V minulém rozhovoru jste naznačil soulad veřejnoprávních médií a think-tanku Evropské hodnoty. Jaká je z vašeho pohledu situace po půl roce?

Mezi hlavním proudem a alternativou panuje v podstatě válka. Ti druzí stále ostřeji nastavují zrcadlo a mainstream ho chce za každou cenu rozbít, dnes už i ve spolupráci se státními orgány. Lidé budou stále více využívat alternativní zdroje informací do té doby, dokud jim hlavní mediální proud bude lhát, manipulovat s informacemi, zatajovat je, zkrátka razit pouze jednu vytyčenou „správnou“ cestu. Nebo do té doby, kdy budou vypnuty. Děsím se toho. Svoboda projevu buď je, anebo není. Když použiji dnes tak často používané slůvko hybridní, tak nyní máme hybridní svobodu slova. A to nevěstí nic dobrého. Netvrdím, že alternativa občas nepřestřelí. Ale takovou zprávu vezme normální čtenář či divák v potaz, udělá si názor... a tím to hasne. Lidé nepotřebují, aby je někdo vodil za ručičku, jsou svéprávní. Tedy alespoň naprostá většina z nich.
Zdůrazňuji, že mluvím za sebe, nikoli za celou Radu Českého rozhlasu.

V čem je problém? V nekompetentnosti vedení Českého rozhlasu a České televize, které tvoří páteř mainstreamu?

Obecně vzato, pracovníci médií veřejné služby dlouhodobě požívají zcela neadekvátní ochrany v podobě složitých rozhodovacích procesů uvnitř jednotlivých redakcí a celých institucí jako takových. Hlavním problémem médií tak jsou již zcela neskrývaný aktivismus některých novinářů, jejich práce se zdroji informací a s tím související autocenzura. Tím nemyslím tu, kdy se příliš nepíše proti zájmům majitelů mediálních domů. Ta je do jisté míry přirozená. Dnes ale vzniká jiný druh autocenzury – nesmějí se citovat zdroje, které jsou na indexu vytvořeném nejrůznějšími lobbistickými think-tanky a jejich štědrými chlebodárci. Stačí za peníze daňových poplatníků napsat jakýsi seznam darebáckých dezinformačních webů šířících „fake news“ – už přece existuje – mediálně i politicky ho zpropagovat a pak mi ukažte novináře, který tento zdroj zpráv bude při své práci používat. Byl by okamžitě zlynčován a nazván minimálně ruským švábem. Považuji to za velmi účinnou metodu, která mainstreamu pomůže udržovat status quo a nepouštět do éteru jiné než oficiální pohledy na danou problematiku. Když to shrnu, chtějí omezit spektrum názorů a informací, které se posluchači, divákovi či čtenáři nabízejí. Přitom se stále více odhaluje, kdo, jak i za kolik takzvaně nastoluje agendu – za pomoci velkých neziskovek, žurnalistických ocenění a následné „celebritizace“ laureátů, jejichž práce je nezpochybnitelná. Ovšem teď už narazila kosa na kámen.