Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Pavla Svobody, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Vladimir Putin byl před patnácti lety poprvé zvolen prezidentem. Čeho si něm Rusové nejvíce váží a jaké udělal největší chyby?

Tehdy se Putin ujal ožebračené země s rozčarovaným a naštvaným obyvatelstvem, která stála na hranici občanské války. Dnes je Rusko opět svrchovanou velmocí, bez níž nelze uspokojivě vyřešit ani jeden problém ve světě. Rusové důvěřují vládě a do budoucnosti hledí bez obav. Státní pokladna je plná a dovoluje vedení země chovat se sebevědomě i v epoše krizí a sankcí. Národ je opět na svou zemi hrdý a má k tomu dobré důvody. To všechno je nezpochybnitelně Putinova zásluha. Další jeho obrovská zásluha podle mě spočívá v tom, že všechny tyto změny byly provedené nenápadně, evoluční cestou, bez velkých otřesů a jen s odstupem patnácti let mohou Rusové v tomto ohledu vidět obrovské množství odvedené práce.

Co se týká chyb Putina, tak nejradikálnější část společnosti mu klade za vinu nedostatečně aktivní boj s oligarchy a pokusy vyhnout se konfrontaci se Západem. Podle mě nejde o chyby, ale o zdravý úsudek. Každá země si může dovolit jen takovou úroveň vzdoru a jen tehdy, jestliže může vydržet a zvítězit v konfliktu. Co se týká problémů mírnější deoligarchizace, tak jak už jsem zmínil, Putin dokázal předejít občanským konfliktům a revolučním náladám, na jejichž hraně společnost stála, ale které by vláda nevydržela. Obětoval formální spravedlnost, které bylo potřeba v boji proti okrádání státu ze strany jednotlivých impérií oligarchů, kvůli tomu, aby úspěšně došel k téměř celospolečenskému konsenzu. Vedení země sice nechalo oligarchům nespravedlivě nabytý majetek, ale přinutilo je žít v souladu se zákony, přestat s krádežemi a vzít na sebe část povinností zabezpečení státní ekonomické a sociální politiky. Putin prakticky převrátil oligarchy na top manažery státu. A kdo s tím nesouhlasil, není už oligarchou a nežije v Rusku.

V knize Velká šachovnice současný poradce prezidenta Baracka Obamy Zbigniew Brzezinski kdysi napsal, že by USA měly Ruskou federaci více přimknout k sobě. Udělat z ní pozorovatele NATO či nějakou bilaterální smlouvou mnohem strategičtějšího partnera. Nikdy se to nestalo. Proč USA tento koncept opustily?