategii pro případ, že v budoucnu bude za hlavu státu zvolen on. Strategie je ovšem jenom metoda vytvořená k dosažení nějakého úmyslu. Z pozice pozorovatele soudím, že úmysly a cíle Miloše Zemana jsou ve prospěch České republiky. Jedná jako odpovědný a současně i obratný státník. Je schopen se orientovat ve zdánlivém chaosu světové politiky, disponuje kromě toho i instinktem a dokáže svou taktiku aktualizovat podle rychle se měnícího světového vývoje.