Uznávaný historik Šebek: Rusko je agresivní a ukřivděné. Nicméně Putin dělá jistou důležitou věc, nad kterou se i my musíme zamyslet

08.08.2014 7:14 | Zprávy

Na jednu stranu je třeba řešit problémy jednáním, nikoli válečným konfliktem, ale na druhou stranu nás historie učí, abychom v žádném případě neustupovali agresi, abychom neustupovali snaze jiného státu získat území souseda, říká docent Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří historik o pocitech ukřivděnosti Rusů ze ztráty vlivu jejich bývalé velmoci, obratné manipulaci ruského prezidenta Putina i o konfliktu v Gaze, právu Izraele na obranu a příčinách protisemitských nálad v západoevropských zemích.

Uznávaný historik Šebek: Rusko je agresivní a ukřivděné. Nicméně Putin dělá jistou důležitou věc, nad kterou se i my musíme zamyslet
Foto: Radim Panenka
Popisek: Demonstrace proti fašismu na Ukrajině a na podporu Ruska

Když se díváte na konflikt na Ukrajině a dlouhou váhavost Evropy postavit se Rusku kvůli anexi Krymu, napadá Vás nějaká paralela z minulosti, z níž bychom si měli vzít poučení?

Myslím, že vždycky je možné si vzít poučení z minulosti. Současná situace může připomínat částečně situaci před sto lety, ovšem vzdáleně, kdy nebyla vůle, především před vypuknutím první světové války, najít nějaký konsensus, a tak se všechny problémy, které se nahromadily, řešily válečným konfliktem. Poučení z historie je v tom, abychom se snažili nevyhrocovat mezinárodní situaci a snažili se hledat řešení, které by bylo spíš v rovině dialogu, v rovině jednání, nikoli v řešení prostřednictvím válečného konfliktu. Ale k tomu bych chtěl říci jednu důležitou věc: Je těžké kdykoliv vidět současnou situaci prostřednictvím nějakých historických analogií, protože každá historická událost, i ta, která se odehrává v současné době, je svým způsobem jedinečná a vždycky se odehrává souhrou jedinečných faktorů. Nikdy to není tak, že se jedná o nějakou totožnou záležitost s tím, co jsme zažili v minulosti.

To poučení tedy je rozhodně v tom, aby, pokud je to možné, se hledaly cesty řešení konfliktních situací v jednání, nikoli válečnými konflikty. Současně je také ovšem třeba říci, že historie nás učí, abychom v žádném případě neustupovali agresi, abychom neustupovali snaze jiného státu získat území třeba svého souseda.

Ale tomu přece někdy nejde zabránit jednáním, o jednání musí být zájem z obou stran?

Tady je velká zodpovědnost na politicích, aby se snažili najít rovnováhu mezi oběma těmito skutečnosti, na jedné straně řešit situaci jednáním, na druhé straně dát jasně najevo, kde je právo a kde je spravedlnost. A to je myslím v současné době nejvážnější úkol, který vidím před představiteli Evropy, ale obecně i před světovým společenstvím. Protože v současné době ta největší ohniska napětí a možného rozšíření válečných konfliktů jsou nejen na Ukrajině v její východní části, ale samozřejmě také v rámci blízkovýchodního konfliktu po současné operaci v Gaze, která navíc může zvednout silný protiizraelský tlak v Evropě.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozdělené státy americké, i u nás samé bubliny. Luděk Bednář přemýšlí, jak je prolomit

4:46 Rozdělené státy americké, i u nás samé bubliny. Luděk Bednář přemýšlí, jak je prolomit

Pamětník československého disentu a vydavatel samizdatových tiskovin Luděk Bednář volá po platforně,…