Dopravní Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines, který směřoval z Amsterodamu do Kuala-Lumpuru (let MH17) se zřítil 17. července 2014 v Doněcké oblasti. Zahynulo všech 283 pasažérů a 15 členů posádky. Tolik suchá fakta. Včera se objevila dlouho očekávaná zpráva o kriminálním vyšetřování této katastrofy. Mezinárodní tým jako jejího viníka v podstatě označil Rusko, které mělo dodat ukrajinským separatistům protiletadlový systém BUK, jímž byl Boeing 777 sestřelen. Jak se na tuto katastrofu nyní, s odstupem dvou let, vlastně díváte? Obsahuje druhá zpráva o letu MH17 něco zásadně nového? A proč se hovoří o „kriminálním vyšetřování“?

Na úvod bych rád připomněl, že se jedná již o druhou komisi zřízenou ke katastrofě letu MH17. Ta první (alespoň deklarativně) pracovala podle mezinárodně uznávaných a závazných postupů ICAO (International Civil Aviation Organization, neboli Mezinárodní organizace pro civilní letectví) vycházejících ze znění Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944. Její působení bylo oficiálně završeno prezentací závěrečné zprávy dne 13. 10. 2015.

Už činnost první komise vykazovala řadu zvláštností oproti standardním postupům. Podle již zmíněné Chicagské úmluvy jsou jedinými autoritami pro šetření leteckých nehod a incidentů nikoliv komise, ale specializované národní úřady nebo autority, které si vytvářejí komise specialistů jako pomocný orgán. V tomto případě naopak komise, jmenovaná holandskou vládou, využívala věcně odpovědnou nizozemskou Národní leteckou laboratoř jako vedlejší zdroj informací, které navíc utajovala, aby nebylo možné zjistit jejich zdroje.