Pane prezidente, představitelé českého PEN klubu vás v otevřeném dopise viní, že podněcujete odpor vůči zuboženým uprchlíkům a vaše názory tvoří zděšení a špatný obraz České republiky v zahraničí. Jak smýšlíte o těchto kritických pasážích onoho dopisu?

Spojil bych to se dvěma otázkami, které shodou okolností na dnešní tiskové konferenci padly (středeční TK k ukončení návštěvy Pardubického kraje – pozn. red.) téměř těsně za sebou. První – dopis PEN klubu; a druhá – reakce na oznámení, že bavorská zemská vláda hodlá podat žalobu na německou spolkovou vládu. Obávám se tedy, že v Bavorsku panují podobné názory, jako jsem vyjádřil já, a jsem zvědav, zda náš PEN klub napíše protest bavorské zemské vládě.

Pokud jde o zubožené uprchlíky, doporučuji podívat se na fotografie proudů uprchlíků na Balkáně, z nichž devadesát procent tvoří mladí, zdraví muži, kteří rozhodně nevypadají zuboženě. PEN klub by měl jako základní povinnost respektovat fakta a nevytvářet iluze.

Nemáte pocit, že to lze brát trošku jako zneužití smyslu té organizace, která sdružuje či zaštiťuje spisovatele, k tomu, aby vydávala politická prohlášení?

Každá organizace se snaží svým způsobem zviditelnit, a protože se to PEN klubu bohužel nedaří v oblasti jeho vlastního poslání a pracovní náplně, patrně proto, že nemá prokazatelné výsledky, tak se to snaží nahradit tím, že se bude vyjadřovat tu k uprchlické krizi, tu – pro mě za mě – k tání ledovců v Grónsku, a našel bych ještě celou řadu atraktivních témat, která bych PEN klubu věnoval.

Do debaty o podmínkách imigrantů v českých táborech přispěla i členka Pussy Riot Aljochinová, která po návštěvě uprchlického tábora v Bělé řekla, že se Česká republika chová k uprchlíkům jako ke zločincům, podmínky tam jsou příšerné a takové tábory by neměly existovat…

No, tak zaprvé, uprchlíci jsou sensu stricto (v přesném smyslu slova – pozn. red.) zločinci, protože se dopustili zločinu; a ten zločin spočívá jak v narušení českých zákonů, týkajících se narušení hranic, tak i narušení mezinárodního práva. Konkrétně dublinských dohod, podle nichž má uprchlík požádat o azyl v první bezpečné zemi a Česká republika rozhodně není první bezpečnou zemí, do které se tito uprchlíci dostali.

Za druhé vám řeknu krásnou historku, která se stala mému tiskovému mluvčímu. Jak víte, skupinu Pussy Riot jsem kdysi označil za pornografickou a můj tiskový mluvčí dal na svůj Facebook fotografie z takzvaného Přírodovědného muzea, kde skutečně byla skupinová soulož, a dokumentoval tím, že tato skupina jest skutečně pornografická. Výsledek byl, že Facebook mu tyto fotografie smazal, protože jsou pornografické.

Poslední dobou se objevují názory, že stupňujete svoji rétoriku na téma migrační krize. Teď jste třeba v Pardubickém kraji mluvil o přívalu uprchlíků jako o organizované invazi, která může být pokusem o ovládnutí Evropy. Nemáte skutečně pocit, že své výroky stupňujete?

O organizované invazi jsem hovořil už při jmenování generálů a mám takový dojem, Jirko (obrací se na mluvčího Jiřího Ovčáčka – pozn. red.), že to jmenování také přenášela Česká televize, nebo ne? („Nepřenášela, ale projev je na webových stránkách,“ reagoval tiskový mluvčí.) Dobře, takže nepřenášela, ale když si přečtete projev na webových stránkách Pražského hradu, tak přesně o tom jsem mluvil už při jmenování generálů 28. října a dokonce při diskuzi s ústavními činiteli jsem zjistil, že mají pocit, že tato analýza je správná.

Já ji opírám o dva konkrétní důvody, které jsem už také několikrát uvedl, takže nejde o žádné stupňování, ale o pokračování téhož, protože opakování je matka moudrosti. Kdyby šlo jenom o uprchlickou krizi, tak by k nám přicházeli lidé ze zemí zasažených válkou, ale k nám přicházejí i lidé z Pákistánu, Senegalu, Eritreje, Kosova, Albánie a dalších zemí, kde žádná válka není. Čili právě proto si myslím, že je to organizovaná invaze. Za druhé, kdyby šlo o spontánní akci zbídačených uprchlíků, no tak kde vezmete tisícihlavou převaděčskou síť? Což vyžaduje perfektní organizaci a poměrně značné prostředky, i když uznávám, že oni část těchto prostředků získají zpátky právě od těch uprchlíků.

Jeden z představitelů Human Rights Watch z Bruselu žádal vašeho mluvčího Jiřího Ovčáčka o to, aby dva vaše výroky podložil důkazy. První se týkal toho, že 90 procent z příchozích jsou ekonomičtí migranti a druhá právě toho, o čem jste teď mluvili, že jde o organizovanou záležitost.

Důvody, proč jde o organizovanou záležitost, jsem vám před minutou řekl. Pokud jde o těch devadesát procent, tak tam bylo řečeno, že devadesát procent jsou mladí a zdraví muži. Ekonomických migrantů je patrně také většina, jestli je to zrovna devadesát procent, to si netroufám odhadnout. Ale ze snímků dlouhých kolon uprchlíků na Balkáně se stačí podívat na jejich strukturu a vidíte tam těch devadesát procent mladých zdravých mužů, nikoli zubožených uprchlíků. A konce konců žena, která s tím má větší zkušenosti než já, chorvatská prezidentka, která byla nedávno na našem prezidentském zasedání v Maďarsku, řekla, že podíl mladých, zdravých mužů se pohybuje mezi osmdesáti a devadesáti procenty. No, a protože jsem ji potkal v New Yorku, ptal jsem se: kolik máte imigrantů? Ona řekla osmdesát tisíc. A já ji na to řekl, že budou mít víc za chvíli. Pak jsem ji potkal v Maďarsku a ptám se, kolik máte uprchlíků: A ona řekla sto dvacet tisíc a každý den přichází sedm tisíc nových. Takže tato žena určitě má lepší zkušenosti s těmito procentními odhady než já, a přesto nebo možná právě proto se naše odhady shodují.

Pane prezidente, vy jste několikrát prohlásil, že nevidíte důvod k návštěvě uprchlických táborů, poté to potvrdil i váš mluvčí. Můžete tedy vyloučit, že vás nikdy okolnosti nepřimějí k tomu, abyste se o situaci v těchto zařízeních přesvědčil osobně?

Já zastávám názor, že uprchlíci nemají být v detenčních zařízeních, ale že mají být vráceni při pokusu o překročení našich hranic za pomoci jak policie, tak armády. V tomto smyslu jsem odpůrce detenčních zařízení, ale nikoli kvůli údajně hrůzostrašným podmínkám, ale kvůli tomu, že se vůbec neměli dostat do vnitrozemí.

Množí se případy, kdy uprchlíci žalují země, do kterých přišli. Třeba teď skupina imigrantů podala žalobu na Německo za to, že prý pomalu vyřizuje žádosti o azyl. Myslím, že i u nás byl podobný případ žaloby uprchlické rodiny, která byla nebo má být nakonec vyhoštěna. Co k tomu říci?

Pokud byla vyhoštěna, tak je všechno v pořádku. I když si uvědomte, že i náklady na vyhoštění nejsou malé. Někdy to mohou být náklady za leteckou přepravu a každé letadlo mají doprovázet čtyři policisté, ale budiž. Jinak pokud uprchlíci žalují německý stát, který je podle mého názoru se zbytečnou velkorysostí přijal, tak je to to, čemu Židé říkají chucpe. To je v podstatě synonymum drzosti, ale je to taková vystupňovaná drzost. Dám vám příklad toho, co je to chucpe. Když se člověk, který zavraždil svého otce a svoji matku hájí před soudem, že má polehčující okolnost, a sice tu, že je sirotek.

Co se týče Německa, tak tam stoupá kritika kancléřky Merkelové pro její vstřícný postup vůči uprchlíkům. Oproti tomu jsem nedávno registroval výrok Karla Schwarzenberga, který sdělil, že pokud by Angelu Merkelovou potkal, blahopřál by jí. Co byste jí řekl vy?

Řekl bych jí, že před několika málo lety prohlásila, že multikulturalismus je mrtev a že nevidím důvod, proč změnila svůj názor. Pokud jde o Karla Schwarzenberga, myslím si, že zámek na Orlíku má dostatek pokojů pro umístění některých uprchlíků a těším se, až je tam umístí.

Vy jste během cest po Pardubickém kraji poprvé otevřeně uvedl, že se vám během setkání prezidentů zemí Visegrádské skupiny polský prezident omluvil za to, že polská vláda před časem oproti dohodám hlasovala pro kvóty, nikoli proti nim, jak slíbila. Co přesně vám tehdy Andrzej Duda řekl?

Řekl mi tehdy, že za čtrnáct dní bude mít nového premiéra – a to se splnilo. A jak víte, volby vyhrála strana Právo a spravedlnost, která je stejně jako Andrzej Duda ostře proti uprchlickým kvótám.

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru s Radimem Panenkou (Foto: Hanka Brožková)

Po udělování státních vyznamenání 28. října se opět objevila v mediálních a politických kruzích kritika vůči vám za některé vyznamenané. Patrně nejvíce se to týkalo Miroslava Tomana staršího, za což vás nejvíce kritizoval Miroslav Kalousek. Jak na to pohlížíte?

Lidé mi často připomínají můj článek v Technickém magazínu, zejména ti starší, kde jsem kritizoval zaostávání tehdejší československé ekonomiky. A možná, že jste si všiml, že v tomto článku nebyla kritická zmínka o stavu československého zemědělství, protože tento stav byl poměrně dobrý. Byl dobrý i díky Miroslavu Tomanovi jako tehdejšímu ministru zemědělství a byl také dobrý proto, že družstevní forma vlastnictví byla o něco málo pružnější, než státní vlastnictví průmyslových podniků. Kromě toho Miroslav Toman po revoluci založil prosperující zemědělský podnik, který není zatížen žádnými skandály – na rozdíl od některých jiných podnikatelů – a pokračoval v rodinné tradici tím, že jeho syn se stal svobodně zvoleným prezidentem Potravinářské komory ČR.

Takže vzkázal bych panu Kalouskovi, ale i některým novinářům, že lidé, kteří sami nic nedokázali, což v případě pana Kalouska není pravda, ten téměř dokázal zničit českou ekonomiku, tak dokážou pouze závidět. Nikdy nebudu udělovat vyznamenání za závist, protože závist je nejhorší lidská vlastnost.

Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf napsal článek, v němž vás kritizuje za to, že když jste vyznamenával in memoriam studenta Petra Vejvodu a vyznamenání přebíral jeho otec, tak jste v projevu nezmínil, že otec zavražděného je předsedou okresního výboru KSČM v Žďáru nad Sázavou. Můžete to okomentovat?

Já tento výrok Miloslava Ransdorfa pokládám za až neuvěřitelný hyenismus, který nadřazuje tupé politikaření nad lidský přístup. Pokud si Miloslav Ransdorf myslí, že když příbuzní vyznamenaného mají být kádrováni podle toho, jakou mají politickou příslušnost, tak už se úplně zbláznil. Takže po Andrew Schapirovi je Miloslav Ransdorf druhý člověk, který má zavřené dveře do mé hradní kanceláře.

• Zeman pro PL: Americký velvyslanec má dveře na Hrad zavřené. Nenechám si mluvit do svých zahraničních cest

Blíží se výročí 17. listopadu a opět se začínají objevovat různé zprávy o demonstracích proti vám. Na Národní třídě organizátoři loňských červených karet chystají něco jako prezidentské volby na nečisto, kdy chtějí na Národní umístit volební urnu, kam budou moci lidé vhazovat červené karty s napsaným jménem, koho by chtěli za prezidenta. Co o tom soudíte?

Ať to klidně dělají, ale je to klasické pohrdání demokracií, protože v České republice je osm a půl milionu oprávněných voličů. A ti budou mít právo volit budoucího prezidenta, ne ti, kdo budou v počtu menším než malém vhazovat červené karty na Národní třídě.

Když jste v úterý navštívil pěchotní srub K-S 14 u cihelny v Králíkách, kde se 3. října 1938 zastřelil četař Arnošt Hrad kvůli zklamání, že Československo ustupuje Hitlerovi, vybavilo se mi nedávné prohlášení režiséra Petra Zelenky, který tvrdí, že Mnichovská dohoda byla vítězství naší diplomacie a podle něj tehdejší občané nechtěli ČSR bránit před Německem a jsou to jen mýty. Jak takovému názoru rozumět?

Neznalost historie neomlouvá. Mobilizace proběhla v naprostém pořádku s nadšením více než milionu mobilizovaných mužů a byla obdivována celým světem. Naši vojáci a naši důstojníci, generálové nesporně chtěli bojovat. To za prvé. Za druhé, kdyby Mnichovská dohoda byla úspěchem naší diplomacie, tak krátce poté by nedošlo k zániku státu. Takže, jaký úspěch nějaký pan Zelenka v Mnichovské dohodě vidí?

A konečně za třetí a to jsem řekl v rozhovoru s vojáky v té pevnosti, Mnichovská dohoda byla druhou zradou našich západních spojenců. Ta první zrada se odehrála už v roce 1936, kdy Hitler obsadil demilitarizované pásmo v Porýní v rozporu s Versailleskou mírovou dohodou. Mimochodem ti vojáci tam vstupovali, a neměli ostré náboje a bylo jim přikázáno, aby v případě nejmenšího odporu okamžitě ustoupili. Kdyby tehdy Francie a Anglie místo prázdných protestních žvástů zasáhly několika málo divizemi, tak generál Halder byl připraven k vojenskému puči proti Hitlerovi, což mohly západní zpravodajské služby už tehdy vědět. Hitler by padl, nebyla by Mnichovská dohoda, nebyl by holocaust, nebyla by druhá světová válka. Jinými slovy se dívám na Mnichovskou dohodu jako na druhou zradu a je mi líto, že historici více nepřipomínají, snad s výjimkou Roberta Kvačka, který o tom jednou psal, tu zradu první, která vlastně byla daleko důležitější než ta zrada druhá. Druhá zrada byla pouze důsledkem zrady první.

Co podle vás režiséra Zelenku může vést k tomu, že něco takového řekne? Sice se o mnoha historických okamžicích vedou nejrůznější spory, ale tohle je věc, kde panuje…

…totální shoda, ano. Jediná odpověď je, že se chce zviditelnit, stejně jako PEN klub, stejně jako Miloslav Ransdorf; a když se neumí zviditelnit svojí prací, tak se zviditelňuje různými nesmysly, které říká a pokud neskončí v psychiatrické léčebně, tak se může klidně zviditelňovat dál.

Druhá věc ke krajským cestám. Krátce před tím, než jste vy vyrazil do Pardubického kraje, četl jsem náhodou tiskovou zprávu Úřadu vlády, že premiér se chystá navštívit Plzeňský kraj. V programu jsem ale nikde neviděl setkání s občany. Naopak vy považujete debaty s lidmi za stěžejní bod svých výjezdů do regionů. Čemu připisujete, že většina ostatních politiků velká setkání s občany nedělá?

Bez ohledu na to, zda se jedná o premiéra Sobotku nebo kohokoli jiného, třeba ministra, myslím si, že setkání s občany je jediným účinným lékem proti ponorkové nemoci a tedy odtrženosti od reality. Protože když navštívíte jenom vedení podniku, a nesetkáte se poté se zaměstnanci, když navštívíte jenom zastupitelstvo, a nesetkáte se poté s občany, tak to má dvojí vysvětlení. Buď se těch občanů bojíte, anebo na ně nemáte čas. A obojí je stejně špatně.

A zcela na závěr. Dostalo se ke mně, že jste podepsal petici za obnovení provozu na železniční trati Rakovník–Kralovice–Mladotice. Můžete to více přiblížit?

Ano, to je pravda. Já jsem velký zastánce obnovení regionálních železničních tratí. V nejhorším případě alespoň pro víkendový provoz, tedy turistický ruch, protože máme-li podporovat turistický ruch na našem území, tak z vlastní zkušenosti vím, jakou atrakcí je zejména pro mladé lidi a děti vlak tažený parní lokomotivou; a ty děti samozřejmě přitáhnou svoje rodiče, takže myslím si, že rušení regionálních železničních nebylo v pořádku, a právě proto podporuji jejich obnovení.