Z toho, co od Donalda Trumpa zaznělo v předvolební kampani a pak i po jeho zvolení, se zdálo, že se chystá „obnovit velkou Ameriku“ a že začne s vnitřními ekonomickými reformami. Co konkrétního lze od něj v ekonomické oblasti zejména očekávat?
Jestli může obnovit „velkou Ameriku“ jeden člověk, s pomocí pouhých slibů, prostého fidlování s daněmi, oprav infrastruktury, výběrem nohsledů a podobně, pak stojí jistě za uváženou, proč už přes deset let zůstává světová ekonomika ve stagnaci, úrokové míry na nule a tak dále, a žádná vyspělá země na stagnaci nenalezla odpověď. Až tedy na Trumpa, který chce opakovat staré keynesiánské a monetaristické přístupy, bez minimálního pochopení dnešní ekonomiky, ale s nadměrným rámusem a sliby? K čemu tedy máme ekonomy? Proč je nahrazujeme prostými politiky?
K té „velké Americe“: Velikost se dnes měří relativní hospodářskou silou, to jest dynamikou podílu domácího HDP k celkovému světovému HDP. Tyto podíly se ve světě radikálně mění: nejvyšší růst zaznamenávají Libye a Jemen – přes 12 procent, ale také Indie (7,6 procenta) a Čína (6,6 procenta). To znamená, že se nutně musí snižovat podíly tradičních vyspělých ekonomik. A také, že ano: V USA je realizován „růst“ pod 2 procenta, ale Německo a Anglii čekají „růsty“ ještě mnohem nižší, stejně jako Japonsko, Brazílii, Itálii a evropské země vůbec. Nejvyšší evropský růst čeká Rumunsko, Albánie, Polsko, Slovensko, Bulharsko, Řecko, Srbsko, atp., až po ČR na 116. místě, i když před Ukrajinou, Estonskem, Maďarskem a Německem.
Tedy, hospodářská „velikost“ země spočívá v relativním podílu a ústup ze scény lze zastavit ne prostým zvýšením vlastního růstu, ale hlavně zastavením růstu ostatních zemí! Jsou-li ještě jiná měřítka velikosti, jako třeba „klesající životní úroveň“, nebo silná slova, silné dohody a silové – tj. vojenské – projekty, pak už zbývá jen ta „víra“ v Trumpa a jeho osobní vlastnosti. Připomíná to Obamu, který dostal Nobelovu cenu jen za svá slova, dávno předtím, než vůbec cokoliv udělal. Trump od něho dosti nestydatě převzal heslo „Change“, tedy změna.
Co z jeho plánů, ať už jde o infrastrukturu, zdravotnictví, pracovní místa a obnovu „amerického snu“, považujete za nejprospěšnější, od čeho by naopak měl upustit?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník