Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději a v čem naopak strach?

Osobně nepředpokládám žádnou významnější politickou změnu orientace Spojených států, neboť je jasné, že mnohamluvné předvolební deklarace znějící ze země „největšího světového exportéra demokracie“ nenacházejí později žádného reálného naplnění. Stačí si připomenout plané sliby prezidenta Obamy například o úplné likvidaci věznice Guantánamo či stahování amerických vojsk z četných misí a tak dále.

Současně je také nesporné, že americký politický systém je pod dominantním vlivem rodinného velkobyznysu, kompletně sponzorujícího prezidentskou kampaň demokratů i republikánů. Mocenská role amerického prezidenta je omezená, což ilustruje efekt spojených nádob, kde se předvolební, a částečně odlišné ideologie obou relevantních stran, přelévají dle potřeby a zájmů několika velkopodnikatelských, různými způsoby propletených, klanů. Odpověď na vaší otázku tedy zní: Z rozhodnutí amerických voličů osobně žádnou radost nemám, stejně ani strach, Spojené státy jsou, v tomto smyslu, nevyzpytatelnou a navenek nečitelnou velmocí, kde na vůli jejích občanů záleží vlastně jen okrajově.

Po celém světě se šíří názory, které u nás například reprezentuje Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok, a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Předvedl nám Trump skutečně, že cestou k politickému úspěchu může být systematické posilování toho, co je v lidech nejhorší? Lidé prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoli odlišnému...

Halíkova dedukce je naopak šokem pro mnoho jiných lidí, rozhodně ne méně inteligentních, než je on sám. Jeho rétorika nápadně připomíná již okřídlený blud Miroslava Kalouska, že TOP 09 volí jen inteligentní voliči. Mohl bych se pana Halíka v tomto smyslu ptát, proč je tedy ve Spojených státech tolik „nevzdělaných lidí“, když jsou dlouhodobě naším velkým vzorem, a to i ve vzdělávání? Aniž bych stranil Trumpovi, tak si skutečně nemyslím, že by nějak extrémně, či nad americké poměry, akcentoval temná zákoutí lidské duše, spíše si domnívám, že jeho úspěch je podmíněný nekritickou pozitivní diskriminací vámi zmíněných sociálních skupin v neprospěch majoritní části společnosti a obdobných faktorů.