Co říkáte na situaci kolem migrační krize?

Je to uměle vytvořeno. Skutečný problém této doby, který se nás bude bezprostředně týkat, je migrace. Čím budeme lépe připraveni, tím méně nás osobně zasáhne. Když se podíváme na dějiny, tak Polsko nikdy nebylo netolerantní vůči menšinám nebo náboženským skupinám, a ani vůči Židům, i když byli pronásledováni po celé Evropě, hlavně kvůli majetku. V Polsku to neprobíhalo. Země byla otevřená a tolerantní. A také když se podíváme na názvy Polska v průběhu dějin, tak tam byl název republika obou národů nebo mnoha národů. Už ten název říkal, že je tam více národů, které jsou na stejné úrovni. To byla třeba Litva a Polsko, pak třeba Bělorus. To znamená, že Polsko bylo vždy v průběhu dějin otevřeným, tolerantním národem.

Co se týká uprchlíků, je to úplně jiná věc. Kdyby se to týkalo lidí, kteří mají podobný systém hodnot, kteří pocházejí z podobné civilizace, ale teď se to týká lidí, kteří jsou to ve většině ekonomičtí migranti. Mají zcela jiný systém hodnot. Pochází z civilizace, která je tak odlišná od našich základů. U válečných uprchlíků se vždy naskýtá otázka, proč se neskrývají nebo neutečou do zemí, které mají podobné hodnoty, které by byly na stejné úrovni jako oni. Objevují se také hlasy, že i Polsko prožívalo vlnu uprchlíků, v roce 1830, po druhé světové válce také hodně Poláků odcházelo do zahraničí. Ale Poláci či podobné národy, které byly nuceny opustit svou rodnou zem, to byla zcela jiná situace. Když Poláci odcházeli z Polska, stěhovali se do jiných zemí, prvním jejich cílem bylo přizpůsobit se té zemi, požadavkům, právnímu systému. Oni se stávali přidanou hodnotou. Říká se, že když Rusko prodávalo Aljašku Američanům, tak na obou stranách stáli Poláci – jak ti, co reprezentovali prodejce, tak ti, co kupovali, obě strany měly polské kořeny.

Co se týká dnešní vlny migrace, tak je zřejmé, že nemají zájem se přizpůsobovat podmínkám země, kde budou žít. Že chtějí jakoby nastolit vlastní požadavky a mají vlastní podmínky. Chtějí si uchovat návyky, které měli ve svých zemích. Chtějí sem přijet, zabydlet si nějaké území, ale přitom neustále vznášet své vlastní požadavky. To je zcela jiná situace.  A je to i k daním, co platíme. Máme platit nějakým uprchlíkům a nemůžeme je věnovat třeba dětem, protože i v Polsku je řada chudých rodin, kde děti nemají na jídlo. Proč tedy pomáhat ekonomickým migrantům a zapomínat na své lidi. A pak je tu otázka terorismu. Většina uprchlíků jsou mladí muži, kteří sem chtějí jako váleční uprchlíci. Pokud prchají ze svých zemí, proč tam nechávají své ženy a děti, když ty podmínky jsou tak nesnesitelné? Máme zkušenosti, jak se chovají v Německu, ve Francii a na základě toho můžeme usoudit, že není zájem o asimilaci. Jejich hlavní požadavek je vlastně dostat nějaký kousek Evropy do svých rukou a vládnout tam. Pak to nejsou migranti, ale nájezdníci.

Někdo však může namítnout, že ČR, Slovensko či Polsko nejsou ještě bezprostředně ohroženy. Že se nám to tak nějak pěkně povídá a kam se podle Angely Merkelové vytratila ta evropská solidarita?