Topák, který vás překvapí. Propaguje národní hrdost a vyzývá Evropu, ať se učí od Izraele

18.03.2016 10:13 | Zprávy

ROZHOVOR Zjednodušit povolávání záložáků a pokusit se oslovit třeba Izrael při proškolování strážníků a policistů pro případ teroristického útoku. To jsou hlavní témata Františka Gábora, který kandiduje do krajských voleb v Libereckém kraji jako lídr TOP 09. „Evropa se začíná seznamovat s krizemi, které jsou pro ni nové. Izrael jsem uvedl jako stát, který je pod určitým bezpečnostním tlakem delší dobu. Jejich bezpečnostní složky mají standardizované postupy. Není nic jednoduššího než je v rámci kraje požádat o spolupráci. Myslím, že by nám vyšli vstříc," domníval se v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz.

Topák, který vás překvapí. Propaguje národní hrdost a vyzývá Evropu, ať se učí od Izraele
Foto: frantisekgabor.cz
Popisek: František Gábor

Jste jedničkou TOP 09 do krajských voleb v Libereckém kraji. Jaké je vaše hlavní téma?

Pro mě osobně jako veterána je klíčové téma bezpečnosti. V současné době je bezpečnostní situace v Evropě složitější. Rádi bychom v kraji vytvořili atmosféru, která by napomohla vzbudit u lidí větší pocit bezpečí. Pokud by došlo ke zvýšení nebezpečí v oblasti teroristického útoku, máme určitou ideu, že bychom oslovili zahraniční státy. Především Izrael. Pokusili bychom se navázat spolupráci ve vztahu k městským policiím. Naši policisté by byli vyškolení pro případ teroristického útoku – jak se mají chovat, co mají dělat, jakým způsobem vystupovat.

Ale má to také vazbu na naše aktivní zálohy. Muži a ženy v uniformách chtějí pomáhat této zemi, bohužel povolávání aktivních záložáků v případě jakéhokoliv nebezpečí je poměrně dost složité. Tady bychom chtěli navázat na legislativní iniciativu krajů a pokusit se po domluvě s ostatními kraji tento systém povolávání zjednodušit.

Dalším mým tématem by mohla být občanská společnost. Dlouhodobě se věnuji pozvednutí národní hrdosti, povzbuzení branného ducha u lidí. Dělám to aktivitami, jako jsou výstavy o československých legiích, o zahraničním odboji z první a druhé světové války, jako jsou přednášky na základních a středních školách a také akce spojené s různými výročími. Proběhl dětský den ve Vesci, kdy jsme si připomněli konec druhé světové války, a především začátek nové Evropy. Akce to byla povedená, přišlo 15 tisíc lidí.

Vrátím se k těm záložákům. Jak konkrétně si to představujete?

Je potřeba umožnit v rámci krajů aktivaci našich záložáků. Tam je trošku složitější podle zákona jejich povolávání. Musíte je třicet dní dopředu vyzvat, že budou povoláni. Což svým způsobem chápu. Můžou však nastat situace jako dnes, kdy je Evropa pod tlakem a jsou tu nějaké teroristické hrozby. Bylo by fajn navázat použití aktivních záloh na rozhodnutí krizového štábu, respektive bezpečnostní rady kraje a v případě nutnosti bylo možno aktivní zálohy povolat rychleji a jednodušším způsobem. Doba si to žádá.

Jsou ale záložáci potřeba v případě ohrožení teroristickým útokem? Není tady potřeba spíše specialistů?

Může nastat situace, že budeme chránit veřejné budovy – krajský úřad, nádraží, veřejnou dopravu, radnici. Tady bude každý vycvičený muž potřeba. Je to i větší naplnění smyslu činnosti práce aktivních záloh, aby doplnily činnost policie, případně armády. Jak armáda, tak policie mají omezené možnosti, a tohle jsou naše rezervy. Takhle bychom k tomu měli přistupovat.

A co ta spolupráce s Izraelci, jak si ji představujete?

To byl pouze příklad. Evropa se začíná seznamovat s krizemi, které jsou pro ni nové. Izrael jsem uvedl jako stát, který je pod určitým bezpečnostním tlakem delší dobu. Jejich bezpečnostní složky mají standardizované postupy. Není nic jednoduššího, než je  v rámci kraje požádat o spolupráci. Myslím, že by nám vyšli vstříc. Vždyť tady se cvičila část izraelské armády v době svého vzniku. Tradici směrem k Izraeli tu tedy máme. Není nic jednoduššího, než je požádat o pomoc a nabídnout našim obcím, že bychom jim doškolili strážníky pro nějaké krizové situace. Není to žádné přenášení bezpečnostních systémů, protože u nás je to trochu něco jiného.  Ale na to, abychom řekli našim strážníkům, případně Policii ČR v rámci kraje, jakým způsobem se chovat v krizových situacích, jak to mají oni nastaveno, na co mají dávat pozor, jak se mají kdy zachovat. Myslím, že by nám mohli Izraelci s tímto pomoci. Nevymýšlet vymyšlené. Oni mají zavedené postupy. Mají dokonce třeba ozbrojené řidiče v autobusech, protože docházelo k útokům na hromadnou dopravu. Můžeme se zeptat, jak to funguje, co to přineslo. Mají tyto věci propracované a vyzkoušené dlouhodobě.

Lidé u nás mají velké obavy z migrační krize, z toho, že v té velké mase uprchlíků sem přijdou i nějací teroristé. Jak vidíte letošní rok? Podaří se Evropě situaci nějak ukočírovat, nebo ne?

Evropu bych přirovnal k velké zaoceánské lodi. Když vydáte pokyn na můstku a otočíte kormidlem, přidáte, nebo uberete na rychlosti, tak to má nějakou setrvačnost. Bezpečnostní principy v Evropě začínají fungovat, začíná mezi sebou komunikovat policie, začínají umět přenášet informace v reálném čase, je tady snaha uzavřít Evropu ilegální migraci a snaha začít se orientovat na lidi, kteří pomoc skutečně potřebují. Byla to nová situace, do které se Evropa dostala. Chvíli trvalo, než se nastavila pravidla. Od začátku jsme jako topka říkali, že je třeba přijímat racionální, pragmatická řešení. Byli jsme v České republice první stranou, která říkala, že bez peněz se tato krize nedá zvládnout. Dneska se uvolňují v rámci plánovacího období skutečné finanční prostředky a krize se začíná řešit v Řecku, případně dalších zemích. Není to jen o ochraně vnějších hranic. Evropa má ohromnou délku vnější hranice, která je z mého pohledu neuhlídatelná. Je dobře, že vzniká společná pohraniční stráž. To znamená, že když někde vznikne krize, tak se tam nasadí. Je dobře, že se to začíná řešit i uvnitř Evropské unie. Policie začíná činit v jednotlivých zemích a začínají se respektovat pravidla Schengenu. Nejde tedy jen o ochranu schengenské hranice. Je důležitá, ale je tak dlouhá, že se nedá úplně ohlídat. Co se týče rizik – v rámci té masy lidi vždycky přijde někdo, kdo chce škodit, nebo je to lump. Ale to máme i tady v Evropě. Mnozí nespokojenci se radikalizují. V Paříži větší část teroristů byli Evropani. Je potřeba, aby se s tím Evropa vypořádala. Nemůžeme se tvářit, že se nás to netýká.

Vzpomeňme, jak migrační vlna pomalu postupovala. Když okolní státy Sýrie říkaly – máme problém – tvářili jsme se, že nás to moc nezajímá. Když přišla ta vlna do Řecka a Itálie, stále nás to moc nezajímalo. A ve chvíli, kdy tyto státy vyčerpaly své možnosti a začalo se to na nás valit, s hrůzou jsme zjistili, že je to problém. Kdežto kdyby se to začalo řešit dostatečně dopředu, mohlo to být všechno jednodušší. Navíc, jak jsem už říkal v minulém rozhovoru, Evropa by se měla připravovat na období, kdy vyčerpá své kapacity. Což už nastává.

Co říkáte na dohodu s Tureckem? Může fungovat?

Pokud se naplní; a já si myslím, že se tato dohoda naplní, tak je dle mého pragmatická a racionální. Evropě může svým způsobem pomoci, že na základě té dohody si může vybírat spolehlivé lidi. Dává nám to ale především možnost zastavit nelegální migraci, což je největší problém. Je to nefér vůči našim spoluobčanům, že se tu pohybují lidé, kteří hranici překročili nelegálně a my musíme, když někam cestujeme, mít své vlastní cestovní doklady. Chápu pak ty obavy. Ale věřím, že většina těch lidí je rozumných a bude vděčná, pokud se jim umožní tady v klidu žít. Že jsou s tím spojené problémy, to asi jsou, ale ty se v takovémto objemu vždycky objeví. Dohoda s Tureckem může nastavit racionální řešení pro Evropu. A je to jasný signál, že kdo sem přijde nelegálně, bude vrácen.

Na závěr se zeptám jaký výsledek v krajských volbách očekáváte?

V rámci krajských voleb se v Liberci v průzkumech držíme stále nad pět procent. Myslím, že je to odrazem toho, že jsme vcelku aktivní. Byť situace není pro nás komfortní. Jsme v pozici, že jsme stranou proevropskou, prozápadní. Hájíme tyto hodnoty v pro nás nepříjemné situaci. Jsme přesvědčení, že to najde odezvu u našich voličů. Možná bychom mohli dosáhnout sedm až osm procent, když budeme dobří. Také bude záležet na tom, jakým způsobem se bude na podzim vyvíjet celorepubliková politika, jak bude gradovat migrační vlna, jak bude řešena v rámci Evropy. To bude mít pro nás jako evropskou stranu také sekundární dopad. Ale tvoříme kandidátku z lidí, kteří v životě něco dokázali, nebo již pracují dlouhodobě v zastupitelstvech, případně v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce nenajdete úplné celebrity, ale jsou to dobrá jména a budou prodávat především svoji práci. Směřujeme k tomu, abychom v první patnáctce měli aspoň deset aktivních zastupitelů.

 


 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz

očkování

Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Schillerová: V roce 1989 jsem zvonila klíči. Dnes se lidé už zase bojí

12:41 Schillerová: V roce 1989 jsem zvonila klíči. Dnes se lidé už zase bojí

Brutální kritika vlády Petra Fialy za kroky, které si před ní nedovolil v polistopadové historii uči…