Pane prezidente, horkým tématem současnosti je nový prezident USA. Donald Trump. Mnohé šokoval jeho nástup svojí razancí, se kterou podepisuje jeden exekutivní příkaz za druhým, a nejvýraznější kritika se na jeho hlavu snesla za dočasné pozastavení migrace z některých zemí. Vzbouřila se i část diplomatů, podle nichž to po celém světě vyvolává protiamerické reakce. Nepojal to Trump v úvodu příliš razantně?

Nechci mluvit za Trumpa, ale v tom, co jste řekl, mě zaujala jedna myšlenka – nástup Trumpa. Já bych to skoro obrátil. Mně se zdá, že nastalo něco jiného. V USA a celém západním světě nastal nástup neuvěřitelného ataku na Trumpa, což jsou dvě úplně odlišné věci. Zdá se, že Amerika a západní svět se staly takovou Českou republikou, kde my už čtvrtstoletí známe, že je neuvěřitelný atak médií a jistých veřejných intelektuálů, akademického světa, kulturních celebrit proti státu, proti autoritám a politickým špičkám. My v tom světě žijeme 25 let a jsme trošku odolní. Teď najednou to vzniklo na Západě a Západ je z toho úplně vyplašený. Opět se prokázalo, že ty tzv. politicky korektní síly světa se dovedou spojit proti komukoli, kdo dělá nějakou razantní, rozumnou politiku.

To souvisí s průzkumem, který se v těchto dnech v USA objevil. Podle něho Trump trhnul rekord nad svými předchůdci, protože se prý znelíbil většině, asi 51 procentům, Američanů už v prvních osmi dnech ve funkci. Zatímco třeba Clinton, Bush nebo Obama této hranice dosáhli až po stovkách dní…

Takovým průzkumům já nevěřím, stejně jako nevěřím průzkumům u nás. Znám zase jiný průzkum, kdy se většina Američanů přihlašuje k tomu opatření na 120 dní zabrzdit přístup lidem ze sedmi více méně mimořádných, extrémních zemí. Ukázalo se, že všichni u nás ječí, a většina Američanů je pro. Navíc bývá potlačováno, že těcht sedm zemí je vybráno Obamovou administrativou. Obama už chtěl něco takového zavést, nedostal se k tomu a Trump to teď udělal. Je to falešný křik, falešná věc a já s tím nemohu souhlasit.

Před chvílí jste podával určité srování se situací v Česku. Myslíte si, že budou protesty a hlasitá kritika trvat po celou dobu Trumpova mandátu?

Mám strach, že jo. Trvalo to celou dobu mého žití v politice a pražské a všechny s nimi spojené kavárny, newyorské a washingtonské, budou tohle téma mít také. Ti lidé totiž nic jiného nemají a zoufale potřebují člověka, který jde s jasnou, zřetelnou a lidem srozumitelnou politikou. Oni ho potřebují, aby ho mohli atakovat. Bez toho by neměli co dělat.

V celé řadě měst po Spojených státech probíhaly protitrumpovské demonstrace už ode dne inaugurace. Mnohdy šlo o docela ostré akce s vytlučenými výlohami a hořícími auty. V souvislosti s těmito demonstracemi se čas od času objevuje jméno George Soros, kterému je připisována větší či menší zásluha na těchto protestech. Co vy si o tom myslíte?

Nevím, já pana Sorose opravdu absolutně nemám rád, lidsky, osobně. Několikrát jsem se s ním setkal a totálně nesouhlasím s jeho postoji ke světu, s názory na politiku, s názory na současný svět. Ale že bych mu zase podsouval, že má prsty ve všem, to nevím, zda mohu potvrdit. Nemám k tomu žádný silný názor, žádnou informaci.

Když ale říkáte, že to byly násilnické protesty, kde došlo k nejrůznějším zapalováním toho či onoho, to jen ukazuje, že šlo o demonstrace těch, jak oni sami sebe považují, skutečných demokratů. Oni si myslí, že tohle k demokracii patří, oni si myslí, že není třeba respektovat výsledek voleb. U nás schwarzenbergovští podporovatelé také nechtěli přijmout výsledek voleb, což o nich něco vypovídá. Ale co Soros, nevím…

Co říkáte na argumentaci ve směru, že za to může sám Trump, protože se chová nerozvážně, šíleně, brutálně atd.?

Trump za to samozřejmě může, ale ve smyslu, že se chová tak, jak se chovat chce, a chová se tak, jak je přesvědčen, že je správné.

Ještě k Sorosovi. Uvádíte, že nevíte, jak je to s jeho úlohou při protestech. Máte pocit, že se jeho úloha přeceňuje nebo se mu připisuje něco, co on nedělá?

Ne, on díky množství svých peněz šíří po světě prostřednictvím nejrůznějších NGO (neziskových nevládních organizací, pozn. red.) a jím financovaných institutů či dokonce škol... šíří určité ideje, které jsou v totálním rozporu s idejemi mými, ale že bych věděl, že zorganizoval protest ve Filadelfii nebo v Los Angeles, to zase nevím.

Kritizoval jste George Sorose několikrát. Naposled jste hovořil o tom, že se vám povedlo zarazit projekt na jím financovanou univerzitu v Česku. Někdejší europoslanec ČSSD Libor Rouček nedávno řekl, že kdybyste nebyl tak hloupý, měli bychom dnes v Praze jeho univerzitu, ale nemáme, a je to škoda. Co vy na to?

Jeslti pan Rouček použil slovo hloupý, je naštěstí tak hloupý, že neví, co by tato univerzita přinesla. Ale možná, že on by tam mohl být děkanem nebo rektorem a pro něj je to možná veliká ztráta. Pro české studenty to ale ztráta v žádném případě není. Mimochodem ty Sorosovy univerzity i ve východní Evropě, ony nejsou pro Maďary, to je podle hesla „proletáři všech zemí, spojte se“. Jsou to primárně studenti z dalších zemí, není to maďarská univerzita.

Ještě zpátky k Donaldu Trumpovi. Ten zřejmě hodlá naplnit svůj patrně nejznámější slib, tedy zbudování zdi na hranici s Mexikem. Prezident Spojených států za to čelí kritice, a to i ze strany politiků z Evropy. Šéf Evropské rady Donald Tusk míní, že Trumpova Amerika je pro Evropu stejnou hrozbou jako Rusko nebo Čína. Jak to okomentovat?

Pro mě je pan Tusk hrozbou pro Evropu a všichni v Polsku pochopili, že je hrozbou pro Polsko, odvolili si ho a vybrali jinou vládu. Tusk pro mě není žádným argumentem. Ale podívejte se, co je ta zeď jiného než striktní vymezení hranic? Plně jsem přesvědčen o tom, že svět potřebuje hranice. Nedá se žít ve světě bez hranic a jenom snílkové, kteří si sní o nějakém celosvětovém spoluobčanství, si myslí, že to není třeba. Podle mě jsou hranice výchozí entita lidské komunity, vždycky byly; a pokud bude lidstvo lidstvem, vždycky je bude muset mít.

Amerika má hranice s Mexikem a ukazuje se, že jsou děravé, dlouhé a není možné je jednoduše ohlídat patrolujícími vojáky. Proto zvolí jinou metodu vymezení hranic a do toho jim nemám co mluvit. Pokud by si uměli ohlídat hranici bez zdi, ať to dělají. Pokud to nejde jinak, ať to dělají takto. Hranice obhajuji zásadním způsobem.

Není zeď příliš extrémní řešení?

Izrael dělá nejrůznější zdi a neoznačujeme to za extrémní řešení. My jsme žili v komunismu a já říkám, že jsme žili ve světě bez hranic, protože železná opona nebyla hranice, to bylo něco jiného. My jsme snili o tom, že bude zlikvidována železná opona a vzniknou normální průchodné a definované hranice s možností vytáhnout z kapsy pas, strávit tam dvě minuty a jet dál. To byl náš sen v komunistické éře. Naším snem v žádném případě nebylo žít ve světě bez hranic, jak to dnes někdo vysvětluje.

Jestli se valí nonstop do Ameriky tisíce, desetitisíce, statisíce Mexičanů a dalších Jihoameričanů přes tuto hranici, tak má Amerika právo to řešit. Zdá se mi fascinující, že mexický prezident, aspoň jsem to četl, připraví asi 50 milionů dolarů na advokáty, kteří budou hájit pozice mexických migrantů ve Spojených státech. Nedovedu si představit, že bychom jako stát hájili naše migranty. Nevidím důvod, proč by český stát měl hájit někoho, kdo se dobrovolně rozhodne odejít pracovat do tramtárie, to je byznys a pro mě je to falešná hra.

O budování zdí či plotů se hovořilo také hlavně v Evropě kvůli migračním vlnám a odpůrci těchto opatření používali příměr s Berlínskou zdí…

Berlínská zeď byla opravdu něco jiného. Ta oddělovala dva politicky a ideově nesmiřitelné systémy. To, že jeden z nich byl v principu nepřijatelný a lidé se z něj pokoušeli utíkat, je jasná věc. V každém případě šlo o exodus individuální, a my jsme svědky něčeho úplně jiného. Jsme svědky masové migrace, což je jiný fenomén. My jsme to s panem doktorem Weiglem v naší knížce nazvali stěhování národů. Je to organizované a něco úplně jiného, než probíhalo za doby zdi v Berlíně.

Byl byste pro případné vybudování zdi či plotu podél části české hranice, pokud by hrozilo, že migrační vlny zasáhnou i naši zemi?

Nevím, jak vy potřebujete přecházet hranice v šumavských lesích či v Krušných horách. Já osobně nepotřebuji přecházet přes šumavské vrcholky, mně stačí použít normální silnici, kde mohou být jasně definované hranice. Takže by mě nějaký plot opravdu netrápil. Opakuji, že po něm nevolám, a doufám, že Evropa zmoudří a zarazí migraci na vnějších evropských hranicích, ale jistý plot by mi nijak nevadil. Nepotřebuji přecházet po turistickýkch stezkách, klidně přejdu na oficiálních přechodech.

Vraťme se závěrem k Donaldu Trumpovi, který pozval vašeho nástupce, Miloše Zemana, na návštěvu do Bílého domu, která se uskuteční koncem dubna, a prezident republiky tak bude jedním z prvních z Evropy, kteří nového prezidenta navštíví. Očekáváte nějakou změnu česko-amerických vztahů na základě možného vztahu Zeman–Trump?

Já nemůžu potvrdit tyto vaše výroky nebo náznaky toho setkání…

Počítá se s tím a potvrzuje to jak Miloš Zeman, tak jeho aparát.

Oukej, nic nenamítám. Myslím, že by to bylo výrazem jistého uznání významu České republiky. Že by to mělo konkrétní dopad ve věci A, B, C, si nedovedu představit.

Probíhá debata o tom, kdo bude novým velvyslancem USA v Praze. Celá řada lidí včetně Miloše Zemana uvítala odchod Andrewa Schapira. Zněly možnosti, že by se velvyslankyní mohla stát Ivana Trumpová. Co byste na to říkal?

Netuším, netuším a s nikým jsem o tom nehovořil. Že tady skončil své působení misionář obamovské ideologie, pro mě málo přijatelné, pan Schapiro, je pro česko-americké vztahy jen dobře.