Spisovatelka pojmenovala nebezpečí západní civilizace: Uprchlíci a mylné představy o zbohatnutí

09.02.2014 18:08 | Zprávy

ROZHOVOR V současné době hledáme možná východiska z krize civilizace a přitom možná objevujeme objevené. Zapomínáme, že jsou události, které prostě neovlivníme - jen je můžeme lépe poznat. ParlamentníListy.cz daly poprvé prostor autorce mnoha publikací a článků o „mezních vědách“, ženě s pro mnohé možná odlišným pohledem na svět, Jitce Lenkové.

Spisovatelka pojmenovala nebezpečí západní civilizace: Uprchlíci a mylné představy o zbohatnutí
Foto: Archiv JL
Popisek: Jitka Lenková

Jak se díváte na současnou politickou situaci u nás i ve světě? Přichází jak říkají někteří odborníci nová doba, období velkých zkoušek pro lidstvo nebo je to začátek úpadku této civilizace?

Všechny tři věci, které jste jmenoval, tj. nová doba, období velkých zkoušek pro lidstvo a začátek úpadku této civilizace se navzájem nevylučují, respektive mohou nastat všechny najednou. Jako lidé, kteří jsme ale schopni v paměti z první ruky zachytit tak 80-100 let dějinných událostí, tedy vlastní prožitky a vzpomínky rodičů a prarodičů, proto máme poněkud zkreslenou optiku. Pro dnešní střední generaci byl celosvětově přelomovou událostí rok 1989 jako pád komunismu. V minulosti však došlo k dějinným zvratům, často spíše katastrofám, mnohem většího rozsahu. Stačí si namátkou vzpomenout na dvě světové války, výbuch sopky Krakatoa, přistání na Měsíci, pád říše římské, objevení Nového světa, středověkou epidemii černého moru nebo první výbuch atomové bomby. V porovnání s tím žádnou extrémně převratnou dobu neprožíváme.

Oproti dřívějšku rovněž dostáváme o tom, co se kde děje, nesrovnatelně více informací, takže nám tyto současné děje připadají významnější, více nás zasahují, než události z minulosti. Také si díky vědeckému pokroku dokážeme představit více globální nebezpečí, které nás ohrožují - například klimatické změny, pád meteoritu, změny sluneční aktivity a podobně, které dokážeme ovlivnit velmi málo, nebo vůbec ne. Naše vyspělá euroatlantická civilizace by však měla být schopna uspokojivě si poradit s lokálními krizemi a katastrofami, například přílivem uprchlíků z válečných zón nebo z oblastí postižených přírodní katastrofou. To jsou na mezinárodní úrovni hodně diskutovaná témata.

Řídíme sami svůj osud, anebo jsou tu vlivy, které ani nemůžeme ovlivnit?

Přesvědčení o tom, že sami řídíme svůj osud, je pravdivé pouze do určité míry, jak na úrovní jednotlivce nebo větších skupin lidí - tedy národy či státy. Pořád zde funguje prvek náhody - člověk si třeba nedokáže určit, kdy, kde a komu se narodí, což do značné míry určuje jeho osud a životní šance hned od počátku. Do jisté míry nepředvídatelné a hlavně neovlivnitelné jsou přírodní jevy. Nemusí jít hned o globální katastrofu, stačí záplavy, tsunami, či naopak sucha. Některé oblasti našeho života si žijí svým vlastním životem a podle vlastních pravidel, kterým do všech důsledků nerozumí ani odborníci, což platí například o světové ekonomice.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vondráček z ANO: Případy Georgesca a Le Penové bijí do očí. Naštěstí to u nás nejde

11:44 Vondráček z ANO: Případy Georgesca a Le Penové bijí do očí. Naštěstí to u nás nejde

„Co se týče migrace, tak vlastně orbánovské Maďarsko znamenalo obrat ve skupinovém myšlení. Od původ…