Nyní sledujeme velký rozruch po celé Evropě kvůli dubnovému referendu v Turecku, v němž by mohl získat turecký prezident Erdogan neomezené pravomoci. Co by to pro Turecko znamenalo?

Erdogan a jeho národ usilují o sultanát. Nelze ignorovat tu skutečnost, že od té doby, co Erdogan vytáhl turko-islamistickou kartu, jeho popularita v Turecku stoupá a od té doby vyhrává všechny volby. Proto nelze Erdoganovi vytknout, že by sám sebe chtěl dělat sultánem, ale je to touha tureckého národa. V současné době v Turecku kromě kurdské strany, jejíž valná část představitelů – poslanců je ve vězení, neexistuje skutečná opozice. Tzv. opoziční strany se svými voliči podporují Erdoganovu vizi o mocném sultanátu, který by mohl dobýt, destabilizovat celou evropskou civilizaci, která je i beztak v rozkladu.

Nizozemská vláda vypověděla o víkendu tureckou ministryni Fatmu Betül Sayan Kaya, která zde chtěla agitovat pro zmíněné referendum. Ankara poté uzavřela nizozemské velvyslanectví i konzulát a Erdogan řekl, že „chování Nizozemců připomíná pozůstatky nacismu“. Bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček k tomu na Facebooku napsal: „Erdogan se už úplně zbláznil. Nejdemokratičtější státy světa – Německo a Nizozemsko – nazývá fašisty, zatímco doma pozavíral desetitisíce státních zaměstnanců, učitelů, novinářů a dalších kritiků.“ Co se podle vás s Erdoganem děje? Zachutnala mu moc? Nebo má jeho současné chování souvislost s loňským červencovým zpackaným pokusem o vojenský převrat?

Pan Libor Rouček napsal, že „Erdogan se už úplně zbláznil“, to proto, že nezná tureckou „etiku“, kterou lze vnímat z pohledu naší etiky jako antietiku. Je známým jevem, že když někdo není v jisté věci erudovaný, a proto neumí vysvětlit, oč jde, přiklání se k jednoduchému vysvětlení, jako „on se zbláznil“, „on zešílel“ apod. Přitom otázka je daleko složitější a je nejvyšší čas, aby evropští sociologové, etnologové, historici a koneckonců politici se fundovaně zabývali turectvím a islamismem. Věčně nelze ignorovat toto nebezpečí, které už není před branami Evropy, ale již je v Evropě. Nelze k profesním a lidským povinnostem jakožto odpovědné a myslící osoby tak laxně přistupovat jako doposud. Co se musí ještě stát, aby ti odpovědní brali svou odpovědnost za povinnost tak, jak jim zákon a naše etika ukládají? Aby se začali zabývat skutečností, to jest ohromnou destruktivní silou turko-islamismu, aby hledali společně cestu, jak se tomu bránit! Jinak tato síla zničí naši civilizaci, která i tak je nemocná, a oni dobře vědí, že je nemocná, tím neschopná se bránit. Erdogan postupuje podle svého farth plánu a loňský pokus o „vojenský převrat“ byl součástí jeho fahrt plánu. Erdogan chce jediné: chce sultanát, který by porazil Evropu. A to je touha všech islamistů a oni vidí (Arabové atd., islamisté) v současném Turecku a Erdoganovi svou jedinečnou šanci, jak porazit evropskou, kafírskou civilizaci. To je tak jednoduché a prosté!

Rouček také vyjádřil obavu, že pokud referendum nevyjde podle Erdoganových představ, pak budou pro něj fašisté všichni včetně demokratických Turků. Dají se v tom případě očekávat další represe proti jinak smýšlejícím tureckým občanům?