Prezident Miloš Zeman jede 9. května do Moskvy oslavit ukončení 2. světové války. Sice se prý nebude účastnit vojenské přehlídky, přesto pobuřuje některé politiky tím, že do Moskvy vůbec jede. Je to podle vás od něj správné?

Není to v pořádku. Zeman vždycky plácne nebo udělá nějakou hloupost a pak na ní trvá a tvrdošíjně tvrdí, že se nemýlí. Posledním jeho kouskem je výrok o Ferdinandu Peroutkovi, kdy se snažil tohoto muže obvinit z kolaborace s nacisty. Stálo by za to sestavit seznam všech Zemanových klopýtnutí, uřeknutí, lží a polopravd. Jako byla třeba aféra Bamberk, kdy si chtěl koupit kompromitující materiály na pravicové strany, nebo historie podvržených dokumentů v kufříkové aféře. (Tzv. Zemanův kufřík z roku 1996 měl dokumentovat údajnou snahu ministra Jana Rumla změnit ČR v policejní stát. Zeman jakožto tehdejší předseda ČSSD si ale jen letmo přečetl „stoh papírů“, které mu byly doručeny, a okamžitě v televizi oznámil, že „má důkazy“ o snaze vnitra a BIS zavést v Česku policejní stát. Po následném předložení „kufříku“ prezidentovi Havlovi ovšem vyšlo najevo, že v něm nakonec byly jen bezcenné materiály – fakticky prý obsahoval pouze 25 stran dodaných Zemanovým bezpečnostním poradcem Mikulášem Tominem – pozn. red.).

Pan prezident Zeman jednoduše spoléhá na krátkou paměť svých spoluobčanů. Už v listopadu 1989, kdy z tribuny na Letenské pláni obelhával občany výroky, jako že Československo je v podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí někde za Ugandou a podobně, chrlil fakta, kterým lidé rádi naslouchali. Prostě si vymýšlel číslice jen tak, aby oslnil, ale sám věděl, že kecá. Tehdy, když šel z té tribuny, se dokonce přiznal, že si to vymyslel, a smál se při tom. Náš současný pan prezident vždycky něco plácne, a přitom je tak bohorovný, že nikdy veřejně nepřizná, že lže, že mu něco ujede. Od té Letné toho za pětadvacet let naplácal ještě mnohem více.

Myslíte si, že se takto choval i v době, kdy byl premiérem nebo předsedou Poslanecké sněmovny? Osobně si vzpomínám na to, jak třeba v jednom dokumentu radil samotnému Václavu Havlovi, jak se má po volbách zachovat...

... on mu ale radil ke špatnostem. Nabádal pana prezidenta, aby trochu zalhal. Pokud se pamatuji, jsou v těch záběrech velice čitelné Havlovy rozpaky, možná tehdy nechápal, že může na něm Zeman chtít špatnost. Zeman má ale za sebou spoustu takovýchto afér a ve své samolibosti není nikdy schopný přiznat, že udělal nebo řekl blbost. Nemáme to štěstí s těmi prezidenty...

A jak na vás působí aféra – podle některých lež – se článkem od Ferdinanda Peroutky?

Co se týče Peroutky, tak to, co o něm Miloš Zeman řekl, je už vyložená lež. Peroutka, když publikoval mezi březnem a zářím roku 1939, mezi začátkem okupace a začátkem války – tehdy ještě směl publikovat – tak se jen snažil psát tak, aby publikovat mohl. To ale Zeman určitě velmi dobře zná, pokud sám psal do novin ještě během totality, věděl, jak opatrně musí formulovat, co chce říci. Jeho kariéra je pozoruhodná. Stal se slavným, až když se mu povedlo do Technického magazínu uveřejnit fakta, která odkrývala režimní hloupost a neschopnost. Chvilku mu trvalo, než přišel na to, jak tu slávu využít, a až když se chytil Sociální demokracie tak tam, díky své výmluvnosti a prohnanosti, udělal kariéru.

Myslíte si, že je nyní Miloš Zeman proruský?

Možná chce být jenom zajímavý. Promiňte mi ten příměr, ale když začal říkat, že na Ukrajině není žádná válka, že tam nejsou Rusové, tak potom by se člověk mohl domnívat, že je náš pan prezident Rusy placen. Ale možná je jenom plný sebelásky a sebevědomí, a to ho to vede k přesvědčení, že může mluvit do všeho. A říká hlavně věci, které mu pomáhají v popularitě. To je velmi nebezpečné!

Jak vidíte osvobození Československa Rudou armádou? Objevují se totiž názory, že už v roce 1945 šlo o obsazení naší vlasti a jedna totalita jen vystřídala druhou.

Víceméně ano. Co se týče Polska, tam to bylo evidentní, že ruští komunisté dosadili Polsku vládu, kterou měli připravenou už z Moskvy. To samé se stalo i v Maďarsku. A co se týče Československa, tady se napřed Rusové snažili s Benešem nějak domluvit, omilostnili ho, ale už tady operoval Zorin ( Valerian Alexandrovič Zorin v letech 1945 až 1947 působil jako sovětský velvyslanec v Československu – pozn. red.), který dal Benešovi najevo, jak důležitý je velký vliv moskevské ambasády. Navíc v té době začal působit velký tlak estébáků, lidí, co byli vychovaní v Rusku. Dá se říci, že všechno měl Stalin velmi dobře spočítané. Nešlo mu totiž jen o to, aby porazil Hitlera. Chtěl hlavně získat velkou moc v Evropě, což se mu bohužel nakonec i povedlo. Také se zapomíná na to, že za osvobození republiky se nemusí děkovat jen Rusům. Půlku Čech osvobodili Američané a v Rudé armádě válčili i jiné národy, například Rumuni a Gruzínci. Mám k tomu i osobní vzpomínku z dětství. Ruské tanky tenkrát tábořily naproti našemu domu. Měly zvláštní vůni, pach oleje, benzinu a machorky. V srpnu osmašedesátého páchli stejně jako před třiadvaceti lety, ale to už nebyla vůně, to byl smrad! Stalinovi nešlo o naše osvobození, ale o moc v Evropě. To jsme ještě tenkrát, v pětačtyřicátém, netušili.

Víte co? My teď vzpomínáme na Mnichov, ale ona se ta situace opakuje. Jenomže na opačnou stranu. Je to podobné tomu, co se dělo před druhou světovou válkou To, čeho jsme se báli z Německa, nám teď přichází z Ruska. Přepadení Krymu se podobá nekrvavému obsazení Porýní. Putinovi se zatím nepodařilo obsadit Ukrajinu tak, jako se to povedlo Hitlerovi s Rakouskem, ale všeho do času. Potom budou na řadě další sousední země. Když se mluví o Sovětském svazu jako o vítězi druhé světové války, tak se přitom zapomíná dodat, že na začátku byli Stalin s Hitlerem spojenci. Vždyť jen díky Hitlerovi Stalin okupoval kus Polska a vlastně si přivlastnil Litvu, Lotyšsko a Estonsko. A když se mu válkou podařilo vniknout do Evropy, půlka Evropy byla jeho.

Máme se bát Ruska?

Máme se bát. Nejen my, ale i celá Evropa, která je skrz naskrz prolezlá Rusy a jejich agenty.

Myslíte si, že může hrozba ze strany Ruska eskalovat do války?

Bojím se, že ano. Ale možná že to půjde i bez války. Jakmile totiž Rusové ucítí, že západní Evropa je slabá, tak se nebudou bát ji postupně okupovat. Třeba ne válkou, ale docílí toho, co se jim povedlo po válce v Československu a v ostatních zemích východní Evropy, tedy obsazením důležitých míst lidmi, kteří jim budou sloužit.

Jak se díváte na to, že si chce Rusko uzurpovat Arktidu? Prý si ji chtějí zabrat dřív, než to stihnou ostatní.

Že tam drze vlezou? Tak to ale dělají všude, kde se jim v tom nebrání. Jenom Číňanů se bojí. To je ale přesně to, co dělal Hitler před druhou světovou válkou. Když ucítil, že to jde, tak tam vpadl.

Musel jste jako režisér z donucení natočit nějaký válečný film? Mám na mysli, zda vás k tomu minulý režim třeba netlačil.

Ne. Oni spíše dříve nechtěli, abych pracoval. Potom jsem si ale už udělal takovou pozici, že mi v tom nemohli bránit.

A natočil byste si rád něco takového? Třeba Otakar Vávra natočil dva skvělé válečné filmy...

On natočil tři, ale jen ten první je dobrý – Dny zrady. I Vávrovi hrozilo, že ho po ruské invazi v osmašedesátém a následné čistce naši kolegové, barrandovští straníci, odstrčí od práce, stejně jako to udělali mně a mnoha dalším úspěšným režisérům. Vávra byl ale natolik chytrý a zkušený, že se spojil s tehdejším normalizačním ředitelem barrandovského studia Fáberou, se kterým kdysi v padesátých letech připravoval tehdy neschválený film, a spolupráci s ním obnovil. Podle mě se v tom filmu Vávrovi podařilo rehabilitovat Eduarda Beneše. Použil k tomu autentické dokumenty, které vysvětlují Benešovu pozici a vlastně jeho činy obhajují. Navíc roli Klementa Gottwalda svěřil herci, který na první pohled vypadal jak trouba. Byla to taková Vávrova poťouchlost. (Bohuš Pastorek si Klementa Gottwalda zahrál ve filmech Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy, v koprodukční československo-sovětské epopeji Vojáci svobody a v televizním formátu Jak to bylo v únoru a Přitažlivost země – pozn. red).

Chtěl byste natočit nějaký jiný film pojednávající o historických souvislostech?

Nechtěl. To by totiž byl „učebnicový film“, a to by mne moc nebavilo. Většinou jsou takové snímky zkreslené ideou, kterou chce tvůrce prosadit. Naštěstí jsem k takovému filmu zatím nedostal žádnou příležitost, žádný pořádný námět.

Co říkáte na plánovaný přejezd ruských motorkářů Noční vlci? Už tuto sobotu mají v plánu vyjet z Moskvy, poté chtějí projet přes Bělorusko, Polsko, Rakousko a také přes Českou republiku. Konečnou prý budou mít v Berlíně, kde chtějí 9. května oslavit Den vítězství nad Hitlerovským Německem. Jenže třeba v Polsku se proti nim chystají demonstrace. Myslíte si, že by i Češi měli projevit vůči nim nějakou nelibost?

Myslím, že nejlepší bude je ignorovat. Dělat nějaké provokace asi bude zbytečné. Nedovedu si představit, že by tady někdo vítal ruské motocyklisty tak, jako tu byli spontánně vítáni američtí vojáci. Leda že by to bylo organizované komunisty anebo od těch prorusky laděných a od Rusů placených lidí.

Náš ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ale také premiér Bohuslav Sobotka již uvedli, že plánovaný průjezd Nočních vlků je provokací z ruské strany. Prý je to reakce Rusů na vámi zmiňovaný průjezd amerických vojáků.

To mají asi pravdu. Ale co jsou motorkáři proti americké armádě, kde byli upravení a slušní chlapci?

Klub je údajně blízký Vladimíru Putinovi...

To mě vůbec nemůže překvapit! Putin je evidentně „enkádévák“, a to je, jako kdyby v Čechách vládl estébák. Neštěstím ruského národa, je, že si neumí vládnout demokraticky. Ruští lidé jsou svou historií zvyklí otročit. Popům, carovi, Stalinovi a teď Putinovi. Současné Rusko je nebezpečná země. Stejně jako bylo kdysi nacistické Německo, které před osmdesáti lety chtělo okupovat Evropu. Všimněte si ale, že dodnes, už ve třetí generaci, to Němce mrzí, mají ostych z milionů válečných obětí, milionů mrtvých v koncentračních táborech. A z druhé strany – přiznávají se Rusové někdy ke zločinům, které dělali na svém vlastním národě? Kolik lidí zemřelo v gulazích? Nebo k tomu, jak okupovali a vykořisťovali půlku Evropy? Moc ne. Mají totiž jinou povahu, jiný způsob myšlení. Prostě Rusko není Evropa.